Náklonnost k elektroautům vyjádřila v průzkumu necelá pětina respondentů, naopak dvěma pětinám jsou nesympatická a zbývající dvě pětiny na ně nemají vyhraněný názor. Jako řidič či spolujezdec si jízdu v autě s elektrickým pohonem vyzkoušelo 22 procent dotázaných.
„Myslím si, že to je skutečně v nemalé míře o Green Dealu, zákazech spalovacích motorů. Lidé nebudou na elektromobily mít, a přitom pro mnohé je dennodenní užívání automobilu nutností,“ komentoval výsledky českých eurovoleb pro iDNES.cz politolog Josef Mlejnek. Tvář Motoristů a nejvýraznější úspěšný kandidát uplynulých eurovoleb Filip Turek podle něj vytěžil maximum zastáváním se majitelů spalovacích aut. „Technologie je to skvělá, je starší než auto se spalovacím motorem. Nikdy ale tyto vozy nebyly konkurenceschopné,“ komentoval Turek v rozhovoru pro iDNES.cz před volbami. „Díky moderním bateriím mohou konkurovat běžným autům ve městech. Pokud bychom je nedotovali a neničili kvůli nim automobilový průmysl, tak bych proti nim nic neměl. ...Když tedy odhlédneme od environmentální zátěže, protože ekologičnost těchto vozů je opravdu jen v místě, kde jezdí. Vše, co je skryto za výrobou baterie až po její recyklaci, je tristní.“
EP by po volbách mohl zrušit zákaz spalovacích motorů, věří Vondra a Dostálová |
Korigování směru potvrzuje také Karolína Topolová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva AURES Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA AUTO a Mototechna: „Stále více se ukazuje, že přechod k elektromobilitě nemusí být ani příliš rychlý a ani stoprocentní a vozy se spalovacími motory si určitý podíl na trhu udrží, zvláště pokud vzhledem ke změně složení Evropského parlamentu dojde k určitým korekcím Green Dealu,“ komentuje pro iDNES.cz.
Rezervovaný přístup k bateriovým autům potvrzují prodeje. Česko podle statistik zůstává na trhu elektrických osobních aut dlouhodobě na chvostu. Loni se v ČR prodalo necelých 7 000 elektroaut, to jsou zhruba tři procenta ze všech prodejů. „Česko má druhý nejnižší podíl registrací nových osobních bateriových elektromobilů v Evropské unii. Zatímco v EU dosáhl podíl bateriových aut na registracích za čtyři měsíce letošního roku 12 procent, v Česku 2,5 procenta. Za Českem je pouze Chorvatsko, před Českem je Slovensko s podílem 2,7 procenta,“ vyplývá z dat, která zpracoval Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. V zemích Evropské unie letos uživatelé registrovali od ledna do konce dubna 442 000 nových osobních elektrických bateriových aut, což je meziroční nárůst o 6,4 procenta. V Česku byl růst obdobný, a to 5,5 procenta. V Česku začalo v první třetině roku jezdit 1 893 nových bateriových aut. Celkově se přitom velikost českého trhu s novými osobními auty řadí v EU na desáté místo.
Česko zůstává na trhu elektrických osobních aut dlouhodobě na chvostu. „Dlouhodobě nejpopulárnějším modelem v Česku je Škoda Octavia. Letos si její naftová motorizace připsala 4 498 registrací, což z ní dělá v Česku nejregistrovanější model a motorizaci vůbec. Na jednu registrovanou elektrickou Škodu Enyaq tak letos připadá téměř 15 naftových Octavií,“ cituje ze statistik Kadula.
„V současné době máme zcela modernizované kompletní portfolio vozů se spalovacími motory s atraktivním designem, ekologickou technologií pohonu, vyspělými asistenčními systémy a vysokou úrovní pasivní bezpečnosti. K našemu úspěšnému modelu Enyaq budeme v následujících letech postupně uvádět na trh nové elektrické vozy. Zákaznici si tak budou moci vybrat dle svých aktuálních preferencí,“ reaguje Martin Jahn z představenstva Škody Auto.
V Česku elektromobily netáhnou. Prodejům vládnou spalovací motory, říká průzkum |
Dvěma pětinám Čechů jsou nesympatická
Z nového průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že většina Čechů v takovém vozidle ještě nikdy nejela a jejich cena se musí významně snížit, aby je lidé byli ochotni kupovat. On-line dotazování na Českém národním panelu se koncem dubna zúčastnilo přes 500 lidí od 15 do 64 let.
