Australan Assange, který se začátku líčení osobně účastnil, v současnosti pobývá v londýnském vězení, kde si od loňska odpykává trest za porušení podmínek kauce z roku 2012. Tehdy se Assange kvůli hrozícímu vydání do Švédska ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde pak strávil dalších sedm let.
Ve Spojených státech chtějí Assange soudit v 18 bodech obžaloby, podle prokuratury se zapojil do spiknutí s cílem proniknout do vládních počítačů a porušil zákony na ochranu proti špionáži.
Zástupce USA James Lewis v pondělí britskému soudu řekl, že Assange není hrdinou boje za svobodu slova, ale „obyčejným“ zločincem. Postavil se tak proti tvrzení obhájců, podle kterých lze konání zakladatele WikiLeaks považovat za standardní novinářskou činnost a službu veřejnosti.
Australan ale podle Lewise ohrozil lidské životy. Zveřejnil totiž jména některých informátorů, novinářů a disidentů v Iráku a Afghánistánu, kteří pomohli Spojeným státům a jejich spojencům. „Podávání zpravodajství či novinařina nejsou omluvou pro kriminální aktivity či bianko šekem pro porušování běžných zákonů trestního práva,“ zdůraznil Lewis.
Podle obhajoby a některých médií by Assange v případě, že by ho soud v USA shledal vinným, mohl dostat trest vězení v délce až 175 let. To však nyní americký zástupce Lewis označil za zveličené.
Osmačtyřicetiletý Assange je zakladatelem serveru WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat. Jde například o údaje o velkých firmách či o tajných operacích a zabíjení civilistů americkou armádou.
Příznivci Assange pochodovali Londýnem, protestovali proti vydání do USA |
Za účelem získání informací se Australan podle americké prokuratury spikl s bývalým specialistou vojenské tajné služby Bradleym Manningem (nyní Chelsea Manningovou), který mu pomohl získat tajné dokumenty týkající se válek v Iráku a Afghánistánu.
Proti vydání Assange do USA protestovaly v pondělí před budovou britského soudu desítky lidí. Vydání odmítá také například i komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová, podle níž by měl takový krok hrozivý dopad na svobodu tisku.
Podle dosavadního plánu by měl soud v pátek líčení odročit a pokračovat by mělo až 18. května. Trvat by pak mělo další tři týdny. Konečné rozhodnutí tak nelze čekat dříve než v červnu. Strana, která prohraje, se podle agentury AP navíc jistě odvolá.
