V otázce brexitu není stále nic definitivní. Nicméně vzhledem k tomu, že britská premiérka Theresa Mayová dostala na středečním summitu flexibilní odklad odchodu z Evropské unie s deadlinem 31. října, se její země téměř jistě zúčastní květnových voleb do Evropského parlamentu (EP).
„Nejdůležitější ze závěrů summitu je bod tři, který říká, že Velká Británie musí uskutečnit evropské volby, nebo ratifikovat dohodu. Pokud by k tomu nedošlo, nastane 1. června divoký brexit, což si ale nikdo z nás nepřeje,“ uvedl po summitu český premiér Andrej Babiš.
Brexit se odkládá do 31. října. Británie ale může z EU odejít i dřív |
Na první variantu už se ostatně připravila jedna z hlavních tváří tábora lobbujícího za vystoupení Spojeného království z Unie. Známý europoslanec Nigel Farage v pátek zahájil předvolební kampaň své nové Strany pro brexit.
Bývalý lídr protiunijní Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) při tom prohlásil, že starobylé politické strany v zemi „musí pocítit hněv příznivců brexitu“. Farage věří, že jeho nová strana může eurovolby v Británii vyhrát.
Oficiální stránky své strany si však hned nezaregistroval, čehož okamžitě využili vtipálci a voliče vyzývají, aby Farage zastavili:
Big day ahead for @Nigel_Farage and his new Brexit Party as he launches his European election campaign. Shame he forgot to register the website. https://t.co/cP6UlkdOMe
Členové UKIPu už Farageovu partaj nicméně označili za automobil, který ho má jen dovézt opět do Evropského parlamentu, kde staronový europoslanec stejně nevydrží déle než pár měsíců. Tedy v případě, že se brexit opravdu podaří uskutečnit.
Ve chvíli, kdy Britové definitivně opustí Evropskou unii, totiž svá místa v EP vyklidí i britští europoslanci. A to bez ohledu na okolnost, která zatím není jasná - podobu brexitu. Jak při spořádaném odchodu, tak při tom divokém se Britové se svými funkcemi rozloučí.
„Poslanci Evropského parlamentu z Velké Británie budou voleni na stejné období jako poslanci ze všech ostatních členských zemí, tedy na pět let. Jejich mandát nicméně zanikne vstupem smlouvy o vystoupení z EU v platnost, popřípadě datem vystoupení z EU bez smlouvy,“ vysvětluje pro iDNES.cz tisková atašé Evropského parlamentu Iva Laňová.
Nehrozí tak podle ní situace, že by Britové ovlivňovali dění v Unii i v době, kdy už z ní jejich domovina dávno odešla. Po volbách se však budou podílet třeba na nové podobě Evropské komise. Farage, který je europoslancem už dvacet let, se také na rozdíl od nově zvolených zástupců Velké Británie do Londýna vrátí se štědrým odstupným.
Na to má nárok každý poslanec, který v Evropském parlamentu strávil alespoň rok. „Tento nárok odpovídá jednomu měsíčnímu platu za každý rok výkonu mandátu. Maximální doba trvání tohoto příspěvku je čtyřiadvacet měsíců a minimální odchodné je šest měsíců,“ pokračuje Laňová.
Upozorňuje přitom, že kromě europoslanců, kteří v EP odsloužili méně než rok, na odškodné nemají nárok ani ti, kteří mezitím získali mandát v jiném parlamentu nebo dostali nějakou veřejnou funkci.
V současnosti v Evropském parlamentu sedí 750 poslanců a předseda Antonio Tajani a Britové v něm mají 72 zástupců. Poté, co se s EU rozloučí, nastane přerozdělování jejich křesel, ale ne všech. Evropská rada totiž na konci loňského června oznámila, že se pobrexitový parlament zmenší. Celkem si tak ostatní členské země poměrně rozdělí 27 mandátů.
Mayová zase zklamala, říkali si lídři při odjezdu z Bruselu |
Nejvíce jich získá Francie a Španělsko, oběma zemím přibude pět křesel. Po třech pak dostanou Italové a Nizozemci, dvě křesla dostane Irsko. A o jednoho europoslance více budou mít v budoucnu Dánové, Finové, Estonci, Švédové, Chorvaté, Slováci, Rakušané, Poláci a Rumuni.
Podle jakého klíče své nové vyslance v EU vyberou, už je podle Laňové na jednotlivých členských zemích. „Stejně jako organizace voleb do EP podléhá národním volebním pravidlům, i o způsobu doplnění dodatečných křesel budou rozhodovat národní volební pravidla dané země,“ podotýká.
Politiky zmíněných států tak v případě brexitu čeká debata, zda vyhlásí doplňovací volby nebo třeba vyberou kandidáta, který v květnových eurovolbách skončil „pod čarou“.
„Primárně se domnívám, že se členské země rozhodnou, že jejich případné křeslo vznikne už teď v květnu. Vlády se budou snažit minimalizovat náklady a vyhlášení doplňovacích voleb by bylo velmi nepopulární rozhodnutí,“ míní expertka na evropskou integraci a historička Běla Plechanovová z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.
11. dubna 2019 |
