Sankce Západu proti Zimbabwe jsou v platnosti od roku 2002 kvůli porušování lidských práv a zásad demokracie. Zmrazení účtů a zákaz cest do USA a zemí EU se týká některých představitelů vládnoucí Vlastenecké fronty (ZANU-PF), včetně prezidenta Emmersona Mnangagwy a vysoce postavených armádních činitelů.
Podle vlády je to trest od západních zemí za to, že zimbabwský režim zabavil farmy bělošským majitelům, uvádí agentura Reuters.
Podporovatelé prezidenta a vlády v pátek v ulicích skandovali a mávali transparenty s nápisy „Bylo toho dost, ihned zrušte sankce“.
„Kvůli sankcím nemáme práci. Amerika chce s jejich pomocí ZANU-PF sesadit, my ale stranu i našeho prezidenta budeme bránit,“ uvedl jeden z demonstrujících.
Vláda na pátek vyhlásila den pracovního klidu. Na místo navíc vypravila autobusy. Očekává se také, že prezident Mnangagwa pronese před demonstranty řeč, napsal zpravodajský server BBC.
Zatímco vláda v pátek kritizovala sankce v oficiální tisku, americký velvyslanec Brian Nichols napsal článek do soukromého deníku, ve kterém uvádí, že „největšími sankcemi pro Zimbabwe jsou omezení, která si na sebe země uvalila sama“. Spojené státy jsou podle něj největším sponzorem této jihoafrické země, původcem hospodářské krize je korupce a nedostatek reforem.
Podobný názor zastává i šéf zimbabwské opozice Nelson Chamisa, který na twitteru uvedl, že Zimbabwe trpí „neschopným vedením, korupcí, špatnou správou a podvodnými volbami“, nikoliv sankcemi.
Míra inflace je nyní v Zimbabwe nejvyšší od roku 2009, kdy kvůli hyperinflaci, jež dosáhla 500 miliard procent, země opustila vlastní měnu a přijala jako oficiální platidlo americký dolar a další zahraniční měny.
Vláda ale na konci letošního května náhle zakázala platby v zahraničních měnách, jediným oficiálním platidlem se tak stal nový zimbabwský dolar. Jeho hodnota od té doby klesla už o 28 procent. Prudce rostou ceny základních potravin, je nedostatek chleba, pohonných hmot a léků.