Více žádostí než od občanů České republiky (2406) přišlo mimo jiné od Slováků (3357), nejčastěji se o britské povolení k pobytu hlásili Rumuni, kterých se do původního termínu brexitu (29. března) rozhodlo téměř čtyřicet tisíc. Následovali s více než 28 000 žádostmi Poláci a Italové, dále Bulhaři, Portugalci, Španělé, Francouzi a Němci.
V pilotní fázi projektu dorazilo úředníkům přes dvě stě tisíc žádostí, v polovině dubna jich bylo 188 tisíc vyřízených. Britské ministerstvo vnitra uvádí, že ani jedna nebyla odmítnuta. Od 30. března už běží systém naplno a za první dva dny plnohodnotného provozu bylo podáno více než 50 000 žádostí. V Británii podle tamní vlády žije na 3,5 milionu lidí z ostatních zemí Unie.
Pokud se podaří ratifikovat dohodu o podmínkách brexitu, občané EU, kteří chtějí v Británii zůstat, budou muset o povolení k pobytu požádat do června 2021, uvedl deník The Guardian. Pokud by země z EU v následujících měsících odešla bez dohody, měli by čas do prosince příštího roku.
Bývalá ministryně vnitra Amber Ruddová dříve uvedla, že podat přihlášku v novém vládním systému je „stejně jednoduché jako založit si online účet kdekoli na webu. Přes 80 procent respondentů vládní ankety nyní uvedlo, že interakce se systémem pro ně byla velmi nebo poměrně snadná.
Termín ani způsob odchodu Británie z EU však ani více než měsíc po původně plánovaném datu brexitu stále není jasný. Po dubnovém mimořádném unijním summitu má Británie na schválení podmínek vystoupení čas do konce října. Od dohodnutí druhého odkladu brexitu se však vyjednávání na britské politické scéně nijak zásadně neposouvá a mnozí komentátoři se domnívají, že britský odchod se může v říjnu znovu odsunout.
Připomeňte si klíčové okamžiky brexitu na časové ose:
24. ledna 2019 |
