Když si pětadvacetiletá Anastasia Močinovová 24. února oblékla vojenskou uniformu a vyrazila i se svým manželem na pomoc Ukrajině, rychle si uvědomila, že armáda není na příliv dobrovolnic připravená.
Ukrajinská armáda tehdy ve shonu vybavovala své vojačky pánskými uniformami a botami. Vybírala sice nejmenší velikosti, ženské potřeby však zohlednit nedokázala. A to nejen v oblasti oblečení. „Potřebovala jsem balzám na rty a krém na ruce, protože mi v mrazu praskají, a to je velmi bolestivé,“ uvedla pro agenturu AP Močinovová. „A tím to všechno začalo,“ dodala.
Život ženy ve válce? Opustíte kariéru, ztratíte ženskost, jdete bojovat |
Její starší bratr Andrij Kolesnik, jemuž ve vojenské službě brání postižení z dětství, a jeho manželka Ksenija Drahaňuková totiž všechny potřebné věci sehnali a Močinovové poslali. A tak se zrodila dobrovolnická skupina „Zemljačky“ (v českém volném překladu „krajanky“), která se zaměřila na specifické potřeby vojaček.
Od té doby skupina vyplňuje nepředvídatelné mezery v zásobování ukrajinské armády. Těžištěm jsou uniformy, termoprádlo, obuv a podprsenky bez kostic. Vedle dámských hygienických potřeb organizace také zásobuje mnohé z žen v ukrajinské armádě správnými velikostmi desek do neprůstřelných vest. Nic z toho dřív nebylo samozřejmostí.
Sklad organizace „Zemljačky“. Všechny krabice se postupně plní potřebnou výbavou, poté poputují k vojačkám.
„Jsem ráda, že máme spojence,“ pochvaluje si fungování organizace Kateryna Pryimakovová, spoluzakladatelka ukrajinského Hnutí žen-veteránek. Materiální podpora žen v armádě je podle ní dlouhodobým problémem. Přitom vojenské aktivity žen by podle ní mohly změnit obraz žen ve společnosti. „Po vítězství Ukrajiny by se v civilním životě žen mohlo změnit mnohé. Kariérní postup, platy či samotné respektování žen,“ dodala.
Nejen materiální pomoc
Na počátku zadávala organizace výrobu uniforem pro ženy externím dodavatelům, později ale její členové začali vše sami navrhovat a vyrábět v továrně v Charkově. Dnes denně přicházejí a odcházejí desítky objednávek. Jezdí pro ně kamiony, vlaky i kurýři.
„Jednou mi zavolali, že objednávku na deset uniforem a párů bot je třeba snížit na pět. Bylo to poté, co si ruský útok jedné noci vyžádal pět lidských životů,“ popsala agentuře AP Drahaňuková jednu z nešťastných událostí, s nimiž se během zásobování vojákyň potkala.
Ani tak ale v pomoci nepřestává, naopak. Mnohdy jde nad rámec běžného vybavení. Na internetu například zveřejňuje osobní portréty vojákyň či videa z výcviků.
Od začátku svého fungování pomohly „Zemljačky“ rozdělit podporu v hodnotě více než 1 milion dolarů. Zhruba pětinu z toho prostřednictvím přímých darů, zbytek ve formě věcné podpory.
V současné době je na frontové linii nebo v její blízkosti nasazeno nejméně 6 000 ukrajinských žen, které plní role zdravotnic, důstojnic, ale také odstřelovaček či dělostřelkyň.
