Poslechněte si celý rozhovor s Michalem Smetanou v Kontextu:
Za pár dní si připomeneme šedesáté výročí kubánské krize, kdy se svět ocitl asi nejblíž jadernému konfliktu v historii. Nyní, kdy Rusko čelí řadě vojenských neúspěchů na Ukrajině a šéf Kremlu je čím dál víc zahnaný do kouta, nebezpečí jejich použití opět nebezpečně roste.
„Riziko je největší od konce studené války. Možná s dodatkem – v Evropě. Situace v roce 1999 během konfliktu mezi Indií a Pákistánem byla také velmi riziková. Poslední takto vyhrocená situace v Evropě ohledně možného rizika použití jaderných zbraní byla v roce 1983 (sovětský systém včasného varování tehdy mylně detekoval odpálení několika mezikontinentálních balistických raket Američany, pozn. red.). V roce 1962 bylo riziko potenciálně ještě větší. Ale i budoucí historici toto období uvidí jako jedno z nejrizikovějších,“ připomíná Michal Smetana okamžiky, kdy se lidstvo ocitlo na prahu jaderné války.
Zemřel sovětský důstojník, který zachránil svět před atomovou zkázou |
Riziko je dnes podle řady analytiků vyšší než na konci února, kdy Putin ve snaze odradit Západ od pomoci Kyjevu nařídil ruským jaderným silám pohotovost.
„Vidíme mnohem pravděpodobnější vývoj vedoucí k ruské porážce, v rámci jejíhož odvrácení by Vladimir Putin mohl zvažovat použití jaderných zbraní,“ vysvětluje expert na zbraně hromadného ničení, který působí na Katedře bezpečnostních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.
 |
„To ale neznamená, že riziko je vysoké. Není to padesát na padesát. Ta pravděpodobnost je pořád velmi, velmi nízká, protože by takový krok měl pro Moskvu obrovské politické náklady. Důvod, proč tomu Spojené státy a další západní země kladou takovou důležitost, je ten, že konsekvence jsou tak vysoké, že to i při nízkém riziku musíme velmi zvažovat,“ říká Smetana.
Vypočítává nicméně scénáře, podle kterých by kremelský vůdce mohl své jaderné hrozby přece jen splnit.
Scénář jedna: USA a další státy NATO by se rozhodly přímo intervenovat na Ukrajině, například zaútočit střelami s plochou dráhou letu na ruské pozice na ukrajinském bojišti.
Scénář dvě: rozsáhlý kolaps ruských sil na Ukrajině, osvobození většiny okupovaných území a začátek ukrajinských útoků na Krym.
Atomovky Putinovi nepomohou, USA pak Rusy na Ukrajině zničí, míní experti |
„Dá se předpokládat, že pokud by Rusko na bojišti ztratilo Krym, vedlo by to k natolik turbulentní domácí situaci, že by to Putin začal vnímat jako ohrožení svého režimu a sebe samotného. Pak by se jeho kalkulace mohla změnit a použití jaderných zbraní si dokážeme představit,“ říká Smetana.
Jisté uklidnění můžeme čerpat z faktu, že Putin stále nenarýsoval konkrétní ultimátum. „Dosud jsem neviděli situaci, kdy řekne: ‚Pokud Ukrajina okamžitě nepřestane útočit na určité území, použijeme jaderné zbraně.‘ To by v případě útoku na Krym dávalo smysl. Pokud by to Ukrajina brala jako bluf a pokračovala v útoku, musel by Vladimir Putin jako v pokeru ukázat, jestli skutečně blufuje, nebo ne.“
Putin vyslal k Ukrajině „jaderný“ vlak, základnu opustila i superponorka |
Upozorňuje také, že proces vyskladnění a přípravy jaderných zbraní sestává z řady technických a pro západní služby pozorovatelných kroků, kterými Moskva může signalizovat, že to myslí vážně. „Diskutuje se i možnost demonstrativního výbuchu, kdy by jaderná zbraň nebyla použitá přímo na území Ukrajiny, ale například nad mořem, kde by bylo možné minimalizovat oběti,“ přibližuje Smetana ruské možnosti.
Kolik má Rusko v arzenálu taktických jaderných zbraní a jak by jejich nasazení na ukrajinském bojišti mohlo vypadat? Poslechli by ruští generálové rozkaz k jejich použití? A jakým způsobem uvažují západní stratégové, když se snaží Moskvu přesvědčit, že nasazení jaderných zbraní skutečně není dobrý nápad? To vše se dozvíte v posledním dílu podcastu Kontext.
