Migranti překračují řeku Rio Grande, aby se dostali do Texasu. (21. září 2021)

Migranti překračují řeku Rio Grande, aby se dostali do Texasu. (21. září 2021) | foto: Reuters

Babylonská věž na hranicích. Do USA míří stále rozmanitější mix migrantů

  • 47
Do Spojených států se snaží proniknout stále větší počet migrantů z těch zemí Latinské Ameriky a Karibiku, z nichž tam dříve tolik lidí neodcházelo. Nejvíce přibývá Haiťanů, kteří spolu s dalšími národy postupně nahrazují dřívější skupiny běženců. Využívají cest vytvořených jejich předchůdci, migrace proto podle odborníků jen tak neustane.

Po dekády se do USA pokoušeli dostat především obyvatelé sousedního Mexika. V posledních letech pak k hranicím nejbohatší země na kontinentu začaly pronikat i karavany lidí z Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru, zemí takzvaného Severního trojúhelníku.

Nyní se však skupiny migrantů významně rozšiřují o další národnosti. Plni snů o bezpečí a ekonomických příležitostech se na cestu vydali Brazilci, Nikaragujci, Venezuelané, Haiťané či Kubánci.

V červenci a srpnu příchozí z jiných zemí Latinské Ameriky a Karibiku poprvé přečíslili ty, kteří přišli z Mexika a Severního trojúhelníku. „Nikdy jsme nic takového nezažili,“ řekl listu The Wall Street Journal bývalý hlavní agent pohraniční hlídky pro sektor Del Rio v jižním Texasu Austin Skero.

Za letošek už bylo zadrženo třikrát více Nikaragujců než za celý rok 2019. V červenci jejich počet překonal počet zadržených Salvadorců.

Migrant s dítětem překračuje řeku Rio Grande, aby se dostal do Texasu. (23. září 2021)

„Tento útulek stále více vypadá jako Babylonská věž,“ říká kněz Juan Fierro z mexického města Ciudad Juárez. „Lidé přicházejí z více zemí než v minulosti. Jsou to lidé s odlišnou kulturou a různými jazyky.“

Jednou z nejrychleji se zvětšujících skupin imigrantů do USA jsou Haiťané. Od října 2020 do srpna tohoto roku jich pohraniční stráž zadržela 28 tisíc. Pro srovnání – za fiskální rok 2020 to bylo jen 4 400.

Komplexnost migračních toků

Že se Haiťané objevují na hranicích Texasu namísto toho, aby mířili na bližší Floridu, odhaluje současnou komplexnost migračních toků na západní hemisféře. Mnozí Haiťané totiž nejdříve – i na dlouhé roky – zakotvili ve státech Latinské Ameriky, jako je Brazílie, Chile nebo Venezuela, kam je přilákaly ekonomické příležitosti, například práce na brazilských olympijských stadionech.

Na azyl čekat v Mexiku. Soud nařídil návrat Trumpova migračního programu

Nyní však tyto země v důsledku pandemie koronaviru čelí značným hospodářským obtížím a o práci se perou i místní. Přistěhovalci proto odcházejí jinam. „Konečným cílem jsou vždy Spojené státy,“ říká profesor politologie na Floridské mezinárodní univerzitě Eduardo Gamarra. „Model (této migrace) nezačal s Haiťany, ale s Kubánci. Oni jsou ti, kteří ustanovili tuto cestu,“ dodává.

Jednotlivé skupiny vytváří migrační cesty, které pak mohou používat jejich následovníci. Podle odborníků proto nelze čekat, že by migrační toky jen tak ustaly.

Haiťané nemusejí příliš spoléhat na převaděče a těží ze sdílené zkušenosti úzce propojené komunity, která si vyměňuje informace o bezpečných cestách přes Facebook a WhatsApp, podotýká agentura AP.

Fakt, že haitští migranti přicházejí z různých latinskoamerických zemí, komplikuje jejich deportace. Mnozí v nich pobývali bez dokladů a USA je tak právně nemohou poslat zpět do těchto států.

Scéna jako z Divokého západu. Na hranicích USA odhánějí migranty bičem

Spojené státy nicméně zadržování a hromadné deportace navzdory silné domácí i mezinárodní kritice urychlují. Pobouření vyvolaly především snímky z zákroku texaských policistů na koních proti běžencům tábořícím pod mostem přes řeku Rio Grande. Proti zákroku se vyslovil i prezident Joe Biden. Tábor je nyní už prázdný. 

Administrativa prezidenta Joea Bidena začala hromadně vyhošťovat migranty zpět na Haiti v mimořádně vypravených letadlech. Napjatá situace vedla i k rezignaci zvláštního vyslance USA na Haiti, který ve středu kvůli „nelidským“ deportacím odstoupil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video