„V tuto chvíli může být každý den poslední. Ať lidé stejného pohlaví dostanou příležitost založit rodinu a mají oficiální dokument, který to doloží. Potřebují stejná práva jako tradiční páry,“ uvádí se v petici, která má v současnosti již více než 28 tisíc podpisů. To znamená, že se jí prezident Volodymyr Zelenský musí zabývat.
Homosexualita není na Ukrajině nezákonná, ale sňatky osob stejného pohlaví a civilní partnerství nejsou uznávány. To působí problémy příslušníkům LGBTQ+ menšiny, kteří bojují za svou vlast.
Podobně jako v Česku, gayové či lesby nemají stejná práva jako heterosexuální manželé. Zatímco v Česku je největším strašákem nejistota ohledně svěření společných potomků do péče druhého partnera v případě, že by oficiální rodič zemřel, nebo nemožnost společného osvojení dítěte či jmění, Ukrajinci a Ukrajinky nyní nemohou vyzvednout tělo partnerů ani je pohřbít.
LGBTQ+ organizace označují petici jako stěžejní okamžik pro členy komunity.„Je důležité, aby tito lidé měli právo vidět svého partnera a vzít si jeho tělo z márnice,“ řekla pro server BBC Oksana Solonská, mluvčí organizace Kyiv Pride.
OBRAZEM: Do války s jednorožcem. Ukrajinští gayové si vyrobili „svou“ nášivku![]() |
„Všechny manželské páry tohle právo mají. Opravdu doufáme, že sňatky osob stejného pohlaví budou legalizovány, takže se lidé budou moci jeden o druhého postarat,“ dodala.
V Česku se řeší „důležitější“ věci. Například Ukrajina
Česko stejnopohlavní svazky opakovaně projednává, avšak zatím bez výsledku. Kuriózně v kontextu Ukrajiny působí zejména výrok šéfa poslanců nejsilnější vládní strany ODS Marka Bendy, který se nechal slyšet, že schvalování manželství pro všechny „je součást kulturních válek, na které nemáme čas“.
Šéf poslanců lidovců Marek Výborný pak zase řekl, že nezpochybňuje, že pro část občanů je návrh na manželství osob stejného pohlaví důležitý, ale společnost řeší aktuálně trochu jiné problémy - válku na Ukrajině, uprchlickou krizi či rychle rostoucí ceny plynu a elektřiny.
Na kulturní války teď nemáme čas, odmítl Benda manželství homosexuálů![]() |
V zemi se po ruské invazi LGBTQ+ menšina obává perzekucí, pokud by Rusko zemi uchvátilo. Podle Karissy Jacksonové z americké nevládní organizace Freedom House je Rusko je jednou z nejrepresivnějších zemí, pokud jde i o práva sexuálních menšin. Hrozí tak perzekuce, zastrašování, únosy nebo vraždění. „Ruská okupace Ukrajiny může pro tyto komunity být devastující,“ řekla rozhlasové stanici Hlas Ameriky.
Podle průzkumu, který v květnu provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut, se za posledních šest let počet lidí, kteří mají „negativní pohled“ na LGBT komunitu, snížil z 60,4 procent na 38,2 procenta. Přibližně 12 procent lidí má k LGBTQ+ komunitě pozitivní přístup – oproti původním třem procentům - a 44 procent uvedlo, že jim je problematika lhostejná.
Veřejné mínění pomohla změnit i viditelná účast LGBTQ+ lidí ve válce. Dobrovolnice a dobrovolníci si navíc vytvořili vlastní nášivku, která zobrazuje jednorožce. Nápad vznikl v roce 2014 po ruské anexi Krymu, když velká část lidí začala prohlašovat, že v armádě nejsou žádní vojáci a vojačky menšinové sexuální orientace. „Takže lesbická, gay, bisexuální, transgender a queer komunita vybrala jednorožce, protože je jako fantastické ‚neexistující‘ stvoření,“ popsal pro agenturu Reuters dobrovolník Oleksandr Žygan, který před vstupem do armády působil jako herec, režisér a učitel dramatické výchovy. Nyní bojuje po boku svého partnera Antonina Romanova.
