Podle výsledků, které byly zveřejněny ve čtvrtek, se 45,7 procenta obyvatel Severního Irska považuje za katolíky nebo bylo vychováno v katolické víře. K protestantství nebo jiným křesťanským náboženstvím se hlásí 43,5 procenta lidí. Při sčítání před deseti lety bylo katolíků 45 procent a protestantů 48 procent, píše Reuters. Před dvaceti lety byl poměr 44 a 53 procent ve prospěch protestantů.
Volání po větší rovnosti mezi protestanty a katolíky, z nichž většina je pro sjednocení s Irskou republikou, bylo jedním z hlavních zdrojů násilí během tři desetiletí trvajícího konfliktu. Násilnosti, které si vyžádaly 3 500 životů, ukončila v roce 1998 Velkopáteční dohoda.
Demografové již dlouho předpovídali, že katolíci, kteří jsou zpravidla mladší a mají vyšší porodnost, by během jedné generace mohli začít představovat většinu voličů. V květnových regionálních volbách zvítězili irští nacionalisté ze strany Sinn Féin, což mnohé unionisty šokovalo, píše Reuters.
Sinn Féin zvítězila ve volbách v Severním Irsku. Unionisté uznali prohru |
Katolíci sice mají ve volbách tendenci podporovat irské nacionalistické strany, ale nárůst jejich počtu ve sčítání lidu nutně neznamená nárůst počtu hlasů ve prospěch těchto stran ve volbách, upozorňuje The Guardian. V posledních volbách se na každou ze stran přiklonilo zhruba 40 procent lidí, 20 procent středových voličů odmítlo tradiční nálepky, dodává list.
 |
Sčítání, první od odchodu Británie z Evropské unie, ukázalo, že k britské národnosti se hlásí stále méně lidí. Výhradně Brity se cítí být 32 procent lidí, 29 procent se považuje jen za Iry a 20 procent jen za Severeoiry. Před deseti lety to bylo 40 procent Britů, 25 procent Irů a 21 procent Severoirů. Za deset let v Severním Irsku přibylo pět procent obyvatel, je jich tam 1,9 milionu. Region také stárne, lidí nad 65 let je téměř čtvrtina.
Potenciální plebiscit o sjednocení Irska a Severního Irska by se musel konat na obou stranách hranice. Na severu ho může vyhlásit jen vláda v Londýně a to v případě, že existuje důvodná domněnka, že většina lidí je pro sjednocení. Rozložení nálad ve společnosti však ukazuje, že to je stále běh na dlouhou trať.
Británie by mohla do deseti let přijít o Severní Irsko, naznačují průzkumy |
Podle průzkumu agentury Lord Ashcroft Polls z minulého roku by v Severním Irsku pro odchod z Unie hlasovalo 41 procent voličů. Téměř dvě třetiny respondentů jsou přesvědčeny, že referendum by stvrdilo svazek Severního Irska s britskou korunou. Budoucnost ovšem tak jistá není.
Jednapadesát procent respondentů vyslovilo přesvědčení, že pokud se referendum bude konat během následujících deseti let, bude výsledkem odchod z Británie. Třetina lidí je přesvědčena o opaku, 15 procent neví. Pouhá čtvrtina z 3 000 respondentů si myslí, že Severní Irsko bude součástí Británie i za padesát let.
Odtržení Severního Irska od Británie a sjednocení s katolickým jihem se opět stalo velkým tématem po brexitu. Londýn se do dnešní doby stále nesmířil s takzvaným severoirským protokolem rozvodové dohody, který upravuje celní kontroly zboží přepravovaného z britské pevniny do Severního Irska.
Británie chce porušit brexitová pravidla v Severním Irsku, EU zahájila řízení |
Protokol má umožnit, aby severoirská hranice s Irskou republikou zůstala otevřená. Panují totiž obavy, že pokud by byl ostrov opět rozdělen tvrdou hranicí, mohly by v Severním Irsku znovu vzplát sektářské vášně.
Londýn však chce protokol jednostranně změnit, protože zavedení celní hranice v Irském moři vnímá jako oslabení územní celistvosti Spojeného království.
