Zatímco v Kyjevě lidé zbraně kupují prozatím preventivně, na hranicích samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky už se střílelo.
To vypráví také osmašedesátiletá Zoja, která žije v obci Novoluhanské. Konflikt tak pocítila jako jedna z prvních, když jejím domem v noci z pondělka na úterý otřásly nad ránem exploze. Vše se stalo jen pár hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že oblasti Doněcku a Luhansku uzná jako svobodné.
Nepřátelská palba v tomtéž městě pondělí mimo jiné zabila civilistu a zranila čtyři ukrajinské vojáky, z nichž dva zemřeli. Uvedla to dříve ukrajinská média s odvoláním na armádní štáb.
„Kolem pěti ráno jsem šla z obývacího pokoje do kuchyně. Když dopadla bomba, všechno se třáslo, kolem létalo sklo...“ popsala dále Zoja. Schovala se proto pod schody. „Bylo to hrozné, prostě hrozné,“ uvedla pro agenturu Reuters.
Na otázku, co si myslí o Putinově kroku, odpověděla: „Nečekám nic dobrého... Mám toho dost. Už osm let nežijeme, jen existujeme,“ doplnila s odkazem na anexi Krymu v roce 2014.
Město Novoluhanské, ve kterém žije, leží v Doněckém regionu, jen kousek od hranic samozvané Doněcké lidové republiky. Ukrajinská vláda oblast města znovu získala v roce 2017, ale boje, které vypukly o tři roky dříve, přesto nikdy zcela neustaly.
Lidé jako Zoja proto neměli kam jít. A situace by mohla být horší. Někteří ukrajinští vojáci se domnívají, že se separatisté pokusí oblasti jako Novoluhanské získat jako první. „Děsí mě, že by se to mohlo stát. Ukrajina by pak musela tyto oblasti bránit vojenskými silami,“ uvedl jeden z vojáků, kteří střeží hranici.
Děti se učí nasazovat si neprůstřelné vesty
Studenti v Charkově, městě se pak učí zacházet s neprůstřelnými vestami a rozpoznávat nebezpečné výbušniny. V nejnovější výuce nechybí také správný postup evakuace a základy první pomoci.
Ne nadarmo. Charkov leží jen zhruba 40 kilometrů od ruské hranice a nachází se v něm továrny na tanky, letadla nebo traktory. I proto jej ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky označil jako možný cíl Rusů.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Začali jsme děti vyučovat takové věci jako prevenci, aby neskončily zraněné nebo, nedej bože, mrtvé,“ uvedl pro Reuters specialista na civilní obranu Oleksandr Ševčuk. „Necháváme je zkoušet si uniformy, vesty nebo helmy. Ukazujeme jim, jak mohou vypadat výbušniny. Učí se, jak reagovat v situacích, které se jim mohou stát,“ dodává muž.
„Je to vážně, vážně strašidelné,“ okomentoval celou situaci jeden ze studentů, chlapec jménem Nazar. „Je důležité něco takového se učit, vzhledem k situaci,“ uzavřel.
V Kyjevě se vyprodávají zbraně
Někteří obyvatelé ukrajinské metropole dávali své domácí mazlíčky do útulků, jelikož se chystají odjet na západní Ukrajinu nebo do zahraničí. V některých kyjevských obchodech s vojenským a loveckým vybavením se mezitím vyprodaly zbraně.
„Zachováváme klid a připravujeme si zbraně,“ uvedl 45letý Serhij Kolisnyk, který byl v roce 2015 zraněn v boji se separatisty podporovanými Ruskem v přístavním městě Mariupol. „Víme, jaké jsou možné vektory útoku, a až budeme povoláni, připojíme se k ozbrojeným silám,“ dodal v přítomnosti dvou dalších veteránů u památníku padlým vojákům.
Artur Savojskyj, který má v centru Kyjeva obchod se zbraněmi Pjata Varta (Pátá stráž, což je i název populárního seriálu – pozn. red.), mezitím hovořil o „velkém vzruchu“. „Lidé kupují zbraně, zejména pro vlastní bezpečnost, na sebeobranu, aby chránili své domovy,“ poznamenal. Munici v obchodě ještě prodává, jelikož se před několika měsíci předzásobil.
Třiatřicetiletý finanční analytik Eugene Ochrimenko, který pracuje v Kyjevě, stejně jako mnoho Ukrajinců doufá, že západní lídři zakročí a uvalí proti Rusku tvrdší ekonomické sankce. „Všechno je v pořádku,“ řekl Ochrimenko, přičemž poznamenal, že nad Ukrajinci se vznáší přízrak ruské hrozby od roku 2014, kdy Moskva anektovala Krym. „Je zde velký hněv, ale žádná panika,“ dodal.