Předtím Istanbulská úmluva
V pondělí 18. července ve Štrasburku za přítomnosti zástupce generálního tajemníka Rady Evropy podepsal velvyslanec Borys Tarasjuk ratifikační listinu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, takzvané Istanbulské úmluvy. Ta vstoupí v platnost 1. listopadu 2022, zhruba jedenáct let po podepsání.
Úmluvu země téměř ratifikovala už v roce 2016, ale většina parlamentu se nakonec vyslovila proti ratifikaci. Nyní se však ukrajinský parlament shodl téměř jednomyslně: pro přijetí hlasovalo 259 poslanců a poslankyň, proti bylo pouhých osm. Někteří zástupci EU přijetí úmluvy považují za jeden z kroků potřebných k tomu, aby byla země přijata do Evropské unie.
Pokud mě nezabijí Rusové, on ano. Válka násobí utrpení obětí domácího násilí![]() |
Válka na Ukrajině totiž zkomplikovala situaci obětem. Mají méně možností, na koho se obrátit, neboť policie se musí zabývat řadou jiných záležitostí. Vojenské operace je též nutí zůstat s násilníkem doma. Lidskoprávní organizace také zaznamenávají zvyšující se násilí rodičů vůči dětem.
„Obdrželi jsme hovory od rodičů, kteří páchají domácí násilnosti vůči svým dětem, zatímco před válkou se jich nedopouštěli. Volají nám, protože chtějí vidět, jakým způsobem to zastavit,“ uvedlaJnapříklad ulija Anosovová z feministické organizace La Strada Ukraine. Podle Anosovové organizace též dostávají zprávy o mužích i ženách ohrožujících své partnery zbraněmi.
Agnès Callamardová, generální tajemnice Amnesty International, uvedla, že ratifikace úmluvy je historické vítězství ženských práv na Ukrajině. Ratifikaci označila jako součást změny postojů vůči genderově podmíněnému násilí. „V konečném důsledku to ovlivní životy všech žen v zemi. Dnešní hlasování je svědectvím let trvajících kampaní přeživších, které pomohly zajistit, že ostatní ženy nemusely podstupovat to, co vytrpěly ony,“ uvedla pro neziskovou organizaci.
Istanbulská úmluva je třeba, ukazuje pandemie. I tak se ratifikace odkládá![]() |
Země bude muset učinit některé legislativní změny. Domácí násilí je na Ukrajině od roku 2003 správním deliktem, který se trestá pokutou, veřejně prospěšnými pracemi do 60 hodin nebo odnětím svobody do 15 dnů. V roce 2019 pak zákony definovaly „systematické“ domácí násilí, což v praxi znamená, že trestní oznámení může být vzneseno pouze v případě, že násilník spáchá tři trestné činy za rok. Podobně jako v Česku, tresty však často nedosahují toho, co oběti očekávaly, což je i ostatní odrazuje od hledání spravedlnosti.
Ratifikace úmluvy podle serveru Kyjev Independent rozšíří seznam zneužívání, které lze trestat zákonem, ale Ukrajina bude také muset změnit definici odpovědnosti za sexuální obtěžování, uvedla Aljona Krivuljaková z ukrajinské větve neziskové organizace La Strada.
Dohoda Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsaná v Istanbulu v roce 2011 zavazuje její signatáře předcházet, stíhat a eliminovat domácí násilí a podporovat rovnost pohlaví. Česko ji podepsalo v květnu 2016. Stále se však vedou spory o její ratifikaci, neboť stále vyvolává silné emoce.
Istanbulská úmluva pracuje s pojmem gender. Tento pojem, na rozdíl od pojmu pohlaví, které je biologicky dané a se kterým se rodíme, znamená sociálně ustanovené role, chování, jednání a vlastnosti, která příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže. Kritici Istanbulské úmluvy tvrdí, že úmluva je jen zástěrkou pro prosazení tzv. genderové ideologie. Úmluva se zabývá problematikou domácího násilí, které však genderově podmíněné je. To znamená, že domácí násilí souvisí s mocenskou nerovnováhou a dopouštějí se jej převážně muži na ženách. Existují i opačné případy (o jednom z nich si můžete přečíst zde), těch je ale výrazná menšina. Zdroj: Úřad vlády ČR |