Devatenáctiletý voják Tálibánu Abdul Mobin Mansor přiznává, že na městský život se spolehlivým přístupem k internetu se velmi lehce zvyká. Spolu se svými kamarády s oblibou sleduje několik seriálů, na které se dívají ve vysokém rozlišení. Líbí se jim například turecká kriminálka Údolí vlků nebo jihokorejský seriál o princi, jenž musí podniknout dobyvačné tažení do vzdálených zemí.
Mansor sní o návratu na venkov, který hodnotí jako čistější. Touží ale také, aby se některé vymoženosti přece jen přesunuly i tam. „Doufám, že tam do té doby bude elektřina a další moderní zařízení.“
Mladík je jedním z respondentů z řad islamistického hnutí, kteří se listu The Washington Post svěřili, že se jim život v Kábulu líbí stále více. „Když jsme dobyli Kábul, slíbili jsme, že se staneme lepší verzí sebe sama,“ uvedl pětadvacetiletý Laal Mohammad Zákir, sympatizant Tálibánu pracující na ministerstvu financí. Aby mohl jednou studovat v zahraničí, přihlásil se do intenzivního kurzu angličtiny.
Chybí nám džihád, stěžují si tálibánci. Kancelářská práce jim přijde únavná |
Vzdělání jako cestu k zářivějším zítřkům zmiňovali i další respondenti. Někteří z nich litují, že se namísto chození do školy přidali k bojům. „Kdybychom studovali, seděli bychom teď v kancelářích,“ uvedl jeden.
Zájem o západní knihy a auta
Kurzy angličtiny, jazyku bývalých nepřátel, jsou teď nyní zaplněni těmi, kdo přísahali vyhnání amerických vojáků. Tálibánci si též kupují západní motivační knihy a stejně jako obyvatelé Západu si i oni dělají selfie s památkami, sledují sportovní zápasy na venkovních obrazovkách a chodí o víkendu do městských zábavních parků, uvádí Washington Post.
„Líbí se mi tento život,“ přiznal Hasam Khan, jenž oceňuje kurzy angličtiny a IT dovedností, stejně jako přístup k vodě a elektřině. Vrátit se zpátky na venkov už nehodlá.
Když se prohnilý Západ hodí. Tálibánci řídí stát přes WhatsApp, ten je blokuje |
I obchodníci si všímají změn. Podle prodavače brýlí Tárika Ahmada Amachaila se členové Tálibánu snaží přijmout západnější styl života obyvatel Kábulu. „Přišli z hor, nerozuměli našemu jazyku a nevěděli nic o naší kultuře,“ uvádí. Zpočátku odsuzovali hudbu, teď mávají rukou, když si ji Afghánci pouští v autě. Nosí též uniformy, které se nápadně podobají těm, které měli jejich nepřátelé.
Členové hnutí nejsou vůči podmanivému lesku světského luxusu imunní. Podle prodejců zpočátku měli zájem o motorky, mnozí z nich ale nyní dávají přednost nablýskaným Land Cruiserům.
Ostraha před městskou zkažeností
Tálibán je ale stále silně prodchnutý velmi přísnou islamistickou vírou. Někteří jeho členové se tudíž dívají na lákadla města s podezřením. Kábul je pro ně zkažené město, které odvádí muslimy od čistého, ctnostného života.
Pro Zabihullaha Misbaha je hlavní město Afghánistánu spojené především s cizoložstvím. Preferuje proto vesnici, kde se člověk díky menšímu počtu rozptýlení věnuje především modlitbě, a je tak „více spojený s Bohem“.
Tálibán nás může zničit. Ztráta příležitostí žene Afghánky k psychiatrům |
Ihned po ovládnutí Afghánistánu v roce 2021 nová ultrakonzervativní vláda k silnému znechucení a pobouření západního světa zavedla velmi přísné omezení pro ženy. Zakázala vzdělávání dívek na druhém stupni základních škol a na středních školách. Ženy se na veřejnosti mohou pohybovat pouze zahalené, jsou vyloučeny z většiny zaměstnání ve veřejné správě, nemohou samy cestovat mimo své město a nemohou do zahrad či zábavních parků.
„Tálibán se nezmění,“ je přesvědčena pětadvacetiletá Roqya. Minulý měsíc prudce poklesl prodej v jejím stánku s dámským oblečením poté, co Tálibánem řízené ministerstvo šíření ctnosti a předcházení neřesti dočasně zadrželo ženy kvůli porušování pravidel oblékání. „Žádná z dívek se už neodvážila vyjít ven sama.“
