O volby ze zahraničí projevil zájem historicky nejvyšší počet Slováků, celkem 72 993. Ve čtvrtek, den po uzavření registrací, o tom informoval slovenský premiér Ľudovít Ódor. Jak ovšem pro iDNES.cz říká slovenský politolog Erik Láštic, v zahraničí žije až 300 tisíc potenciálních slovenských voličů a nárůst o dvacet tisíc ve srovnání s minulými volbami zase není tak velký.
Podle Láštice nynějšímu zájmu pomohl i nový, jednodušší způsob přihlašování, kdy se stačilo registrovat přes online formulář. Žádosti přišly ze 131 zemí světa, přičemž nejvíce jich bylo z Česka. Zde povědomí o korespondenčních volbách šířila i organizace Srdcom doma. Ta Slovákům připomínala, aby se do 9. srpna nezapomněli přihlásit o svůj hlas.
Na rozdíl od Česka a velké části světa Slovensko neumožňuje konání voleb na velvyslanectvích. Kdo tak nevolí poštou, nevolí. „Možnost volit na ambasádách tu byla v minulosti, ale pak se přešlo na současný způsob. Není úplně jasné, koho Slováci v zahraničí volí, a tím pádem politické strany nemají osobní zájem nějak jejich hlasy mobilizovat či zjednodušovat jim volby. Skoro všichni slovenští voliči jsou na Slovensku,“ uvádí politolog s tím, že ve velkých zemích je cestování na konzulát často stejně složité jako volba poštou.
Nicméně letos už se politické strany potřebné informace dozvědí. „Poprvé budeme mít na Slovensku přesná data o tom, jak vlastně Slováci v zahraničí volí. Dosud to nebylo možné, protože se jejich hlasy smíchávaly s hlasy domácích voličů. Teď budou vytvořeny speciální obvody, kde se budou počítat jen hlasy Slováků ze zahraničí,“ vysvětluje Láštic.
Předvolební průzkumyV průzkumech agentur AKO a Ipsos si strany stály v červenci takto: Směr-SD: 19,9 / 20,3 procenta |
Ne každý registrovaný zájemce nicméně svůj hlas nakonec odevzdá. Čas mají do 29. září a dosud se na poštu vypravily zhruba tři tisíce lidí. Třicátého září pak proběhnou volby přímo na Slovensku. Celé léto proto Slováky odevšud bombardují předvolební sliby politických stran. A že je letos kampaň obzvlášť výživná. Tedy, ne na politická témata, jako spíš na témata zástupná až bizarní.
S volební účastí například pracuje expremiér a lídr hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič. Ten stranu přejmenoval na OLaNO a přátelé a spustil kampaň Hybaj volit, v níž jen rozšířil svůj nedávný nápad, aby se lidem rozdávaly za účast ve volbách peníze. Přestože už mu ostatní strany i široká veřejnost vzkázaly, že v realitě je něco takového neproveditelné, Matovič o pětistovce eur pro každého voliče mluví dál.
Vizuálně tento slib propaguje pomocí desítek Fiatů 500, s kterými objíždí Slovensko. Lidem navíc slibuje, že mohou jeden z vozů vyhrát – spolu s kartou na benzín, jež jim vystačí až do dalších voleb. Matovič tvrdí, že zapojit se může každý, nejen jeho voliči. Prohlašuje totiž, že v první řadě chce povzbudit volební účast celkově, protože jen vysoká účast podle něj může zachránit Slovensko před návratem „mafie“.
Přijď volit, dostaneš 500 eur. Matovič nápadem „zachraňuje demokracii“ |
Expremiér má za to, že na kampaň zareagují voliči „demokratických“ stran. Kromě OLaNO či odštěpeneckých Demokratů, které vede Matovičův někdejší stranický kolega a bývalý premiér Eduard Heger, tím míní strany Svoboda a Solidarita, Jsme rodina a stále populárnější Progresivní Slovensko. Matovič už ovšem nezmiňuje, že úplně stejně mohou na povel „hybaj volit“ slyšet i voliči opozičního tábora, který se snaží porazit. Do něj patří především Směr-SD, Hlas-SD a fašisté.
„Celé je to nesmysl. Igor Matovič si to vyhodnotil jako nejlepší způsob, jak oslovit voliče i ty, které ztratil po volbách z roku 2020. Jeho argument však není úplně jasný. Pokud by se výrazněji zvýšila účast ve volbách, nemusí to znamenat, že zvítězí ‚demokratické‘ strany, protože mezi těmi, kteří nevolí, je výrazná část lidí, kteří mají negativní postoj k aktuálnímu politickému systému anebo jsou to dokonce antisystémoví voliči. Výraznější mobilizace tak může dopadnout úplně opačně, než jak si Igor Matovič vymínil,“ říká také Láštic.
