Vondra tak učinil během slyšení v Evropském parlamentu, kde se diskutovalo o zločinech komunismu a o tom, jak se jednotlivé postkomunistické státy včetně České republiky 20 let po pádu železné opony vyrovnávají s dědictvím totality.
Jedna z iniciátorek dnešní akce, česká europoslankyně Jana Hybášková řekla, že platforma by měla zpočátku fungovat na bázi propojení současných evropských ústavů pro zkoumání zločinů komunismu a nacismu. Podle Vondry by Brusel měl na společnou platformu přispět z unijního rozpočtu. Eurokomisař Ján Figeľ potvrdil, že peníze na částečné financování projektu by Evropská komise měla být schopna sehnat.
"České předsednictví EU při příležitosti dvacátého výročí pádu železné opony vyzývá k založení platformy evropské paměti a svědomí, která by zvýšila povědomí veřejnosti o příčinách a důsledcích totalitních režimů," řekl Vondra před europoslanci. Podle něj by členové této platformy "měli být partnerem Evropské komisi a Radě EU při hledání čestného a otevřeného hodnocení našeho společného odkazu totalit 20. století".
Šéf českého Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček uvedl, že prvním krokem budoucí evropské platformy by mohlo být "zřízení malé informační kanceláře zde v Bruselu". Podle Hybáškové by kancelář mohla stát v Bruselu nebo případně i v Praze.
Žáček, jehož ústav slyšení spolupořádal, dodal, že platforma by měla zajišťovat výměnu informací, podporovala by mezinárodní projekty, například jednotnou grantovou politiku, a v rámci EU by přinesla jasný právní rámec pro svobodný přístup do archivů.
Hybášková řekla, že účastníci slyšení vyzvou EK, aby nalezla peníze na částečné financování v jednom z programů nazvaných Evropa pro občany. Figeľ v této souvislosti uvedl, že by se z tohoto programu, který na léta 2007-2013 disponuje 215 miliony eur, finance na podporu platformy daly čerpat.
Text dopisu Václava HavlaDámy a pánové, Evropa ve dvacátém století rozšířila do světa dva extrémní politické systémy, jejichž praktické uskutečnění mělo tragické následky. Domnívám se proto, že je i její povinností tuto setbu reflektovat, poučit se z chyb, vyvodit důsledky a předat je nastupujícím generacím. Komunistický systém se vyznačoval zejména tím, že prostupoval celou společností a každý se současně stával jeho obětí i spolupachatelem. Neznamená to ovšem, že všichni nesli stejný díl odpovědnosti. Na rozdíl od nacismu, kde byli útočníci a oběti snadno odlišitelní, byl v tomto ohledu záludnější. Záludný byl i tím, o jak svůdné myšlenky se opíral a trvalo začasté poměrne dlouho a stálo mnoho obětí, než mnozí ze svých iluzí vystřízlivěli. I když se ve stejné podobě historie neopakuje, vznášejí se nad dnešním světem nebezpečí, která by - pokud bychom jim nedokázali čelit měla sice jiné projevy, ale příčiny, pohnutky či mechanismy, které nás dovedly k dvěma strašlivým válkám a k rozdělení kontinentů, by zůstávaly stejné. Obezřetnost je proto na místě a já se raduji, že se tímto fenoménem zabýváte právě na celoevropské půdě. Váš Václav Havel |
Slyšení, na němž Hybášková přečetla i zdravici od českého exprezidenta Václava Havla, byl z českých europoslanců přítomen například komunista Miloslav Ransdorf. Ten podobné aktivity jako vznik společné evropské platformy pro výzkum totalitních režimů považuje za zbytečné. "Já si myslím, že všechny pokusy nějakým způsobem vnucovat jednu interpretaci historie, že mají za cíl manipulaci veřejností a ovlivnit přítomnost a budoucnost," řekl Ransdorf.
Iniciativu českého předsednictví naopak přivítal například Milan Paumer, člen protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů. "Já myslím, že takové propojování jednotlivých ústavů má smysl. Komunismus je jen jediný systém, který je zločinný ve všech koutech glóbu," řekl telefonicky Paumer.
Podle něj však podobné aktivity nebudou dostatečné, pokud jednotlivé státy, včetně Česka, nepřikročí k justičním reformám, na jejichž základě by byli plně rehabilitováni a odškodněni všichni bývalí protikomunističtí disidenti.
