Protivládní protesty v Bolívii. (9. listopadu)

Protivládní protesty v Bolívii. (9. listopadu) | foto: Reuters

Místopředsedkyně senátu Áňezová se prohlásila za prezidentku Bolívie

  • 22
Místopředsedkyně bolivijského Senátu Jeanine Áňezová se prohlásila dočasnou prezidentkou země. Učinila tak navzdory nedostatečnému kvóru přítomných zákonodárců, kteří měli být jejímu jmenování přítomni. Političtí přívrženci prezidenta Moralese, který rezignoval po 14 letech vlády a následně uprchl do Mexika, jmenování bojkotovali a označili ho za protiprávní.

V ulicích bolivijské metropole v reakci na krok Áňezové vypukly demonstrace. Prezident Evo Morales z mexického exilu označil postup Áňezové za puč.

Podle bolivijské ústavy musí demisi prezidenta i viceprezidenta potvrdit společná schůze obou komor parlamentu. Jejich předsedové však v neděli rezignovali spolu s Moralesem. Jediný, kdo ve vedení parlamentu zůstal, byla druhá místopředsedkyně Senátu Áňezová.

Ústava rovněž stanovuje, že hlava státu musí do 90 dnů vyhlásit nové prezidentské volby. Áňezová již dříve oznámila úmysl uspořádat je co nejdříve. Země by podle ní měla mít prezidenta do 22. ledna.

Socialista Morales, první bolivijský prezident z řad domorodého indiánského obyvatelstva, odstoupil z funkce prezidenta jen tři týdny po svém sporném znovuzvolení do tohoto úřadu. 

Prohlásil se za vítěze prvního kola voleb, ačkoli opozice i mezinárodní pozorovatelé výsledky hlasování zpochybňovali. Jeho odpůrci tvrdili, že jde o volební podvod. Organizace amerických států (OAS) ve své předběžné zprávě uvedla, že volby provázely manipulace, a doporučila jejich anulování.

V Bolívii se už tři týdny odehrávají střety Moralesových příznivců a odpůrců, které si vyžádaly několik mrtvých a na 400 zraněných.

Exprezident Evo Morales po příletu do Mexika obhajoval svoji politiku a řekl, že pokud se dopustil nějakého zločinu, tak jedině toho, že je domorodým indiánem a "antiimperialistou".

Tisíce rozzlobených stoupenců Moralese se v reakci na krok Áňezové snažily demonstrovat před budovou bolivijského parlamentu v metropoli La Pazu. Provolávali přitom hesla „Musí odstoupit“ či „Nebojíme se“. Policie se je snažila rozehnat slzným plynem, nad městem podle agentury AP opakovaně prolétly stíhačky v očividné snaze demonstrovat sílu armády.

Sám Morales z exilu označil proklamaci Áňezové za puč. „Odehrál se nejmazanější a nejohavnější státní převrat v historii: Senátorka, obklopená skupinou kompliců a vedená armádou i policií zasahující proti lidem, provedla puč a prohlásila se dočasnou prezidentkou Bolívie, aniž by k tomu měla legislativní kvórum,“ napsal Morales na twitteru několik hodin poté, co v úterý přiletěl do Mexika, kde obdržel azyl.

V Bolívii „utekl“ i prezident. Zemi vede senátorka, vládnutí na ni zbylo

USA ze země kvůli nepokojům stahují své zaměstnance

Spojené státy kvůli „občanským nepokojům“ stahují z Bolívie rodinné příslušníky svých zaměstnanců. Podle agentury Reuters to prohlásilo americké ministerstvo zahraničí, které zároveň vydalo varování Američanům před cestami do této jihoamerické země.

Spojené státy v reakci na zhoršování bezpečnostní situace nařídily rodinným příslušníkům amerických státních zaměstnanců pracujících v Bolívii, aby zemi opustili. Odejít má také americký personál zastupitelského úřadu, jehož přítomnost v Bolívii není v tuto chvíli nezbytná. Ministerstvo zahraničí zároveň vydalo varování před cestami do Bolívie pro americké občany.

Ministerstvo dále sdělilo, že odchod Moralese do exilu považuje za „pozitivní krok“, který povede ke zklidnění situace.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video