Jako negativum elektroaut vnímá 87 procent lidí ekologické dopady likvidace autobaterií, 72 procent respondentů se obává nedostatku kovů pro jejich výrobu a 70 procent účastníků průzkumu vyjádřilo obavy z vyššího rizika požáru. Víc než 60 procent oslovených má obavy z destrukce automobilového průmyslu v Evropě i v Česku, z provozních omezení v mrazech či z nedostatku elektrické energie pro provoz elektrických vozů.
Lidé naopak pozitivně vnímají tichý provoz elektroautomobilů v okolí silnic stejně jako plynulou a tichou jízdu pro posádku, obojí zmínilo 84 procent lidí. Technologicky vyspělou výbavu ocenilo 77 procent respondentů a bezemisní provoz 76 procent Čechů. Dotázaní kladně vnímají i dynamické vlastnosti elektrických vozů, nezávislost na producentech fosilních paliv nebo bezpečnost srovnatelnou s klasickými auty.
„Z našeho pohledu je průzkum zásadně ovlivněn emocemi, možná strachem z něčeho neznámého – 4/5 lidí nemá žádnou zkušenost, přesto většina z nich neváhá vyjádřit názor a současně 2/5 lidí nevidí nic pozitivního, přestože vše má vždy objektivně pozitiva i negativa,“ reaguje zostra Jakub Šebesta, vedoucího značky Volkswagen pro český trh. „Volkswagen právě proto, aby seznámil lidi s elektromobilitou a odboural často nesmyslné předsudky, provozuje v České republice půjčovnu elektromobilů ID. for all. Tam si mohou všichni zájemci zapůjčit některý z rodiny elektromobilů Volkswagen na dva až třicet dnů, a posoudit tak nezprostředkovaně život s elektromobilem na vlastní kůži.“
Bariérou přechodu na elektroauta je podle průzkumu jejich vysoká cena. Polovina lidí by podle zjištění STEM/MARK akceptovala cenu 300 000 korun za nový vůz střední třídy. „Lidé by tedy o elektroautu uvažovali za přibližně třetinové ceny proti současnosti,“ uvedli autoři průzkumu. Druhým důležitým parametrem je dojezd, polovina lidí by akceptovala 500 kilometrů na jedno nabití. Na jedno nabití nyní většina aut ujede okolo 300 kilometrů, ale mnoho typů už tuto hranici překonává. Nutno dodat, že to platí za předpokladu extrémně defenzivní jízdy s minimálním podílem dálničních přesunů standardními rychlostmi.
Šéf Renaultu píše Evropě, varuje, zlobí se a má plán elektromobilizace |
„Průzkum vypovídá o nereálné představě či přání o ceně nového elektromobilu střední třídy za 300 000 Kč. Je třeba konstatovat, že automobil střední třídy – i se spalovacím motorem – dnes stojí napříč značkami zhruba dvoj až čtyřnásobek uvedené částky, podle kvality a výbavy,“ komentuje Jakub Šebesta.
Českou společnost lze podle výsledků průzkumu rozdělit na čtyři skupiny. První tvoří „skalní odmítači“, kterých je 21 procent - elektroauta jim jsou nesympatická, nevidí na nich nic pozitivního. Druhou skupinu tvoří „skeptici“, těch je 25 procent - elektrické automobily jsou jim převážně nesympatické, spatřují u nich mnoho negativ, ale uznávají některá pozitiva. Třetí skupinou jsou „vyčkávající, kterých je 34 procent - k elektroautům necítí ani sympatie ani antipatie a vidí u nich jak pozitiva, tak negativa. Poslední skupinou s 19 procenty jsou „nadšenci“ - elektrická auta jsou jim skoro výhradně sympatická, vidí u nich pozitiva, ale i oni mají obavy z některých negativ.
