Podle soudu by v případě propuštění Assange na kauci existovalo riziko, že se bude skrývat, zatímco se USA budou dále pokoušet zajistit jeho vydání z Británie. „Existují podstatné důvody se domnívat, že pokud by byl pan Assange propuštěn dnes, nedostál by soudním povinnostem a nečelil by odvolacímu řízení,“ uvedla soudkyně Vanessa Baraitserová.
„Pokud jde o pana Assange, soud zatím nevyhrál. Zatím není jasný výsledek odvolání,“ řekla soudkyně. Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že bude o vydání Assange nadále usilovat.
Právnička Clair Dobbinová, která ve středu u soudu zastupovala USA, uvedla, že Assange vynaložil velké úsilí, aby zabránil svému vydání do Spojených států. Doplnila přitom, že by se mohl pokusit uniknout zákonu útěkem z Británie.
USA požádaly, aby Australan zůstal ve vazbě poté, co v pondělí soud odmítl jeho vydání do Spojených států, kde mu hrozí odnětí svobody až ve výši 175 let. Rozhodnutí soud zdůvodnil tím, že by se v americkém vězení mohl pokusit o sebevraždu.
Stella Morrisová, s nímž má Assange dva syny, řekla, že ji rozhodnutí o nepropuštění jejího partnera velice zklamalo. Požaduje po americkém ministerstvu spravedlnosti, aby stáhlo obvinění. Opětovně vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, ať Assangemu udělí milost. Portál WikiLeaks oznámil, že se proti středečnímu rozhodnutí soudu odvolá.
Britský soud už dříve odmítl propustil Australana kvůli obavám z útěku. Assange byl v prosinci 2010 v Británii zatčen na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku, jak dosáhnout jeho předání americké justici.
V Británii byl ještě v prosinci 2010 propuštěn na kauci, kterou ale porušil, porušil v červnu 2012, kdy se kvůli hrozící extradici do USA ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně. Ekvádor mu ale předloni odebral azyl, načež Assange zatkla britská policie. Švédsko předloni v listopadu vyšetřování Assange pro sexuální zločiny zastavilo kvůli promlčení.
Assange zůstane v Británii, soud odmítl žádost USA o jeho vydání |
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v pondělí řekl, že Mexiko je připraveno Assangeovi poskytnout ochranu. „Je to novinář a zaslouží si dostat šanci,“ řekl s tím, že požádá ministerstvo zahraničí, aby začalo vyjednávat s britskou vládou a dosáhlo vydání do Mexika.
Server WikiLeaks na sebe strhl pozornost médií z celého světa už v roce 2010, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007. Při něm zahynula desítka lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters.
Portál zveřejnil přes osmdesát tisíc tajných zpráv z Afghánistánu, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Tálibánu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v zemi.
Bílý dům zveřejnění dokumentů zkritizoval. Assange zveřejněním utajovaných informací podle USA ohrozil více než 100 lidí a zhruba 50 obdrželo pomoc. Někteří z nich uprchli se svými rodinami z vlasti do USA nebo jiné bezpečné země, píše Reuters.