Jeho aktivitu tak vnímá coby předvolební marketing, který po hlubším zamyšlení nedává větší smysl. „Ani si nemyslím, že je to téma, které ovládlo volby. Na rozdíl od roku 2020, kdy to téma definoval jako souboj zla a dobra a boj proti korupci a stal se jeho hlavní tváří. Teď mu jde o záchranu OLaNO jako politického projektu, protože je v koalici s dalšími stranami a potřebuje získat nejméně sedm procent, což momentálně podle průzkumů nemá,“ dodává.
Slovenští medvědi vstupují do politiky. Vznikl postup, jak se s nimi vypořádat |
A kdo je tedy tváří letošních voleb? Nikdo. Podle průzkumů z července i začátku srpna velké množství stran těsně balancuje nad hranicí zvolení, další jsou hluboko pod ní, a jasná hvězda chybí. „To je zajímavý rozměr této kampaně. Ve slovenském proporcionálním systému výrazně změní celkový výsledek voleb, pokud se strana třeba s 4,9 procenta nedostane do parlamentu a její hlasy propadnou,“ upozorňuje Láštic.
Navíc ani strany na předních příčkách průzkumů zatím nejsou tahouny kampaně. Místo politických slibů, které by se dotýkaly reality, nabízejí zástupná témata. Jedním z nich se stali medvědi, kteří jsou na Slovensku podle některých přemnožení a měli by se střílet, zatímco podle jiných si jen zvykli vybírat na sídlištích popelnice. Ve straně Jsme rodina ještě doznívá kauza jejího předsedy Borise Kollára, který se přiznal, že zbil jednu z matek svých mnoha dětí. Jejich volební slogan je přitom „Jsme rodina, jsme normální“.
Dostala pár facek. Šéf slovenského parlamentu přiznal násilí na ženě |
Strana Hlas-SD expremiéra Petera Pellegriniho bezvýrazně lavíruje slovy o pomoci lidem. Svoboda a solidarita (SASKA) zatím nepříliš úspěšně využívá rad českého marketéra Marka Prchala a Hegerovi Demokrati se dušují, že oni se ve vládě nebudou hádat tak jako minulý kabinet, přestože v něm seděli. Fašisté hlásají, že udělají pořádek, Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) vsadilo na proklamaci „Zasloužíte si mít se lépe“ a Slovenská národní strana (SNS) ústy Andreje Danka slibuje, že zastaví „liberalismus“ a „blázny“.
Momentální vítěz předvolebních průzkumů Směr-SD mezitím dál cílí na Slováky s proruským a antisystémovým cítěním. A předseda Robert Fico také natočil video, ve kterém se velmi osobně naváží do partnerského vztahu novinářky Denníku N Moniky Tódové a soudkyně Pamely Záleské.
Označuje je v něm jako „lesby na výletě“ a svým příznivcům podsouvá, že právě toto ohrožuje slovenskou opozici, protože čelí klice spolčených novinářů, soudců a politiků. Tódová pak napsala text, v němž vysvětlila, že o svém vztahu v redakci řekla, že zásadně nepíše o soudních jednáních své partnerky a že už se od zpravodajství před časem přesunula k publicistice. Zdůraznila také, že soudkyně Záleská jí doma nevypráví o svých případech.
Nefeť pleseň, chskym či stožár. Kapitán Danko je bezedná studnice vtipů |
Z relevantních stran zbývá už jen liberální Progresivní Slovensko (PS), z nějž vzešla současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Hnutí se pod vedením místopředsedy Evropského parlamentu a bývalého novináře Michala Šimečky velmi nenápadně propracovalo na druhou příčku průzkumů. Sliby tohoto hnutí se nesou v duchu důstojné budoucnosti, konce populismu a efektivního řešení problémů.
Podle Láštice voliči po letech s Matovičem zakončených nástupem úřednické vlády hledají někoho „normálního“. „A v Progresivním Slovensku vidí, že i když nejsou kontroverzní, jejich preference rostou. Proto pro ně ani nemá smysl agresivněji vstupovat do kampaně, když jim dosavadní přístup přináší body,“ vysvětluje.
„Směr na ně v posledních týdnech začal mnohem ostřeji útočit, z čehož by mohlo vyplývat, že je vnímá jako hlavního soupeře,“ dodává s tím, že zatímco podpora Směru nyní roste díky tomu, že luxuje hlasy SNS a krajní pravice, Progresivní Slovensko přesně takto vysává příznivce stran na demokratické straně spektra, jejichž další budoucnost v parlamentu je nejistá.
Hlavní kampaň se však podle politologa teprve rozběhne s koncem léta a příchodem předvolebních debat v médiích. I na skutečné téma těchto voleb si tak Slováci ještě musejí počkat.