„Hlavní, na co zákazník vždy hledí, je cena. Jestliže je vysoká, je elektroauto pro většinu lidí nad jejich možnosti. Následně zákazníka zajímá, jak se auta za pár let zbaví. Když slyší, že je auto za pár let prakticky bezcenné, protože potřebuje novou baterii, která je ovšem velmi drahá, utíká pryč. Musíme si uvědomit, že podle posledních dat bere 90 % lidí pod 70 tisíc korun hrubého měsíčně, takže pro tyto lidi jsou elektroauta drahá. Logicky proto většina lidí elektroautem nikdy nejela, protože o něm z finančních důvodů ani neuvažuje,“ komentuje pro iDNES.cz Vladimír Pikora hlavní ekonom investiční společnosti CFG. „Podle mě je elektroauto zajímavé pro lidi, kteří mají více aut a mohou si auto nabíjet doma. Mají pak jedno elektrické auto jen do města a druhé na cestu do Alp. To si ale většina lidí nemůže dovolit. Pro lidi, kteří bydlí v činžáku bez garáže, je elektroauto nepraktické. Zkuste tady najít rychlé, veřejné nabíječky. To je podle mě větší argument než to, že je v elektroautu ticho a podobně.“
„Z našich prodejních čísel vidíme, že zájem o elektromobily se každoročně zvyšuje, letos už jsme prodali dvakrát tolik elektroaut jako za celý loňský rok. Pořád je to ovšem zanedbatelný zlomek našich prodejů – 202 kusů z asi celkově prodaných 45 tisíc za letošních prvních pět měsíců. Předpokládáme však, že zájem i nadále poroste,“ dodává Karolína Topolová. „Věříme, že by hodně pomohlo, kdyby stát nákup elektrovozů podpořil. Podle našeho názoru by měly ovšem dotace jít kromě nákupu nových i na pořízení těch ojetých, což je pro stát mnohem efektivnější – přibylo by jich násobně více – a pro běžné motoristy jsou elektromobily ze sekundárního trhu mnohem dostupnější.“
Češi a elektromobily: Optimismus vs. opatrná realita aut, na která nemají |
„Je pravdou, že dojezd elektoromobilů může být pro část veřejnosti v současnosti limitující, zejména v situaci, kdy nemají možnost dobíjet „za levno“ doma či v práci. Na bateriích, jejich výkonu a životnosti i na dojezdech elektromobilů se intezivně pracuje a jejich parametry jsou čím dále lepší a zároveň roste i dobíjecí infrastruktura, tj. tyto obavy budou čím dál méně relevantní,“ komentuje Lukáš Folbrecht, tajemník
Elektromobilní Platformy. „Dopady na český a evropský autoprůmysl je třeba brát vážně a je potřeba o těchto tématech nadále vést i na úrovni EU diskusi a hledat správnou rovnováhu mezi zájmy klimatu, životního prostředí a ekonomiky.“
„Mezi oblíbené mýty například patří také „vyšší riziko požáru“, což statistiky nepotvrzují a nikdy nepotvrzovaly nebo také „ekologické dopady likvidace baterií“, uváděné v průzkumu na prvním místě. Proces recyklace je již dávno technologicky zvládnutý a pilotní linku na recyklaci baterií mají např. Kovohutě Příbram, problémem jsou spíše nedostatečné objemy takových baterií a různorodost konstrukcí a chemií. Nedávná regulace EU navíc zavádí přísné limity na využití vzácných surovin z baterií, které by měly do budoucna vést až k téměř uzavřenému cyklu, kdy se použité baterie budou téměř zcela využívat na výrobu nových.“
Podle Folbrechta naštěstí existuje i v ČR rychle rostoucí počet firem a dalších subjektů, které vidí v e-mobilitě obchodní a společenské příležitosti.
Obrana cly
Jako jedno z mála schůdných a aktuálních řešení rychlé „elektromobilizace“ evropského autoparku se zdála být levnější produkce z Číny. Tamní automobilky umí na rozdíl od těch evropských vyrobit a nabídnout vlastně okamžitě dostupnější elektromobily. Výroba aut v Číně je levnější, což přivedlo západní značky, jako je Tesla a Renault, k rozhodnutí vyrábět elektromobily v Číně a pak je dovážet do Evropy. Analytici banky UBS loni odhadli, že čínská firma BYD má proti zavedeným tradičním automobilkám náklady nižší o 25 procent.
EU naplánovalo clo na dovoz čínských elektroaut, výrobci se bojí odvety |
Evropská komise ovšem aktuálně oznámila, že je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů. Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo dvacet jedna procent. Agentura Reuters s odkazem na úředníka z EU napsala, že zvláštní clo může unie zavést po skončení dotačního vyšetřování i pro americkou automobilku Tesla.
V Evropské unii se na elektromobily vyrobené v Číně v současnosti uplatňuje clo deset procent. Plán EK se setkává s odporem německého automobilového průmyslu. Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů 20 až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců. Představitelé automobilek BMW, Mercedes nebo Volkswagen chystané opatření kritizují, protože se obávají odvetných opatření ze strany Číny.
