Podle petice se občané měli v referendu vyjádřit, zda chtějí, aby bylo stávající volební období parlamentu zkráceno tak, aby se nové volby konaly do 180 dnů od vyhlášení výsledků referenda.
Matovičovi důvěřuje méně Slováků než Kotlebovi, vede Čaputová, říká průzkum |
Prezidentka Zuzana Čaputová se však obrátila na Ústavní soud. Objevila totiž několik nejasností a paradoxů, popsala. Poslanci například vykonávají svůj mandát svobodně, ovšem výsledky referenda by je zavazovaly hlasovat určitým způsobem.
Prezidentka také pochybovala o tom, zda je lidové hlasování o předčasných volbách v souladu se zastupitelskou demokracií, a poznamenala, že není jasné, zda má referendum sílu obyčejného, či ústavního zákona. Ústava podle ní nezná postup v případě, že je takové referendum platné, píše list Aktuality.sk.
Ústavní soudci následně posuzovali referendovou otázku a dospěli k závěru, že není v souladu s ústavou. Uvedl to předseda soudu Ivan Fiačan. Podle zákona tak zmíněné lidové hlasování nelze vyhlásit.
Fiačan uvedl, že referendum o zkrácení volebního období sněmovny by obcházelo stanovená pravidla fungování parlamentu, porušilo způsob dělby moci a prolomilo článek ústavy, že poslanci jsou voleni na čtyři roky.
Na prosazení referenda se podíleli především politici z mimoparlamentní Slovenské národní strany (SNS) vedené Andrejem Dankem, členové opozičního Směru-SD s Robertem Ficem v čele a Hlasu-SD s Peterem Pellegrinim.
Obě sociální demokracie dříve shodně tvrdily, že na Slovensku moc pochází z lidu, a proto považovaly referendovou otázku za přípustnou. Někteří slovenští právníci však už zpochybnili, že referendum o nových volbách by bylo v souladu s ústavou, byť dvě podobná lidová hlasování v zemi dříve už byla.
Tehdy však referendovou otázku ústavní soud neposuzoval. Předčasné volby v zemi byly naposledy v roce 2012. Konaly se ovšem po rozhodnutí sněmovny, jež ústavním zákonem zkrátila své volební období.
Obliba nynější čtyřčlenné vládní koalice, která vznikla loni po propuknutí koronavirové krize, postupně klesla. Výraznější propad preferencí zaznamenalo hnutí Obyčejní lidé a Nezávislé osobnosti (OLaNO). Jeho šéf Matovič v březnu rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení vládní krize, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovala část koalice.
Nynější vláda pokračuje téměř v totožném složení jako předchozí kabinet. Matovič vystřídal ve funkci ministra financí svého kolegu z OLaNO Eduarda Hegera, který se stal premiérem. Země má také nového ministra zdravotnictví a v červnu se vyměnil ministr zemědělství.
„Zlomyslné jednání, černý den demokracie“
„Hluboce nesouhlasím se zlomyslným jednáním paní prezidentky Čaputové. Pokud by podpisy za konání referenda vysbírala její progresivní skupinka, ani by ji nenapadlo dávat možnost Ústavnímu soudu referendum zablokovat,“ napsal na Facebooku současný ministr financí a expremiér Igor Matovič.
Právě kabinet, v němž nyní sedí, přitom chtěli lidé předčasně zbavit moci. „Tvrdila by, že přece lidé mají právo vyjádřit svůj názor a ona má právo vyhlásit referendum i bez posouzení Ústavním soudem... ale nestalo se. Podpisy sbírali lidé, kterým její majestát ve skutečnosti pohrdá, tak je o jejich právo vyjádřit se okradla. Podlé a zákeřné. Plivanec do očí 600 tisícům lidí,“ pokračuje Matovič.
Dodal, že není pro předčasné volby, ale je „hluboce přesvědčený, že voliči opozice mají právo na konaní referenda o této otázce, bez ohledu na to, zda se nám to líbí, nebo ne“.
Podobně zareagoval i Fico, který prohlásil, že „prezidentce nikdo nepřikazoval obrátit se na Ústavní soud“. Čaputová podle něj chtěla pomoci současné vládní koalici. Rozhodnutí soudu Fico prý respektuje, ale nesouhlasí s ním.
Předseda SNS Danko zase na Instagramu řekl, že Čaputová „vstoupila do koalice“. Slovákům podle něj připravila peklo. „Dva roky si neplní povinnosti prezidentky a strká hlavu do písku,“ poznamenal s tím, že „ústavní soudce vybrala Zuzana Čaputová“ a že slovenští poslanci už v minulosti zkrátili volební období svým kolegům.
„Od dnešního dne už neexistuje legitimní způsob, jak tuto vládu zastavit. Ústavní soud a paní Čaputová nám zabezpečili, že toto peklo tu bude ještě dva a půl roku,“ řekl Danko a odkázal i na aktuální problémy na slovenských hranicích, kde vláda bez upozornění uzavřela přechody.
Pellegrini pak v živě vysílaném vzkazu voličům řekl, že rozhodnutí Ústavního soudu je „černým dnem slovenské demokracie“. Verdiktu prý chybí demokratický duch a představuje nebezpečný precedens do budoucnosti. Z aktivních účastníků demokracie, tedy slovenských voličů, se nyní podle Hlasu stávají pasivní konzumenti.
VYHLÁSENIE STRANY HLAS – SD K VERDIKTU ÚSTAVNÉHO SÚDU
