Prezidentské volby ve Spojených státech ještě nebyly ani zdaleka sečtené, ale Donald Trump už se prohlásil za vítěze. Očekával jste to?
Dalo se to trochu předpokládat, protože už si na to připravoval půdu. Celkově volby dopadly pro republikány výrazně lépe, než předpokládala drtivá většina průzkumů. To Trumpovi asi dodalo odvahu.
Ale korespondenční hlasy hlavně v Pensylvánii se budou počítat až později a budou obsahovat spoustu hlasů pro demokraty. Čím více hlasů se započítá, tak tím spíš se výsledek může obrátit ve prospěch Bidena. Proto zřejmě Trump zareagoval tak, jak zareagoval.
Kryštof Kozák Vedoucí Katedry amerických studií při Institutu mezinárodních studií na FSV UK. Specializuje se na Spojené státy a Mexiko, česko-americké vztahy a transatlantickou spolupráci. Autor publikací České probuzení z amerického snu (2019) či Memory in Transatlantic Relations: From the Cold War to the Global War on Terror (2019) |
Rozhodně bych počkal, dokud jeden z kandidátů nevystoupí s projevem a nepřizná porážku. Do té chvíle volby ukončené nejsou. Trumpovo prohlášení nemá žádnou právní hodnotu. Má symbolickou hodnotu v tom, že pokud se ukáže, že korespondenční hlasy jdou nakonec proti němu, on nastoupí na svou připravenou argumentační linii, že je to celé nějaký divný podvod, protože už přece dávno vyhrál.
Bez ohledu na to, co ráno prohlásil Trump, kdy podle vás budeme vědět, kdo vyhrál? Bude to spíš teď v sobotu, nebo třeba až 23. listopadu, jak se také uvádí?
Jestli se nemýlím, Pensylvánie bude průběžně zveřejňovat, jakým směrem se tamní výsledky vyvíjí. Což může vést k tomu, že to bude těsnější a těsnější a my budeme čekat déle a déle. Nebo se také může ukázat, že se to už Joeu Bidenovi vzhledem k nastavenému trendu nepodaří zvrátit. V tom případě je možné, že přizná porážku dříve.
A váš osobní tip?
Už proto, kolik demokraté proinvestovali energie, financí a času dobrovolníků, myslím si, že i kdyby to pro Joea Bidena vypadalo velmi špatně, snažil by se zuby nehty přiznání prohry oddalovat a čekal by až na dopočítání všech možných hlasů. V případě, že Biden překoná Trumpa, to pak bude na Trumpovi.
A zvlášť ve světle toho, co jsme ráno slyšeli, si myslím, že se Trump nebude rozpakovat podat žalobu na neplatnost voleb nebo neplatnost některých hlasovacích lístků. Rozhodně je jeho výsledek lepší, než jeho kampaň mohla čekat, a proto neočekávám, že Donald Trump jen tak hodí ručník do ringu, aniž by využil veškeré právnické zdržovací taktiky.
Co by se dělo v případě, že už by byl třeba leden a pořád by nebylo jasno? Kdo by pak vedl Spojené státy?
Ten proces je pak relativně komplikovaný. V každém státě je to trochu jinak, ale vždy mají určené datum, do kterého musí vyřešit volební spory a poslat do Washingtonu celkový výsledek. Guvernér se ještě může dostat do sporu například se soudy, což bude zajímavé třeba uvnitř Pensylvánie. Pak se to dostane na federální úroveň a výsledky mohou být napadány ještě i u tamního soudnictví, až se nakonec spor může dostat před Nejvyšší soud. Ale scénářů, co se ještě v právní rovině může stát, je mnoho.
Pokud to vykrystalizuje do jednoho dominantního soudního sporu, Nejvyšší soud má pravomoc si případ převzít a prioritně ho vyřešit. Očekával bych, že se stane přesně toto. Když se bude blížit deadline, Nejvyšší soud řekne, že je to důležitý případ, a převezme si ho. Stalo se to už v roce 2000 na Floridě. Nejvyšší soud nějak rozhodne, aby byly dodrženy ústavní lhůty.
Americké prezidentské volby 2020 |
Myslíte si, že se nyní začne řešit, jak funguje nebo nefunguje komplikovaný systém volitelů?
Problém je v tom, že každý volební systém zvýhodňuje jednu z těch stran. A jak demokraté, tak republikáni si umí velmi dobře spočítat, jaké bude mít navržená varianta praktické politické důsledky. Volební chování Američanů se samozřejmě trochu mění, ale zase ne tolik. Představa, že třeba Nebraska začne volit demokraty, je iluzorní. Je to velmi dobře zmapované i na úrovni jednotlivých okrsků a čtvrtí.
A když dobře víte, kde má kdo jaký potenciál volit, víte pak dobře i to, jak změna systému ovlivní vaše volební výsledky. Například pokud by se zavedlo, že vyhraje kandidát, který má celkově nejvíce hlasů, což je z našeho evropského pohledu logická myšlenka, hodně by to zvýhodnilo demokraty, protože by najednou získali mnoho hlasů třeba v Kalifornii. Je to velký stát a demokraté tam vyhrávají drtivou většinou.
Najít takovou změnu volebního systému, aby došlo k širokému celospolečenskému konsenzu, bude těžké. Musela by se změnit ústava USA, na což potřebujete kvalifikovanou většinu. Takže i když už jsou plány na to, jak systém změnit tak, aby byl reprezentativnější, pro stranu, pro kterou to nakonec bude méně výhodné, je velmi snadné tyto snahy zablokovat.
Co bylo hlavním tématem voleb? Byl to koronavirus, stav ekonomiky, rasové protesty nebo něco jiného?
Zajímavé je, že kampaň Joea Bidena velmi vsadila na to, že jím má být koronavirus a neschopnost Trumpovy administrativy na něj adekvátně reagovat. Protože to řadě Američanů vadilo.
A u Donalda Trumpa bych skoro řekl, že hlavním tématem byl zase jen Donald Trump. Ukazuje se, že v Americe, ale nejen tam, taková až arogantní rozhodnost a rétorické siláctví dobře fungují. Tento politický styl pak byl aplikován jak na vztahy s Čínou, tak na ilegální migranty, tak vůči zkorumpovaným novinářům ve Washingtonu nebo vůči zastaralým politickým elitám. Trumpova kampaň neměla jedno dominantní téma.
A co bylo to téma pro voliče? Při pohledu na volební mapu se zdá, že Trumpovi asi ani koronavirus, ani zastavení ekonomiky, ani jeho vlastní skandály výrazně neuškodily.
Bude velmi zajímavé se podívat, jak nakonec volily různé demografické skupiny, kde došlo a nedošlo k posunu. Ale myslím si, že se Donaldu Trumpovi podařilo u velké části voličů vyvolat určitý strach z toho, že americký způsob života a americké tradiční kulturní hodnoty jsou v ohrožení.
Matka všech bitev, úzkost, šílenství. Napjatý svět sleduje sčítání v USA |
Moc tomu nepomohlo ani strhávání soch. U jižanských generálů, no dobře, ale tam docházelo i ke strhávání soch Abrahama Lincolna a dalších tradičních ikon, a to asi některé voliče mohlo vyděsit.
Říkali si, co se to děje a v jakém se to ocitli světě. Jiné voliče zase mohlo vyděsit, jak Trump tvrdil, že Joe Biden zavede ve Spojených státech socialismus a jeho klimatická politika je jen zástěrka pro státem řízenou ekonomiku, která poškodí tradiční americký průmysl.
Uvidíme, jak volby dopadnou, ale pokud Biden prohraje, myslím si, že mu hodně uškodilo to, že se mu v poslední debatě podařilo říct, že chce zničit celý americký ropný průmysl. On to pak vysvětlil a řekl, že jen nechce, aby ropný průmysl dostával federální daňové pobídky, ale vyznělo to přesně tak, že demokraté chtějí dramaticky omezit fosilní paliva.
Může to být i samotnou Bidenovou osobností, že je prostě pro voliče nezajímavý nebo neoblíbený stejně, jako byla Hillary Clintonová?
Joe Biden byl relativně oblíbený, mezi ním a Hillary Clintonovou je velký rozdíl. Clintonová vzbuzovala u spousty lidí negativní emoce, byla pro ně přílišná kariéristka a negativní hodnocení měla mnohem vyšší. Joe Biden lidem nevadil a byl přijatelný, což byl také jeden z důvodů, proč vyhrál demokratické primárky.
Nicméně při pohledu čistě na vizuály předvolebních mítinků je Donald Trump daleko více televizní prezident, umí udělat mnohem větší show, tancuje tam YMCA a srší z něj sebedůvěra v sebe samého. Jeho narcisismus mu paradoxně v tomto dělá dobrou službu. Tváří se, že přesně ví, co dělá.
Kdežto Joe Biden přece jen na první pohled působí sušším dojmem. I proto, že se na jeho mítíncích dával větší pozor, aby se nešířil covid, takže působily prázdnější. Ale faktorů je víc. Pro řadu voličů v Americe může být důležité, že Trump působí silácky ve vztahu s Čínou, působí dojmem, že je jako silný autoritativní vůdce schopen chránit zájmy Američanů v globálním nepřátelském světě.
Když se podíváme na volební mapu USA a průběh sčítání během noci, překvapilo vás tam něco? V rámci jednotlivých států se hodně mluvilo o Arizoně, Floridě, Texasu a samozřejmě státech, které nakonec volby rozhodnou.
Nemyslel jsem si, že se bude tolik průzkumů tak mýlit a o tolik procent. Obzvlášť v situaci, kdy se průzkumy ukázaly jako problematické už v roce 2016. Výzkumníci jsou lidé, kteří studovali na nejlepších univerzitách, točí se kolem toho velké peníze a na průzkumech závisí spousta strategií volebních kampaní. Takže je s podivem, že tam podle všeho zase vzniklo obrovské slepé místo a obrovská nepřesnost ve schopnosti volby odhadnout.
O tom, že Joe Biden má velké šance v Arizoně, se mluvilo už před volbami. Stěhuje se tam totiž hodně lidí z Kalifornie a je tam silná hispánská komunita. Sice občas používáme stereotypizující nálepky, ale ukazuje se, že hispánská komunita v Arizoně je o dost jiná než na Floridě. Ale je dobré si v klidu počkat, až budou k dispozici konkrétnější rozbory výsledků. Komunita na Floridě Trumpa podržela a výrazně přispěla k tomu, že Trump nakonec Floridu vyhrál. Dá se říct, že Hispánci jsou jak za vítězstvím Joea Bidena v Arizoně, tak za vítězstvím Donalda Trumpa na Floridě.
Jaký je Donald Trump reálně prezident? I v českém polarizovaném prostředí jeho příznivci médiím často vyčítají, že se zaměřují jen na Trumpovy bizarní výroky, aféry a jeho celkový osobní dojem a nevšímají si jeho úspěchů. Když tedy od jeho osobnosti odhlédneme, co se Trumpovi a jeho vládě během prvního mandátu podařilo prosadit?
Je pravda, že před zásahem koronaviru na ekonomické úrovni pokračoval pozitivní trend. Ten ale Trump zdědil po Baracku Obamovi. Tvrdit proto, že americká ekonomika dramaticky klesala, pak přišel Trump a začala stoupat, by bylo úplně mylné. Z hlediska legislativních úspěchů Trump výrazně snížil daně, ale zase zejména korporacím. Nicméně daňové škrty dopadly i z velké části na střední třídu a spousta lidí dostala do schránky šeky v řádech stovek dolarů, což jsou věci, které si člověk pamatuje.
Byznys Trump zbavoval regulací, kde mohl, ať už enviromentálních nebo bankovních. Je otázka, k čemu to povede ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, ale firmy to určitě ocenily. Rozhodně se však nepohnul dlouhodobý problém americké společnosti, a to je velká míra sociální nerovnosti, která se pak projevuje ve vzdělávání či vyloučených lokalitách. Ne že by se na to Trump vůbec zaměřoval. O tomto tématu se v podstatě přestalo mluvit, stejně jako o klimatických změnách.
Boj o Bílý dům rozhodnou hlasy z pošty, Biden stahuje ztráty |
Z hlediska jeho úspěchů se také uvádí, že se mu ve spolupráci se senátorem Mitchem McConnellem povedlo v Senátu prosadit soudce Nejvyššího soudu, a to v americké společnosti a politice hraje obrovskou roli. Všichni konzervativně smýšlející Američané jsou za to Trumpovi zavázáni a vděčni.
A co zahraniční diplomatické dohody? Ty se také dávají za příklad úspěchu.
Ano, to určitý úspěch je. Ale už se v případě izraelských dohod příliš nemluví o tom, že Palestince to uvrhává do ještě hlubšího zoufalství, případně do závislosti na Íránu. Některé bilaterální obchodní dohody pak jsou krátkodobým úspěchem, ale z dlouhodobějšího hlediska se Spojeným státům způsob, jakým Trump s ostatními zeměmi jedná, vůbec nemusí vyplatit.
Donaldu Trumpovi bych určitě přiznal k dobru, že se ukázalo, že není žádný válečný štváč a že se mu za ty čtyři roky podařilo nerozpoutat žádný velký konflikt. Ještě když nastupoval do úřadu, byly velké obavy, co všechno jeho zbytnělé ego může na mezinárodní scéně způsobit, ale spíš se projevil jeho instinkt dostat americké vojáky ze zahraničí zpět domů.
Splnil sliby, které dal voličům v roce 2016? Dal Ameriku na první místo, jak říkal ve sloganu America First?
Slíbil toho spoustu a minimálně způsobem, jakým uvažuje a uvažoval, se ji na první místo snažil dávat. Otázka je, k čemu to nakonec vedlo. Třeba u obchodního deficitu s Čínou, na který se hodně zaměřoval, se nic nijak zásadně vyřešit nepodařilo. Stejně dohoda s Mexikem byla nahrazena jinou, ale také to nebyl žádný přelom.
Zeď na hranici s Mexikem také ještě celá nestojí. Pro Trumpa byl důležitý návrat uhelného průmyslu. K tomu také nedošlo. Ne že by Donald Trump nechtěl, regulace na to snížil, ale plyn je levnější, takže oživení uhelných regionů nenastalo. A znovu se otevřela jen jedna automobilka, takže to také nebyla žádná velká hitparáda.
Ale je třeba přiznat, že akciovému trhu se dařilo nadprůměrně dobře, částečně proto, že administrativa hodně zvyšovala deficity a americká centrální banka pumpovala hodně peněz do ekonomiky a ty často skončily u největších korporací.
