Trump od podzimních prezidentských voleb udělil desítky milostí, z nichž mnohé se týkaly lidí napojených přímo na něj a jeho spolupracovníky. Omilostnil své bývalé poradce Rogera Stonea, Paula Manaforta, Michaela Flynna a George Papadopoulose, dále například Charlese Kushnera, což je otec prezidentova zetě Jareda Kushnera.
V úterý podle informací televize CNN a agentury Reuters série prezidentských intervencí vyvrcholí nejméně stovkou dalších. Televize s odvoláním na nejmenované zdroje píše, že na seznamu jsou i lidé, kteří byli odsouzeni za ekonomickou trestnou činnost, a známí rappeři. Údajně se neočekávalo, že by mezi omilostněnými byl i sám Trump.
I zdroj Reuters uvedl, že Trump neplánuje udělit milost sobě samotnému, byť se na tuto možnost v minulosti ptal svých poradců, píše The New York Times (NYT). Stejně tak prý nejsou pravděpodobné „preventivní“ milosti pro členy Trumpovy rodiny. I to přitom se svým týmem probíral.
Zatímco udělení imunity před soudním stíháním už Spojené státy ve své historii několikrát zažily, „sebeomilostnění“ by bylo bezprecedentním krokem. V odborných kruzích podle Reuters aktuálně nepanuje shoda ohledně toho, zda by takový akt byl v souladu s americkou ústavou.
Jen jsem vyslyšel vaše volání. Chci milost, prosí Trumpa šaman v kožešině |
Kromě diskusí o rozsahu prezidentských pravomocí probíhají v závěru Trumpova mandátu také zákulisní vyjednávání ve snaze dostat jistá jména na seznam příjemců milostí či jiného zásahu, píše deník NYT na základě analýzy záznamů a rozhovorů s desítkami lobbistů a právníků.
Vývoj je podle listu dalším dokladem „obchodování s přístupem“, které je prý jedním z motivů posledních čtyř let, a také „neortodoxního přístupu“ Trumpa k exekutivním pravomocem.
Jedním z hráčů na „trhu s milostmi“ je údajně bývalý federální prokurátor Brett Tolman, který aktuálně radí Bílému domu, jak postupovat při udělování milostí a rušení trestů. V posledních týdnech v této souvislosti shromáždil nejméně desetitisíce dolarů, podobně jako bývalý Trumpův právník John Dowd, napsal NYT.
Jiný bývalý poradce prezidenta zase inkasoval 50 tisíc dolarů (přes milion korun) za to, aby prosadil milost pro někdejšího agenta Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Kiriakoua. Ten se před lety přiznal k prozrazení tajných informací novináři, byl posléze odsouzen ke 30 měsícům odnětí svobody a později předčasně propuštěn na svobodu.
Milost údajně žádá proto, aby mohl nosit zbraň a dostával důchod. Kiriakou uvedl, že loni dostal informaci, že by mu v jeho snaze mohl pomoci Trumpův právník Rudolph Giuliani, ovšem za cenu dvou milionů dolarů. „Zasmál jsem se. Dva melouny, zbláznili jste se? I kdybych dva miliony babek měl, neutratil bych je za to, že dostanu zpátky důchod 700 tisíc dolarů,“ řekl někdejší agent CIA.
Podobnou situaci USA zažily už za Clintona
Podle zpravodajského webu Axios si od listopadu nejméně deset lidí odsouzených za federální zločiny najalo lobbisty, kteří v záznamech o spolupráci uvedli termíny „milost“ nebo „zmírnění trestu“. Během posledních dní úřadování prezidenta Baracka Obamy prý bylo takových případů pět, před odchodem George Bushe mladšího z Bílého domu se vyskytly čtyři.
Trump omilostnil exporadce Flynna, který lhal FBI o kontaktech s Ruskem |
Paralelní situaci s tou současnou už však Spojené státy zažily, připomíná NYT. Když odcházel prezident Bill Clinton, udělil 170 milostí nebo změn rozsudků, přičemž některé z nich zamířily k lidem, kteří za to Clintonovi nebo jeho poradcům zaplatili i šestimístné částky.
Rozdíl je v tom, že tehdejší prezident osvobodil alespoň ty, kteří na milost měli skutečně nárok podle kritérií, jak je stanovuje ministerstvo spravedlnosti.
Zatímco na placení lobbistům za to, aby se u Trumpa přimluvili, není nic nelegálního, u samotného prezidenta už by byl problém. Pokud by se prokázalo, že Trump přijal peníze výměnou za milost, mohla by to policie považovat za přijetí úplatku a rozjet vyšetřování. Pro nic takového však zatím nejsou důkazy, dodává list.
