Voliči v kalifornském San Francisku se v podzimních volbách rozhodli podpořit kontroverzní zákon s názvem „Proposition C“, který městu pomůže vyřešit narůstající problémy s bezdomovectvím. Opatření přinese do městské pokladny asi 250 až 300 milionů dolarů (téměř 7 miliard korun) ročně, které půjdou z přidaných daní čtyř set největších společností ve městě. Finance posléze poputují na projekty pro bezdomovce.
Podle BBC lidé pohlížejí na opatření jako na daň pro technické giganty, kteří jsou často obviňování ze zvyšování životních nákladů a tlačení tisíců lidí na ulici. Navzdory tomu na jeho podporu vystoupil Marc Benioff, který šéfuje společnosti Salesforce, tedy jedné ze zasažených firem.
Proti byla naopak starostka města London Breedová, která upozornila na nedostatek odpovědnosti za stávající finanční fondy pro bezdomovce.
Kaliforňané hlasovali i v řadě dalších otázek, například o pomoci s bydlením pro veterány, seniory a lidi s mentálním postižením či o renovaci dětských nemocnic. Voliči odmítli stanovit hranici poplatků za dialýzu, nesouhlasili ani se zvýšením daně za pohonné hmoty, které přitom zákonodárci schválili loni.
Podpořili naopak zavedení letního času (pokud tak ale rozhodnou poslanci) a schválili zákaz prodeje masa a vajec od všech zvířat, včetně kuřat, které nežijí v adekvátně velkém chovném prostoru.
V Alabamě a Západní Virginii mohou ženy přijít o možnost potratu
Obyvatelé států Alabama a Západní Virginie schválili ústavní změny, které ženám ztíží možnost potratu. Alabama jasně schválila pozměňovací návrh, podle něhož má stát „rozpoznat a podporovat posvátnost nenarozeného života a práva nenarozených dětí“.
Politici v USA před volbami stále více tepou do muslimů. Kopírují Trumpa |
Voliči Západní Virginie podpořili dodatek, že „nic v ústavě nezaručuje ani nechrání právo na potrat a nevyžaduje financování potratu“. Opatření má zabránit využívání federálních peněz na hrazení zákroku a může tak ohrozit ženy s nízkými příjmy.
Naopak Oregon podobná opatření na omezení státních prostředků na potraty odmítl. Podle ochránců lidských práv mohou opatření schválená v Alabamě a Západní Virginii vést k úplnému zákazu potratů v obou státech, pokud by konzervativní většina Nejvyššího soudu zrušila rozhodnutí z roku 1973, které potraty legalizovalo.
Ohromnou podporu si ve státu Georgia vysloužil i návrh na možnost časnějšího popíjení o nedělích, o něm se hlasovalo v 87 okresech včetně hlavního města Atlanty. Opatření s názvem „Brunch Bill“ (v překladu snídaňová vyhláška) schválilo 75 procent hlasujících a umožní nedělní prodej alkoholu od 11 hodin dopoledne, místo původních 12:30.
Volební právo pro milion vězňů
Více než jeden milion obyvatel Floridy, kteří si odpykali trest ve vězení, získá opětovné právo volit. Změnu sto padesát let starého znění floridské ústavy v úterý odsouhlasilo 65 procent voličů. Až dosud totiž byla Florida jedním ze čtyř amerických států, který automaticky a trvale odebral volební právo každému, kdo byl odsouzen za vážný zločin.
HUGE: Florida votes to restore the right of people with previous felonies with Amendment 4! The victory means more than 1 million people will regain the right to vote. Congrats @YesTo2ndChances, @Dreamdefenders, @NewFLMajority, @BlackVotersMtr and all orgs who made this happen. https://t.co/a5YDW949yC
Ačkoli mohli trestanci pět let po svém propuštění požádat guvernéra o obnovení hlasovacího práva, republikánský guvernér Rick Scott to od roku 2011 umožnil pouze dvěma tisícům z nich. Ani nyní to ale nebude úplně jednoduché. Bývalí vězni si budou muset řádně odsedět své tresty a dodržet podmínky propuštění. Pozměňovací návrh také vylučuje obnovení volebního práva pro lidi odsouzené za vraždu či vážné sexuální trestné činy.
Podle BBC zákon o odebrání volebního práva pochází z období americké občanské války, kdy chtěli zákonodárci zabránit v hlasování Afroameričanům. Zastánci návrhu často upozorňovali, že bývalí trestanci splatili svůj dluh společnosti a stát by jim neměl bránit v opětovné integraci do společnosti. Argumentovali také tím, že zákon neúměrně postihuje právě Afroameričany.
Marihuana bude nově legální ve 39 státech
Voliči v Massachusetts jako první ve Spojených státech schválili opatření, které poskytne ochranu transsexuálům a lidem bez vyhraněného pohlaví. Novela rozšíří zákon z roku 2016 zakazující diskriminaci na veřejných místech na základě pohlaví.
This victory is one for the history books. Tonight, #Massachusetts became the first state in the country to uphold #transgender protections at the ballot box! #YesOn3 #MAPoli https://t.co/QKI6F1mFnP
Celkem ve čtyřech státech voliči rozhodovali o legalizaci marihuany – v Michiganu a Severní Dakotě pro rekreační účely, v Utahu a Missouri pro její lékařské využití. Proti byli jen voliči Severní Dakoty. Michigan se stane prvním americkým středozápadním státem, který lidem nad 21 let umožní nejen vlastnit, ale také pěstovat malé množství konopí. Prodejci drogy musí z prodeje marihuany zaplatit státu desetiprocentní daň.
V Missouri pacientům umožní pěstování vlastního konopí pro léčebné účely, v Utahu si ho budou moci nemocní lidé koupit od schválených prodejců.
Ve Spojených státech legalizovalo marihuanu k léčebným účelům prozatím třicet států, devět jich drogu schvaluje i pro rekreační využití.
Sněmovna reprezentantů připadne opozičním demokratům:
