První žena v čele americké diplomacie, Češka rozená Korbelová a milovnice broží zemřela ve středu ve věku čtyřiaosmdesáti let. Komentář, který vyšel den před začátkem války na Ukrajině, znovu jako vzpomínku v den jejího úmrtí vydal list The New York Times.
Do všeho šla rovnýma nohama, vzpomíná na Albrightovou exprezident Clinton |
Albrightová se v textu s titulkem „Putin dělá historickou chybu“ vrací ke svému prvnímu setkání s vládcem Ruska. Psal se začátek nového tisíciletí a Putin byl tehdy ještě úřadující prezident.
„Příliš jsme toho o něm v Clintonově vládě nevěděli – jen to, že svou kariéru začínal v KGB. Doufala jsem, že mi setkání pomůže tohoto muže odhadnout a posoudit, co jeho náhlý vzestup může znamenat pro americko-ruské vztahy, které se zhoršily během války v Čečensku,“ píše.
Putin nahradil Borise Jelcina a podle tehdejší ministryně zahraničí nemohl být rozdíl mezi těmito dvěma prezidenty větší. „Když jsem u malého stolu v Kremlu seděla naproti němu, okamžitě mě dostal kontrast mezi nimi. Zatímco pan Jelcin přemlouval, zuřil a lichotil, pan Putin bez emocí a bez poznámek mluvil o svém odhodlání oživit ruskou ekonomiku a zarazit čečenské rebely,“ vzpomíná Albrightová.
„Když jsem pak letěla domů, zaznamenala jsem si své dojmy. Napsala jsem si, že je Putin ‚malý, bledý a tak chladný, skoro jako by byl plaz‘. Tvrdil, že chápe, proč musela padnout Berlínská zeď, ale prý nečekal, že se zhroutí celý Sovětský svaz. ‚Putin cítí rozpaky kvůli tomu, co se stalo jeho zemi, a je rozhodnutý obnovit její velikost,‘“ cituje dál sama sebe.
Na své dvaadvacet let staré zážitky z tříhodinového setkání s Putinem si prý během posledních měsíců vzpomněla několikrát. Šéf Kremlu právě shromažďoval desetitisíce vojáků u hranic s Ukrajinou a chystal si svůj, podle Albrightové „bizarní“ projev o tom, že nic jako ukrajinská státnost neexistuje.
Ruský prezident o tom mluvil v televizním projevu v pondělí 21. února, kdy také uznal nezávislost dvou proruských samozvaných republik na východě Ukrajiny. Následně tam poslal tanky a ve čtvrtek 24. února pak zahájil plnohodnotnou invazi. Text Albrightové vyšel mezi těmito dvěma daty a zcela přesně předpovídá, že si vládce Ruska jen připravuje záminku pro svůj další útok.
Pokřivený pohled na svět
Řeči o tom, že Ukrajina byla Rusku ukradena, podle bývalé diplomatky zcela odpovídají Putinově „pokřivenému“ pohledu na svět. Albrightová Putinovo vládnutí také zhodnocuje slovy, že zahodil demokracii a místo ní sáhl po Stalinově stylu hry. Možné konkurenty zadupal do země, veškerou politickou i ekonomickou moc shrábl pro sebe a napříč zeměmi bývalého SSSR postupně šířil ruský vliv.
„Stejně jako jiní autoritáři, i on dává na roveň svůj vlastní blahobyt s blahobytem národa a opozici se zradou. Je si jistý, že Američané zrcadlí jeho cynismus a chtíč po moci a že ve světě, kde všichni lžou, nemá povinnost říkat pravdu. A protože věří, že Spojené státy svůj region ovládají silou, myslí si, že Rusko má právo dělat totéž,“ upozornila Albrightová.
Putin se podle ní celá léta snaží oslabit NATO a mezi Evropu a USA vrazit klín. A Ukrajina v tom všem hraje svou roli. „Napadení Ukrajiny zajistí, že místo toho, aby Putin vydláždil své zemi cestu k velikosti, s ostudou ji zanechá diplomaticky izolovanou, ekonomicky zmrzačenou a strategicky zranitelnou tváří v tvář silnější, jednotnější alianci Západu,“ odhadovala Albrightová – a správně.
 |
Stejně jako vliv sankcí na chování Putinova okolí. Očekávala, že „zkorumpovaní kámoši“ ruského prezidenta začnou pochybovat, jestli je i nadále vhodným vládcem. A Evropa si zase uvědomí, jak moc je závislá na surovinách z Ruska. NATO brzy posílí svou přítomnost na východě Aliance. Ukrajinci se budou zuřivě bránit ruské armádě. A Západ je v tom podpoří.
Měl by si však prý uvědomit, že vyjednávání s Putinem „nejsou šachy, ale spíš judo“. Západní lídři musí počítat s tím, že nejmocnější Rus bude vytrvale hledat příležitosti pro získání dalšího vlivu a možnost zaútočit někdy v budoucnu. Právě tomu musí demokracie na Západě všemi silami zabránit nejen diplomacií, ale i konkrétní ekonomickou a vojenskou pomocí pro Ukrajinu.
„Putin podle mých zkušeností nikdy nepřizná, že udělal chybu, ale dříve prokázal, že dokáže být trpělivý i pragmatický. Určitě si je také vědom, že ho současná konfrontace ještě více zavázala Číně. Ví, že Rusko bez alespoň nějakých vazeb se Západem nemůže prospívat,“ napsala Albrightová a přidala i jeden osobní zážitek.
Putinovi hrozí svržení tajnými službami, tvrdí aktivista s kontaktem ve FSB |
Během vůbec prvního společného setkání jí prý Putin řekl, že má rád čínskou kuchyni a že je „zábava jíst hůlkami“.
„Ale to jsou jen banality. Není to v naší mentalitě. Ta je evropská. Rusko musí být pevnou součástí Západu,“ zdůraznil tehdy ještě mladý nastupující prezident, do kterého demokratický svět vkládal velké naděje.
Nyní Putinovi podle bývalé šéfky americké diplomacie zbývá už jen pár přátel – syrský prezident Bašár Asad, vládce Běloruska Alexandr Lukašenko a severokorejský diktátor Kim Čong-un. Kdežto američtí spojenci jsou téměř na každém kontinentu, podotkla Albrightová s tím, že druhá studená válka by pro Rusko nedopadla dobře a Putin to musí vědět.
„Ukrajina má právo na svou suverenitu bez ohledu na to, kdo je jejím sousedem. V naší moderní éře to velké země akceptují. A pan Putin musí rovněž. To je poselství, z nějž vychází nynější západní diplomacie. To je ten rozdíl mezi světem, který se řídí zákony, a světem, který nepodléhá vůbec žádným pravidlům,“ uzavřela Albrightová.
O den později začala krutá a nesmyslná válka, která trvá dodnes.
