"Pustili jsme první paprsek do urychlovače," tak zahájil šéf projektu Lyn Evans činnost přístroje, který vědci označují za největší vědecký projekt v dějinách lidstva. V tu chvíli propukl v řídícím centru urychlovače mohutný potlesk.
"S tímto pokusem nás čekají odpovědi na velké otázky a naděje na velké objevy," řekl k experimentu ředitel institutu CERN Robert Aymar.
Hlavní součástí celého projektu je LHC (Large Hadron Collider), největší urychlovač částic na světě. Podle odborníků je to dokonce vůbec největší zařízení vybudované lidmi.
Jeho hlavní součástí je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel, který je umístěn 50 až 175 metrů pod zemí. Tok částic v něm bude řídit a urychlovat soustava přibližně 9 600 supravodivých magnetů různých druhů a vlastností.
Simulace "velkého třesku"
Celé kouzlo urychlovače, který leží na švýcarsko-francouzských hranicích, spočívá v tom, že umožňuje proti sobě vyslat dva paprsky částic (protonů či iontů) téměř rychlostí světla. Mohou tak vzniknout podmínky, které existovaly jen několik zlomků vteřiny po takzvaném velkém třesku. Zařízení by v budoucnosti mohlo přispět i k získání nových zdrojů energie.
Na přípravě největšího urychlovače částic na světě se podílelo více než 10 000 fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně Česka. Od českých firem pocházejí i některé součásti LHC.
Černé díry nám prý nehrozí
Projekt má ale i rozhodné odpůrce. Skupina občanů EU se žalobou u soudů snažila dosáhnout zákazu spuštění LHC, protože se obává, že zařízení by mohlo vyprodukovat malé "černé díry", které by následně pohltily a zničily celou zeměkouli. Renomovaní vědci však takové obavy považují za pošetilé.
Poukazují na to, že Zemi bombardují podobné částice z vesmíru s ještě mnohonásobně větší energií, než jakou může vyvinout LHC, a nic se nestalo.
