Hútíové se někdy nazývají Ansár Alláh (Přívrženci Boha). Své jméno odvozují od Husajna Badra ad-Dína al-Hútíi, který vedl jejich povstání v roce 2004 a který tvrdil, že jeho předkem byl i prorok Muhammad. Tehdy chtěli získat autonomii pro svou provincii Saada, která by jim pomohla chránit náboženské a kulturní tradice zajdíjovců. Jemenská armáda al-Hútího zabila v roce 2004 a jeho rodina vedla dalších pět povstání, než v roce 2010 podepsala příměří s vládou.
ZajdíjaZajdíja je jedna z větví šíitského islámu. Svůj název má po svém zakladateli Zajdovi ibn Alím, což byl prapravnuk proroka Muhammada. Zajdíjovci tvoří třetinu obyvatel Jemenu. Severnímu Jemenu vládli téměř tisíc let do roku 1962. |
Jemen byl jednou ze zemí, kterou zasáhly protesty arabského jara. Na jaře 2011 Jemenci vyrazili do ulic, aby jednak ukázali nespokojenost s nezaměstnaností, ekonomickými problémy či s korupcí, ale také kvůli chystanému zavedení dědičnosti prezidentského úřadu. Kdyby zákon prošel, moc by získal syn tehdejšího prezidenta Alího Abdulláha Sáliha, který vládl sjednocenému Jemenu již přes dvacet let. Předtím byl navíc 12 let ve funci prezidenta Severního Jemenu.
Hútíovci se do protestů zapojili a podle BBC využili mocenského vakua a rozšířili kontrolované území v Saadě a sousední provincii Amranu. Jak navíc ukazuje poslední vývoj, mají velký vliv na současného prezidenta Abdal-Rabbuha Mansúra Hádího.
„Je podezřelé, že uznávají prezidenta a vládu ne. Kdykoliv se v minulosti mluvilo o problémech v Jemenu, byl tam prezident, který štval jednotlivé frakce proti sobě, aby se udržel u moci. Byla to strategie Sáliha a nový prezident byl velmi blízký předešlému prezidentovi, takže je možné, že zvolil stejnou strategii,“ řekla pro iDNES.cz arabistka Jana Břeská.
Na základě dohody s Hútíovci prezident v září odvolal vládu. Nicméně nový premiér ve funkci vydržel pouhé tři dny, protože Hútíovcům se nelíbil. Hádí tak 13. října jmenoval premiérem Chálida Baháha, který působil jako velvyslanec Jemenu v OSN.
Hútiovci zůstávají v Sanaa a postupují
„Je správným člověkem. Jeho jmenování pomůže zemi překonat probíhající obtíže,“ řekl jeden člen Hútíovců al-Džazíře. Obdobně hovoří analytici, dle nich je technokrat, který se zaměří na zlepšení státní správy.
Chálid Baháh
|
„Chálid Baháh je určitě schopným politikem, kterému byla vyjádřena podpora napříč politickým spektrem a mezi obyvateli Jemenu je znám svým odporem vůči korupci. Nicméně zatím nemá podmínky, aby mohl efektivně vyřešit stávající situaci,“ řekla iDNES.cz doktorandka zabývající se Jemenem na Západočeské univerzitě v Plzni Veronika Kramáreková.
Baháh má do třiceti dnů představit novou vládu. Její hlavní úkol bude oživit plán na rozdělení Jemenu do šesti administrativních provincií s určitými pravomocemi. Podle Břeské je však v jemenské politice daleko důležitější role prezidenta a vláda bude vždy „šachovnicí“.
„Navíc, i když se navenek Jemen prezentoval, že je tam prezident a vláda, tak ta společnost je tak kmenová asi jako málokde na světě. Když vyjedete z hlavního města, tak to tam ovládají kmeny, které zrovna vládu podporují nebo nepodporují,“ popisuje jemenskou realitu Břeská.
Dohoda ze září zprostředkovaná OSN počítá s tím, že se opět zavedou dotace na pohonné hmoty, které prezident omezil v červenci. Dále má být vytvořena úřednická vláda a jmenovaní prezidentští poradci z řad Hútíovců a jižního hnutí.
