„(Nový federální) okruh by měl vzniknout po referendech o připojení k Rusku na těchto teritoriích. Ukrajinské území se nepřipojí k žádnému z existujících federálních okruhů v Rusku,“ řekl nezávislému serveru Meduza jeden ze zdrojů blízkých Putinově administrativě. Spojení by se mělo týkat okupované Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti.
Rusko sestává z osmi federálních okruhů, které se dále dělí na oblasti či republiky. V čele každého z okruhů je zplnomocněný představitel jmenovaný prezidentem. S východem Ukrajiny sousední Jižní federální okruh, za jehož součást Rusko považuje i Krym.
Kirill Stremousov, zástupce Rusy dosazeného gubernátora Chersonské oblasti, už dříve bez bližšího časového upřesnění uvedl, že úřady v Chersonu chystají referendum o připojení k Rusku. „Přijetí Chersonské oblasti do Ruska bude dokončeno, podobně jako na Krymu,“ uvedl též člen Státní dumy Igor Kastjukevič při návštěvě regionu.
Referenda o připojení v červenci, nebo září
Meduza píše, že Kreml přemítá o dvou možných termínech referend na okupovaných územích. První je v „půlce července, pokud to situace na frontě umožní“. Druhou, „více realistickou“ možností je 11. září, tedy tentýž den, kdy se v Rusku konají regionální a gubernátorské volby.
Rusové obnovili kanál na Krym, s přilehlou částí Ukrajiny mají velké plány |
Na zřízení nového federálního okruhu má dohlížet Boris Rapoport, zástupce vedoucího prezidentského ředitelství pro záležitosti Státní rady, který území už údajně navštěvuje. Rapoport je považován za „krizového manažera“, který se osvědčil ve volebních kampaních pro Kremlem prosazované kandidáty.
K dispozici bude mít „politické činitele“, nazývané sovětským termínem politruk. Kreml je podle Meduzy hledá mezi „politickými stratégy“. Oficiálně jim budou přiděleny pozice zástupce starosty, jejich úkolem bude dohlížet na politický a veřejný život, média, přípravy referenda a sociální programy.
Kreml už začal na okupovaných územích nahrazovat místní ukrajinské činitele ruskými. Jeden z vůdců separatistické Doněcké lidové republiky Denis Pušilin nahradil členy svého kabinetu bývalými ruskými státními představiteli, například bývalým gubernátorem Lipecké a Uljanovské oblasti Alexandrem Kostomarovem či Vitalijem Chotčenkem, bývalým šéfem ministerstva průmyslu a obchodu. Vůdce Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik zase jmenoval bývalého náměstka gubernátora ruské Kurganské oblasti svým místopředsedou vlády.
Vůdci samozvaných republik v ohrožení
I samotní vůdci separatistů však mohou být v budoucnu nahrazeni Rusy, podotýkají zdroje Meduzy. „Pochybné místní figurky by neměly mařit rozdělování financí Ruska. Peníze musí proudit správným směrem,“ zdůraznil jeden zdroj.
Rusko baží po jihu Ukrajiny a spojnici s Podněstřím, mluví o útlaku místních |
Ruský prezident Vladimir Putin odůvodňuje invazi na Ukrajinu „demilitarizací“ a „denacifikací“ země s tím, že představuje ohrožení pro Rusko i nezávislost separatistických republik. Ruské kroky a vyjádření čelních ruských představitelů ale naznačují, že moskevské cíle jsou mnohem přízemnější.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že Rusko na okupovaných územích obnovuje transportní sítě s cílem „vytvořit podmínky“ pro plnohodnotný provoz mezi Ruskem, Donbasem, Ukrajinou a Krymem a „rozvoj zemědělsko-průmyslového komplexu na osvobozených územích“.
Sám Putin se přirovnal k caru Petru Velikému a řekl, že posláním Ruska je „navracet a upevňovat“ území. Ukrajinu v tomto kontextu ale nezmínil.
