Je také patrné, že za tím stojí předměstské oblasti, o které se vedl tuhý boj. Ty se nepostavily výrazněji za konzervativní kandidáty. Ekonomické problémy a osmiprocentní inflace (tj. nejvyšší míra za poslední čtyři dekády) byly nejdůležitějším tématem voleb. Ale hned v závěsu za nimi rozhodnutí voličů formoval postoj kandidátů k potratům, z čehož těžili demokraté.
Volby v polovině funkčního období prezidenta jsou vždy i hodnocením výkonu úřadujícího pána Bílého domu. Vzhledem k nízké Bidenově popularitě je výsledek kongresových voleb pro demokraty nečekaně dobrý. Nakolik je to důsledek Bidenova apelu, že ve hře je samotná demokracie, to je těžké říct.
Trump mobilizoval voliče tím, že demokraté chtějí zničit Ameriku, jak ji lidé znají, a také neustálým opakováním nepravdivého tvrzení o ukradené prezidentské volbě. Mobilizace byla úspěšná, volební účast byla nezvykle vysoká. Řada Američanů vnímala tyto volby jako mimořádně důležité.
Pro Bidena volby sice dopadly nad očekávání dobře, ale v praxi to stále znamená, že už neprosadí žádné důležité zákony. A potenciál pro spolupráci republikánů a demokratů v silně polarizovaném kongresu (totéž platí o celé společnosti) nemá daleko k nule. Sněmovnu téměř jistě ovládnou republikáni, kteří budou blokovat Bidenovu agendu a pravděpodobně spustí různá vyšetřování spojená s prezidentem.
Donald Trump možná už příští týden ohlásí kandidaturu na prezidenta. Ale výsledky voleb jsou pro něj špatnou zprávou. Někteří jeho favorité pohořeli, Trump svou plamennou rétorikou aktivizoval spíše své odpůrce než podporovatele. A hlavně posílil jeho potenciální republikánský rival Ron DeSantis, který s přehledem obhájil guvernérský post na Floridě.
Vypadá to, že v Republikánské straně se po předvolebním klidu zbraní schyluje k pozoruhodnému souboji, který vnese do řad republikánů a konzervativních voličů velký rozruch.
