Hizballáh dosud v syrské občanské válce podle nejrůznějších odhadů přišel o 600 až 1 000 mužů. „Mluví se o tom, že ve válce ztratil řadu zkušených bojovníků. Začátek bojů pro něj byl těžký, jeho bojovníci nebyli zvyklí na protivníka bojujícího podobným gerilovým způsobem jako oni sami,“ řekl iDNES.cz Jan Daniel, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů zabývající se Blízkým východem.
HizballáhŠíitské hnutí, které bylo založeno v roce 1982 v Libanonu. Jeho název můžeme přeložit jako Strana Alláha (Strana boží). Věhlas mezi muslimy si hnutí získalo svým odporem a bojem proti Izraeli. V současné době lze rozlišit jeho vojenské a politické křídlo, velení je společné. Řada států Hizballáh zařadila na seznam teroristických organizací, EU na něj zapsala pouze jeho vojenské křídlo. Pro fungování Hizballáhu je zcela zásadní finanční i materiální podpora z Íránu, má však i vlastní zdroje. Mluví se také o příjmech z černého trhu. |
Jednotky Hizballáhu na počátku války bojovaly se syrskými povstalci jen podél syrsko-libanonské hranice, v posledních měsících však jejich role roste. Vedení libanonského šíitského hnutí si však podle odborníků dává pozor, aby do konfliktu nezabředlo ještě více.
Hizballáh v poslední době slaví úspěchy v pohoří Kalamún, které se rozkládá na neklidné hranici Sýrie a Libanonu. Lídr hnutí Hasan Nasralláh v květnu obvinil libanonskou armádu z neschopnosti bránit východní hranice Libanonu a oznámil velkou ofenzivu proti Islámskému státu a frontě an-Nusrá.
„Podařilo se nám vyčistit oblast, ve které teroristé drželi asi čtyřicet pozic,“ pochlubil se nedávno velitel Hizballáhu. V oblasti se nicméně stále bojuje. