Evakuace Mariupolu zatím není možná, hlásí Paříž po hovoru s Putinem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se při úterním telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem neúspěšně pokusil prosadit příměří pro ostřelovaný ukrajinský Mariupol. Odchod civilistů z Mariupolu v tuto chvíli není možný, sdělil Elysejský palác. Putin podle Paříže slíbil, že o humanitární operaci „bude přemýšlet“. V obléhaném města zemřely zřejmě tisíce civilistů, odhaduje mise OSN.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Macron představil Putinovi plán evakuace, který Francie připravila společně s Řeckem a Tureckem. Podmínky zahájení humanitární operace v nejbližších dnech na pomoc obyvatelům Mariupolu „nejsou v této fázi splněny“, oznámil Elysejský palác.

Šéf Kremlu při rozhovoru prohlásil, že pro vyřešení složité situace v obléhaném Mariupolu je potřeba, aby ukrajinští „nacionalističtí“ bojovníci přestali klást odpor a složili zbraně, napsala agentura RIA s odkazem na vyjádření na webu Kremlu, který ale nebyl po 19:00 SELČ dostupný. 

Podle vyjádření také Putin francouzského prezidenta informoval o opatřeních, jejichž cílem je zajištění evakuace civilního obyvatelstva i humanitární pomoci během bojů na Ukrajině.

Prezidenti také probírali ruský požadavek, aby státy, které figurují na ruském vládním seznamu „nikoli přátelských zemí“, začaly platit za dodávky ruského plynu v rublech, doplnila agentura RIA Novosti.

Rozhodnutí vyvolalo silnou kritiku ze strany evropských zemí, které za ruský plyn platí převážně v eurech a tvrdí, že Rusko nemá právo přepisovat smlouvy. Také země skupiny G7 tento týden požadavek Moskvy odmítly.

Macron podle Paříže Putinovi řekl, že pro Francii jsou platby za ruský plyn v rublech nepřijatelné a v rozporu se smlouvami. Stejné stanovisko má také například Německo, Itálie nebo Belgie.

Západní lídři hodlají zvyšovat tlak na Rusko

Macron se v úterý rovněž zúčastnil telekonference s americkým prezidentem Joe Bidenem, německým kancléřem Olafem Scholzem, britským premiérem Borisem Johnsonem a jeho italským protějšekem Mariem Draghim. Lídři potvrdili své odhodlání zvyšovat ekonomický tlak na Rusko a nadále poskytovat Ukrajině pomoc.

Státníci podle vyjádření Bílého domu rovněž zhodnotili snahy svých zemí o poskytnutí humanitární pomoci těm Ukrajincům, kteří stále setrvávají ve své zemi, i těm, kteří před boji uprchli do zahraničí. V rozhovoru mluvili také o důležitosti stabilizace trhů s energiemi.

Podle německého vládního mluvčího západní lídři při telefonátu společně vyzvali Putina, aby „konečně umožnil doručení nutně potřebné humanitární pomoci lidem na Ukrajině a ustavil efektivní humanitární koridory zejména pro město Mariupol“, které několik týdnů čelí ruskému obležení a intenzivnímu ostřelování.

Zemřely už tisíce civilistů, odhaduje OSN

V obléhaném Mariupolu zřejmě zemřely za čtyři týdny ruského ostřelování tisíce civilistů, řekla v úterý agentuře Reuters Matilda Bognerová, šéfka monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva OSN na Ukrajině. Podle Bognerové se jedná zatím o hrubý odhad. OSN od začátku konfliktu potvrdila úmrtí 1179 civilistů, upozorňuje však, že skutečné údaje jsou velmi pravděpodobně výrazně vyšší.

„Domníváme se, že by v Mariupolu mohly být tisíce mrtvých, civilních obětí,“ řekla Bognerová, podle níž mise, která má v zemi asi 60 pozorovatelů, pracuje na zjištění konkrétnějších údajů.

Šéfka mise OSN minulý týden řekla novinářům, že pozorovatelé OSN obdrželi informace o masových hrobech v Mariupolu, přičemž v jednom z nich bylo zřejmě asi 200 těl. „Ohledně masových hrobů - rozhodli jsme se, že bychom jim měli říkat improvizované hroby,“ uvedla v úterý.

Termín masové hroby podle ní může naznačovat, že v nich leží oběti zločinů, přičemž v Mariupolu podle ní řada lidí zemřela z různých příčin. Civilních obětí bojů v „improvizovaných hrobech“ vykopaných v parcích a zahradách je zřejmě menší část, uvedla. Někteří lidé, kteří zemřeli přirozenou smrtí, podle ní nebyli kvůli bojům převezeni do márnic nebo jednotlivých hrobů, jiní se zase se zdravotními problémy nedokázali dostat k lékařské péči. Podle Bognerové není jasné, zda jsou v těchto hrobech pochovaní i vojáci.

Místní úřady v pondělí oznámily, že podle jejich odhadů zemřelo v obléhaném městě od zahájení ruského útoku téměř 5 000 lidí včetně 210 dětí. Kancelář starosty odhaduje, že ruské ostřelování v přístavu poničilo 90 procent všech budov, přičemž 40 procent z nich je zcela zničených, včetně některých nemocnic, škol, školek a továren.

Na 300 obětí si podle úřadů například vyžádal útok na budovu divadla, ve kterém se schovávalo před ruskými bombami asi 1 300 osob. Generální ředitel Mezinárodního výboru Červeného kříže Robert Mardini v úterý řekl Reuters, že o počtu zemřelých v divadle nemá žádné „informace z první ruky“.

Ruské jednotky zaútočily na Mariupol a další jihoukrajinská přístavní města ve snaze odříznout Ukrajinu od přístupu k Černému moři a vytvořit pozemní koridor z Ruska na poloostrov Krym anektovaný Moskvou před osmi lety.