Šéfredaktor Doždě Tichon Dzjadko agentuře Interfax řekl, že úřady televizní kanál o jeho zařazení na uvedený seznam vůbec neinformovaly. „Dozvěděl jsem se to teď od vás, nikdo nás o ničem neuvědomil,“ podotkl.
Važnyje istorii v reakci uvedly, že před čtenáři neskrývaly, že jsou zaregistrované v zahraničí. „Pokud jde o samotný seznam zahraničních agentů, je v něm už tolik slušných lidí a médií, že je prostě neslušné na něm nebýt,“ dodal server v prohlášení na síti Telegram.
Na seznamu se nově ocitla i jména dalších sedmi jednotlivých lidí. Podle deníku Kommersant s odvoláním na sdělení zveřejněné na stránkách ministerstva je šest z nich novináři serveru Važnyje istorii.
Odpor se v Rusku netoleruje |
Golos se na seznamu „zahraničních agentů“ ocitl už v roce 2013 jako jedna z prvních nevládních organizací v Rusku, což fakticky vedlo k ukončení jeho činnosti, píše agentura Reuters. V roce 2016 soud na žádost ministerstva spravedlnosti rozhodl o jeho likvidaci. Uskupení se však reorganizovalo na občanské hnutí a ve své činnosti pokračovalo.
Rusko označilo další novináře za zahraniční agenty a zakázalo server Projekt |
Nyní ho úřady zařadily na nově vzniklý seznam pro sdružení, která nejsou registrována. Golos je tam zatím jediný, upozornila média. Podle ministerstva spravedlnosti získává finance ze zahraničí, konkrétně od arménského občana.
Zásah měsíc před volbami
Spolupředseda hnutí Grigorij Melkonjanc to označil za „nesmysl“ a prohlásil, že skupina plánuje ve své práci pokračovat. „Nepochybujeme, že současný útok na největší komunitu nezávislých pozorovatelů voleb jen měsíc před volebním dnem je pokus zabránit občanům Ruska v (jejich) právu (volby) pozorovat, uvedl Golos v prohlášení.
Golos působí v Rusku od roku 2000 a zabývá se monitorováním voleb. Vládu rozezlil například zveřejněním důkazů o podvodech při parlamentních volbách v roce 2011, které vyústily v protesty, podotkla agentura Reuters.
Ruské parlamentní volby jsou naplánovány na 17. až 19. září. Opoziční aktivisté, nezávislí novináři a ochránci lidských práv v Rusku čelí v poslední době zvýšenému tlaku úřadů. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nedávno oznámila, že nevyšle na volby své pozorovatele. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19.
Ruské volby budou bez pozorovatelů OBSE, Moskva argumentuje pandemií |
Označení „zahraniční agent“ je termín z éry Sovětského svazu, který má hanlivý podtext. Zařazení na seznam s sebou navíc nese další vládní kontrolu. Úřady toto označení používají pro nevládní organizace, média či jednotlivce financované ze zahraničí, kteří podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
Po zařazení na seznam „zahraničních agentů“ musí dotyčná média své materiály doprovázet prohlášením, že je zveřejňuje mediální organizace „plnící funkci zahraničního agenta“.
Podobnou nálepku v poslední době úřady daly například zpravodajskému portálu VTimes a serveru Meduza.
V červenci ji dostal také investigativní server The Insider, který se stejně zaměřeným serverem Bellingcat pracoval na několika Kremlu nepříjemných případech. Jedním z nich bylo vyšetřování otravy vedoucí osobnosti ruské opozice Alexeje Navalného.
