„Vzpomínky lidí na 24. únor 2022 odhaluje šok, zmatek, nejistotu a nepřipravenost. Přesto je dnes (v pátek), rok po začátku invaze v plném rozsahu, víra ve vítězství na 95 procentech,“ píše ukrajinská nezisková organizace Rating, která v zemi více než čtrnáct let provádí průzkumy veřejného mínění.
Ve své poslední prezentaci uvádí, že ještě v lednu 2022 – tedy před začátkem války – by si na výhru proti Rusům vsadilo 56 procent Ukrajinců. Většina z nich však ani dnes nečeká, že válka skončí v dohledné době. Dávají jí ještě nejméně šest měsíců, ale spíš víc.
Mámě utrhla mina nohy, táta ji celý den táhl domů. Svědectví z roku války |
Výzkumníci se ptali Ukrajinců ve věku od osmnácti let ze všech oblastí s výjimkou Krymu a Donbasu, které nyní okupují Rusové. Vynechat také museli území, kde právě nefungoval mobilní signál. Průzkum probíhal ve druhém únorovém týdnu a celkem se do něj zapojilo 1 626 respondentů.
Vpád Rusů na Ukrajinu myšlení tamních zúčastněných v mnohém změnil. Dvaadvacet procent Ukrajinců během války začalo častěji používat ukrajinštinu a naprostá většina z nich se už dnes považuje za Ukrajince, celých 94 procent. V roce 2021 stejně odpovědělo 76 procent lidí. Dvakrát víc je také lidí, kteří o sobě uvažují jako o Evropanech. Vstup Ukrajiny do Evropské unie podporuje 87 procent dotazovaných a vstup do NATO pak jen o procento méně.
 |
Ukazuje se, že Ukrajinci nyní obecně svou zemi hodnotí mnohem pozitivněji než dřív. „Hlavní emocí, kterou respondenti cítí, když myslí na Ukrajinu, je hrdost. V důsledku rozsáhlé invaze a hrdinného vzdoru ukrajinského lidu se tento ukazatel víc než zdvojnásobil – z 34 procent na 75 procent,“ píše agentura. Větší důvěru také mají ve státní instituce.
Ukrajinci schvalují, kam se jejich země ubírá, důvěřují politickému vedení země a zatímco ještě před válkou měla státní správa mezi lidmi nevalnou pověst, nyní ji víc než polovina dotazovaných vnímá „zřetelně nebo mírně pozitivně“. Samotnému prezidentovi Volodymyru Zelenskému teď věří 90 procent lidí. Ještě před válkou to přitom bylo pouhých 36 procent.
97 procent Ukrajinců cítí přátelství vůči Polsku:
The year of the war and the epoch-making scale of changes in:
3% of Ukrainians are AGAINST integration with EU & NATO
97% of Ukrainians are friendly towards Poland, 0% are hostile
97% of Ukrainians are hostile towards Russia, 0% are friendly
New polls by @RatingGroup https://t.co/1Tmv0P97jb
Obdiv k odvaze a skutkům Zelenského už se však nepropsal do popularity parlamentu. Zatímco totiž 65 procentům Ukrajinců by nevadilo, kdyby Zelenskyj znovu kandidoval na prezidenta, pokud by se někdy v nejbližší době konaly sněmovní volby, víc než polovina oslovených by se porozhlédla po jiných politických stranách. S prací Verchovné rady je víc lidí nespokojených – 54 procent – než spokojených. Těch je jen o něco víc než třetina.
Armádě, která je před Rusy už přesně rok brání, nicméně oproti dřívějším 65 procentům věří 97 procent Ukrajinců. A přestože se dnes válka aktivně odehrává pouze v některých částech země, důsledky ruské invaze pocítila většina Ukrajinců, ať už přímé nebo nepřímé. Pouhých 14 procent oslovených neutrpělo žádné ztráty.
25. února 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBojeschopní muži tu mají být, myslí si Ukrajinci
Před válkou do různých zemí uteklo až 8 milionů lidí. A ti, co zůstali, mají vůči uprchlíkům různorodé pocity. Matky s dětmi ještě u Ukrajinců najdou pochopení, ovšem bojeschopní muži už tolik ne. „Přístup k mužům ve věku pro vstup do armády je nejvíc negativní,“ konstatuje Rating.
Válka také mezi Ukrajince zasela nedůvěru. V krizových situacích je doslova životně důležité spolehnout se na správného člověka. Až 83 procent lidí si proto dnes myslí, že je nutné být na pozoru. Ještě v roce 2020 to bylo 54 procent lidí. Víru v humanistické zásady jim však nevzala ani brutalita, s níž se za poslední rok setkali.
Ztratila jsem víru v dobré Rusy, říká ukrajinská novinářka po roce války |
Naopak, podpora trestu smrti mezi Ukrajinci klesla z 52 na 42 procent. A tolerantnější je nyní ukrajinská společnost i vůči menšinám. Pozitivní či neutrální postoj k LGBT komunitě zesílil a dnes ho má 64 procent respondentů. Dřív se k němu hlásilo jen 53 procent Ukrajinců. Chápavější jsou lidé i vůči spoluobčanům, kteří z různých důvodů nechtějí mít děti.
Na začátku invaze se od své rodiny muselo odloučit na 44 procent Ukrajinců. Část z nich se s nimi později opět shledala a agentura udává, že většina z nich tento test zvládla. Naopak 20 procent vztahů se prý ještě zlepšilo. Daleko od svých blízkých je však stále 21 procent respondentů.
Nejméně třetina občanů v produktivním věku pak přišla o práci, „přičemž do obzvlášť náročné situace se dostali vysídlení lidé a obyvatelé bojových oblastí, práci ztratila polovina z nich“. I lidem, kterým práce zůstala, klesly příjmy. Většina Ukrajinců přitom podle průzkumu chce pracovat, o sociální dávky nestojí. Mnozí si tak začali hledat druhé zaměstnání. Až 60 procent však své příjmy nemá pod kontrolou a vyjít s penězi je těžké hlavně pro seniory.
Nearly 40% of the working population in Ukraine lost their jobs due to the war, with half of the population in eastern regions and IDPs affected the most. Our latest research sheds light on the social impact of the ongoing war in Ukraine. #Ukraine #WarImpact #JobLoss https://t.co/uIHGUznN27
Agentura se ptala také na emoce, které nyní lidé prožívají. „Vede“ smutek následovaný hněvem. Až po nich Ukrajinci zmiňují radost, inspiraci, strach a zklamání. Bez ohledu na pozitivní nebo negativní zabarvení je však úplně nejčastějším pocit nadšení či vzrušení a zájmu. Za poslední rok se také lidé zaměřili víc na své blízké než sami na sebe.
A některé věřící Ukrajince krutá a neospravedlnitelná válka v jejich zemi přiměla k pochybám. Existuje vůbec Bůh? Procento těch, kteří si jsou boží přítomností zcela jistí, kleslo z předloňských 60 na 55.