Nicméně to by nebyl Jemen, kdyby bylo všechno tak snadné. Hútíovci v rozporu s dohodou odmítli odevzdat zbraně a odejít z hlavního města Sanaa, které od září kontrolují. Prý odejdou, až bude nová vláda. V následujících dnech rebelové obsadili vojenskou základnu a z ní si vzali ohromné množství zbraní, včetně tanků.
Armádní činitelé podle BBC již v září varovali, že Hútíovci se pokusí obsadit pás země od Sanaa na západ až k Rudému moři. Jejich varování se začalo naplňovat minulý týden, když rebelové bez problémů obsadili čtvrté největší město Hudajdá ležící 230 kilometrů západně od Sanaa. Mají tak pod kontrolou i strategický přístav, skrze který prochází většina zásob pro hlavní město.
Na jih od Sanaa ovládají i provincii Damár. Svůj postup obhajují bojem proti islamistickým teroristům. Některé zdroje hovoří o tom, že prezident či vláda nařídili armádě, aby se stáhla a neodporovala.
Jih chce samostatnost
Mezitím se členové největší sunnitské islamistické strany Islah obávají, že Hútíovci budou chtít v zemi zavést vládu zajdíjovců. „Nyní to spíše vypadá, že Islah přerůstal prezidentovi přes hlavu a způsob, jak ho omezit, je dát trochu moci Hútíovcům,“ myslí si arabistka Jana Břeská.
Saúdská Arábie se roky snaží Jemen stabilizovat a mít ho pod svou kontrolou, proto na postup Hútíovců hledí s obavami. Ropná monarchie obviňuje z finanční podpory Hútíovců Írán. Ten to však odmítá.
Na jihu Jemenu, který byl do roku 1990 samostatným „lidově demokratickým“ státem podporovaným Moskvou, v současnosti po nezávislosti volají desetitisíce lidí. Před dvaceti lety žádal jih to samé, tehdy nepokoje přerostly v občanskou válku a vojenskou porážku jihu. Nyní lidé v Adenu, bývalém hlavním městě, protestují se slogany: „Aden není Jemen, Katalánsko není Španělsko.“ Stěžují si, že centrální vláda jih marginalizuje.
„Problematika nerovnoměrné distribuce zdrojů v Jemenu tu byla od doby sjednocení. Na jihu se nachází většina zdrojů, nicméně moc se soustředila na severu. Zdroje se tak redistribuovaly mezi spřátelenými kmeny na severu, kde je ohromný klientelismus,“ vysvětlila Břeská.
Separatisté na jihu dali vládě ultimátum, aby stáhla své vojáky a úředníky do 30. listopadu. Zahraniční firmy mají přestat těžit a vyvážet ropu a plyn z oblasti. „Stát jihu přichází a žádná síla nás nemůže zastavit, abychom toho dosáhli,“ stojí v prohlášení Hirák al-Džanúbí (Jižního hnutí).
Břeská však upozorňuje, že ani na jihu není nikdo k převzetí moci dostatečně silný. Je tam hodně frakcí a ne všechny žádají nezávislost, některé chtějí pouze autonomii, jiné chtějí posílit a některé bojují proti korupci na severu. Podle ní je i Hirák vnitřně nejednotný.
Kde je bezvládí, tam je terorismus
„Jemen se nachází u průlivu, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Jde o o významný dopravní uzel, kudy se denně přepraví téměř tři a půl milionů barelů ropy. Destabilizace Jemenu by mohla mít za následek rozmach pirátů a ohrožení obchodu s ropou,“ varuje Kramáreková před podceněním mocenských rizik v oblasti.
Na jemenském území již delší čas operuje al-Káida Arabského poloostrova (AQAP), která vznikla v roce 2009 sloučením jemenské a saúdskoarabské odnože. Nedávno podle agentury Reuters vyhlásila podporu Islámskému státu, který operuje v Sýrii a Iráku. Američané AQAP považují za jednu z nejnebezpečnějších teroristických organizací na světě a snaží se ji potlačit pravidelnými nálety bezpilotních letadel.
.
