Na kost vyhublého Oleksandra našel jeho kamarád, dobrovolník z Nového Zélandu, když spolu s dalšími vojáky ukrajinské armády obsadil ruské pozice nedaleko Bachmutu. Nešťastník strávil v zajetí 42 dní bez jídla a vody a za tu dobu ztratil bezmála čtyřicet kilo.
Živil se drobky a pil z louží, podle zpravodajského portálu 5.ua se uchýlil i k pití jedovaté nemrznoucí směsi z topného tělesa. Měl několik střelných zranění a střepiny v zádech a stehně. Nyní je po operaci a zotavuje v nemocnici v Dnipru, ještě ho čeká převoz do Kyjeva.
Bitva o Bachmut |
„Nikdy jsem nic podobného neviděl. Jenom v sovětských týdenících z osvobození Osvětimi. Byl naprosto vyčerpaný, živá kostra,“ popsal pohled na zachráněného vojáka novinář Serhij Garmaš.
Podle něj Gordějeva od smrti hladem zachránil jeden ruský voják, který se s ním podělil o svůj příděl jídla. „Po celou dobu opakoval, že dostal kompot. Usmíval se u toho. Celé ty dva měsíce chladu a hladu ve sklepě snil o kompotu,“ dodal Garmaš.
Na sítích se také objevilo video z okamžiku jeho záchrany. Když vysílený Oleksij uslyšel angličtinu a poznal hlas spolubojovníka z druhého konce světa, začal volat: „Nový Zéland je tady!“ Vděčný Gordějevův otec pak zveřejnil na Facebooku fotku, na které se svým synem pózuje v nemocnici. „Děkuji všem, kteří nám měsíc a půl stáli po boku, modlili se, hledali, podporovali nás a pomáhali. Našli jsme našeho kozáka!“
