Tálibán, který se moci v zemi chopil v roce 2021, tvrdí, že se životy Afghánek za dobu jeho působení zlepšily. Vůdce Hajbatulláh Achundzáda krátce po převzetí vydal zákaz nucených sňatků a v nedávném poselství sdělil, že chce, aby ženy žily „pohodlný“ život. Mnoho dívek ovšem tvrdí opak. Některé sužují obavy, že už se nikdy nebudou moci vrátit do práce nebo do školy.
Devětadvacetiletá účastnice výtvarné dílny pro dívky v Kábulu uvedla, že se bojí okamžiku, o kterém její vrstevnice tvrdí, že se začaly cítit lépe. „Je to bod, který značí, že se jen vzdaly naděje na lepší život,“ komentovala v anonymitě kvůli strachu z odvety.
Afghánky chtějí budoucnost aspoň pro své děti, říká pracovník Člověka v tísni |
Podle studie publikované v časopise BMC Psychiatry ještě před nástupem Tálibánu trpěla psychickým strádáním přibližně polovina žen. Od roku 2021 však žádná srovnatelná data zveřejněna nebyla. Autorka výzkumu Viviane Kovess-Masfetyová tvrdí, že je příliš brzy na to, aby se dalo říci, zda za zhoršením psychických stavů dívek skutečně stojí omezení.
Představy Tálibánu o tom, jak by měl život ženy vypadat, se nicméně potýkají s odporem, kritikou či rezignací, a to zejména ve městech. Terčem jsou zákazy středoškolského a vysokoškolského vzdělání a práce v nevládních organizacích a agenturách OSN. Mezi restrikce poslední doby patří třeba zavření salónů krásy, kde některé ženy pracovaly nebo se alespoň stýkaly.
„Ženy jsou silné, o vzdělání nemají zájem.“
V nemocnici v Herátu na západě Afghánistánu vedoucí oddělení duševního zdraví Shafik Umair listu The Washington Post sdělil, že nezaznamenal žádný případ dívky, jejíž frustrace by vycházela z toho, že nemůže navštěvovat školu. „Svět si myslí, že jsou naše ženy slabé, ale ony jsou velmi silné. O vzdělání nemají zájem,“ komentoval.
Několik metrů za ním však jeho kolegové hospitalizovali šestnáctiletou dívku, jejíž matka řekla, že zdraví dcery se rapidně zhoršilo poté, co jí její osmnáctiletý snoubenec zakázal navštěvovat školu. Když se rozhodla alespoň mladší žáky vyučovat, zakázal jí i to, načež se její deprese prohloubily.
Když se prohnilý Západ hodí. Tálibánci řídí stát přes WhatsApp, ten je blokuje |
Podle jednoho z lékařů, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, jsou takové případy rozšířenější, než vedení nemocnice připouští. „Předepisujeme jim léky nebo terapii,“ uvedl s odhadem, podle něhož u až osmdesáti procent z těchto pacientek za onemocněním stojí právě vládní restrikce.
Například osmnáctiletý Sayed se svým sestrám ke vzdělání snaží dopomoct. Mladší dívku doučuje v kábulském bytě, kde společně bydlí. Podle něj má stále naději. Jeho starší sestra se chystala na studia na univerzitě, když zákaz přišel. Zapsala se tedy alespoň na kurzy angličtiny. „Pokaždé, když se něčeho chytí, zmizí to,“ vysvětluje s tím, že v posledních měsících musela několikrát vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
Afghánské ženy nemohou do zahrad a zábavních parků, Tálibán opět přitvrdil |
Někteří odborníci tvrdí, že ženy v zemi musí překonat rostoucí propast mezi optimismem a realitou. Jiná poradkyně z Herátu si myslí, že nejlepším přístupem je nabádat ženy, aby zapomněly na možnosti minulosti a soustředily se na to, co je ještě možné, například na výtvarné dílny. Mnohým pomáhají terapie malbou.
„Tálibán si myslí, že nás může zničit – a může. Ale nemohou změnit naše myšlení,“ říká šestnáctiletá Sahar, účastnice výtvarného kurzu. „Chceme změnit svět,“ souhlasí její kamarádka.
Jejich učitelé se obávají, že je toto nadšení brzy opustí. Před několika měsíci úřady galerii, kde kurzy probíhají, na několik týdnů uzavřely. Zrušily i účast studentů v nadcházející výtvarné soutěži, protože jejich obrazy ukazovaly obličeje, což Tálibán nepovoluje.
„Studentům jsme to ještě neřekli,“ uzavírá majitel galerie tlumeným hlasem.
