Družice pak byla vysazena asi půl hodiny poté na oběžnou dráhu kolem Země. Šlo přitom o devátý start Ariane v letošním roce a 125. v historii vesmírného programu Evropské kosmické agentury (ESA).
Vypuštěná rentgenová observatoř zhotovená firmou Dornier Satellitensysteme je dosud největší družicí vyrobenou v Evropě. Po deset příštích let bude jejím úkolem zkoumat kosmická tělesa, jako jsou explodující hvězdy, pulzary nebo černé díry. Vědci si slibují, že za pomoci evropského superdalekohledu objeví nejméně jeden milión nových zdrojů rentgenového záření. XMM je v příjmu rentgenového záření díky větší ploše svých zrcadel až pětkrát citlivější než obdobná observatoř Chandra americké vesmírné agentury NASA, vyslaná na oběžnou dráhu v červnu. Chandra je zase lepší v získávání snímků s vysokým rozlišením. Vědecké týmy Chandry a XMM spolu proto velmi úzce spolupracují. XMM stál evropskou kosmickou agenturu 689 millionů eur.
XMM setrvá do 4. ledna v bezpečnostním módu, aby bylo zabráněno jakýmkoli problémům spojeným s příchodem roku 2000 a sloužit začne na jaře příštího roku. Observatoř by měla pracovat nejméně dva roky, může ale vydržet až deset, pokud ale nebude muset opravovat svou oběžnou dráhu, při níž se dostane až 114 tisíc kilometrů od Země. Jeden oběh okolo Země bude trvat 48 hodin, 40 z nich stráví XMM v pásmu, kde nebude příjem rentgenových paprsků nijak rušen.
Firma Arianespace, výrobce rakety Ariane 5, stále raketu vylepšuje. Nyní je její nosnost okolo šesti tun, do roku 2005 by mohla na oběžnou dráhu vynést náklad o váze až dvanácti tun. V roce 2000 se předpokládá nejméně šest startů Ariane 5. Po dnešním úspěchu si vědci oddechli, neboť při první zkoušce v červnu 1996 Ariane 5 explodovala dvě minuty po vypuštění.
