„Naším cílem je, aby se Evropa zbavila ruského plynu a aby přestala financovat válku. Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní kroky, aby nebyla Evropa závislá na Putinovi,“ uvedl prezident Joe Biden, který chtěl svou návštěvou ukázat jednotu Západu vůči Moskvě.
Spojené státy proto budou společně s partnery pracovat na dodávkách 15 miliard kubíků zemního plynu do konce letošního roku. Cílem pro následující roky bude posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně, řekl Biden.
Český premiér Petr Fiala v pátek uvedl, že USA přislíbily Ukrajině významnou finanční pomoc.
„Spojené státy se zavázaly poskytnout Ukrajině a lidem, kteří prchají před válkou, pomoc v hodnotě miliardy dolarů. Dále byl schválen záměr vytvořit fond, ze kterého bude financována poválečná obnova Ukrajiny. Jde o to, aby lidé, kteří utíkají před válkou, měli možnost vrátit se do své země,“ řekl Fiala.
Rozšíření sankcí proti Rusku
Lídři se zabývali také sankcemi proti Rusku. Podle Fialy jsou všichni přesvědčeni, že současné nastavení sankcí je funkční. Dojde nicméně k jeho zpřesnění. „Domluvili jsme se že Evropská komise bude připravovat další balíček sankcí, který bude zpřesňovat a rozšiřovat nastavené sankce, aby měly výrazný dopad,“ uvedl předseda vlády.
Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu. Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti.
Prezidenti a premiéři se nakonec shodli na tom, že je EU připravena „rychle přistoupit k dalším koordinovaným robustním sankcím proti Rusku a Bělorusku, aby účinně překazila ruské možnosti pokračovat v agresi“.
Vrcholní politici sedmadvacítky vyzvali všechny země, aby se k sankcím přidaly. Zároveň konstatovali, že se EU zaměří na to, jak překazit obcházení sankcí a odstraní jejich slabá místa.
Unijní summit ve čtvrtek večer navázal na vrcholné schůzky NATO a skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. „Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ shodli se šéfové sedmadvacítky unijních zemí.
Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.
K evropským lídrům během večera promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vůdci unijních zemí zopakovali své prohlášení z nedávného neformálního summitu ve Versailles a podpořili snahu Ukrajiny o vstup do unie, kýžené podpory rychlého přijímacího procesu se však Kyjev od názorově rozdělených členských států nedočkal.
Rusko se nezastaví, varoval Zelenskyj lídry NATO. Ti pošlou další zbraně |
Jejich vůdci zato slíbili další finanční pomoc strádající zemi a vyzvali Evropskou komisi, aby připravila další návrhy, jak pomoci členským zemím financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU.
Summit se také zavázal zajistit, aby na Ukrajinu proudily nepřerušované dodávky elektřiny a plynu. Má k tomu pomoci i nedávná synchronizace ukrajinské rozvodné sítě s tou unijní.
Společná unijní obrana
Vrcholná schůzka v pátek pokračuje debatou o tom, jak by mohla Evropská unie společně krotit vysoké ceny energií. Hovoří se například o reformě trhu, o stanovení limitu cen elektřiny či o společných nákupech plynu.
Vzhledem k výrazně odlišným pohledům se však neočekává, že se vyjma možnosti společně pořizovat plyn či povinnosti plnit před zimou zásobníky shodnou na dalších konkrétních krocích.
Rusko se nezastaví, varoval Zelenskyj lídry NATO. Ti pošlou další zbraně |
„Chceme řešit sociální dopady cen elektřiny a plynu,“ řekl při příchodu na jednání šéf unijních vrcholných schůzek Charles Michel. Energie prudce zdražily loni v souvislosti s oživením po koronavirové krizi a s nedostatečnými zásobami plynu. Nyní se Evropa obává nového zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Lídři jsou však rozděleni v pohledu na to, co všechno by evropský blok mohl proti zdražování udělat společně. Premiéři Španělska či Řecka prosazují reformu energetického trhu či zastropování cen elektřiny. To však odmítají Německo, Nizozemsko a skandinávské státy, podle nichž trh funguje dobře a vyrovná se s tímto dočasným výkyvem cen. Diplomaté proto čekají dlouhou diskusi.
Lídři by podle návrhu závěrů měli podpořit plán, s nímž ve středu přišla Evropská komise a který nepočítá se zásahy do fungování trhu. Brusel chce proti vysokým cenám bojovat povinným plněním zásobníků před zimou na čtyři pětiny jejich kapacity či společnými nákupy plynu.
