Dosavadní nouzový stav skončí v neděli o půlnoci. Jeho prodloužení totiž Sněmovna hlasy opozice tento týden odmítla. Podle Aktuálně.cz Vystrčil shání podpisy pro ústavní stížnost na vyhlášení nového nouzového stavu a už se mu hlásí kolegové.
„Zruší-li Poslanecká sněmovna nouzový stav anebo nerozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného nouzového stavu dalšího. V takovém případě by se totiž kontrolní působnost Poslanecké sněmovny vyprázdnila. Poslanecká sněmovna by sice vždy mohla nové vyhlášení nouzového stavu zrušit, ale vláda by mohla o jeho znovuzavedení chtít opětovně rozhodnout,“ píše Vystrčil v otevřeném dopise.
Upozornil kabinet ANO a ČSSD, že právní řád nabízí řadu prostředků pro boj s epidemií, aniž by při tom bylo nutné „obcházet či pošlapávat ústavní pořádek“.
Vystrčil napsal, že zákon o bezpečnosti ČR jednoznačně svěřuje rozhodování o trvání nouzového stavu překračujícího délku 30 dnů Sněmovně. Pokud kabinet vyhlásí nouzový stav znovu, mohou ho poslanci zrušit.
„Ale vláda by mohla o jeho znovuzavedení chtít opětovně rozhodnout. Zásadní rozhodnutí o trvání nouzového stavu by se tak v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti přesunulo do rukou vlády, která z nouzového stavu těží mimo jiné výrazným rozšířením toho, co vše může,“ uvedl předseda Senátu.
Na situaci nic nemění ani ustanovení, které kabinet využije. Podle krizového zákona totiž může hejtman pro celý kraj nebo jeho část vyhlásit stav nebezpečí. Pokud není možné účelně odvrátit hrozbu v tomto stavu, má podle předpisu neprodleně požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu.
Žádost hejtmanů nepřebije Sněmovnu
„Je zřejmé, že příslušné ustanovení zákona se vztahuje na situaci, kdy v zemi nouzový stav není, a ukáže se potřeba jej mít. V ČR však nouzový stav trvá už od října,“ podotkl Vystrčil.
Předpisy podle něj rozhodně nelze vykládat tak, že vláda může obejít vůli Sněmovny. „Žádost hejtmanů vůli Poslanecké sněmovny ‚nepřebije‘,“ dodal. Právní řád v ČR nabízí řadu prostředků, jak s pandemií bojovat, aniž by při tom bylo nutné obcházet či pošlapávat ústavní pořádek, doplnil.
Všichni hejtmani se v neděli dohodli na tom, že vládu požádají o vyhlášení nouzového stavu. Konkrétně se dohodli na prodloužení o dva týdny. Někteří hejtmani žádali vládu o úpravy opatření proti šíření nemoci covid-19. Změny opatření bude vláda s kraji konzultovat. Asociace krajů v prohlášení po jednání sdělila, že od pondělí by mělo být zrušeno omezení úředních hodin institucí veřejné správy, od 1. března by se měly děti začít vracet do škol a stát by měl zajistit testování ve firmách. |
Za nejlepší cestu ke zvládnutí epidemie považuje konsensuální přijímání klíčových rozhodnutí za spolupráce koalice i opozice. Premiéra Andreje Babiše a ministry důrazně vyzval k jednání.
K vyhlášení nového nouzového stavu je nutná nová situace
Podle ústavního právníka Jana Wintra nové vyhlášení nouzového stavu vládou by bylo v současné situaci v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti ČR. Potvrzuje tak slova předsedy Senátu. Podle něj by to bylo evidentním obcházením Sněmovny.
Nový nouzový stav lze podle něj vyhlásit, až pokud nastane nová situace, tedy například zhoršení pandemie. Do té doby má stát aktivně chránit občany mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví, případně vyhlášením stavu nebezpečí v jednotlivých krajích podle krizového zákona. Obdobný názor má i další ústavní expert Jan Kysela.
Ústavní zákon o bezpečnosti ČR stanoví, že vláda může vyhlásit nouzový stav maximálně na 30 dnů a že jej lze prodloužit pouze po souhlasu Poslanecké sněmovny. Sněmovna ve čtvrtek souhlas s dalším prodloužením odepřela, a nouzový stav tak skončí 14. únorem. „Kdyby šlo ustanovení zákona vykládat tak, že vláda pokrčí rameny a vyhlásí nouzový stav nový, činí to tuto právní úpravu nepoužitelnou,“ podotkl Wintr.
Nouzový stav tedy podle něj nelze za těchto okolností prodloužit ani vyhlášením nového. „Vláda by Sněmovnu vůbec nepotřebovala. Takový výklad by byl hloupý a proti duchu článku 6 zákona,“ uvedl.
To, že ústavní zákon nové bezprostřední vyhlášení nouzového stavu výslovně nezakazuje, není podle Kysely podstatné. „Ústavní předpisy upravují zmocnění, ne zákazy. Těžko očekávat, že ústavní zákon o bezpečnosti ČR stanoví nutný souhlas k prodloužení a současně výslovně zakáže vyhlásit nový stav den po uplynutí předchozího, když skončil v důsledku nevůle Poslanecké sněmovny,“ napsal.
S Wintrem se shodl i na tom, že vláda se může k nouzovému stavu vrátit, pokud se ukáže, že stav nebezpečí a kompetence ministerstva zdravotnictví nestačí. „Teď by to bylo obcházení ústavního zákona o bezpečnosti. Navíc je možné upravit zákony tak, aby lépe sloužily,“ dodal Kysela.
Podle něj situaci nepomůže ani to, že o nouzový stav požádají hejtmani. „Že to chtějí hejtmani, není dostatečně nová situace pro vyhlášení nouzového stavu,“ reagoval Wintr. „Nebezpečí je pořád totožné - tedy že hrozí pandemie,“ upozornil.
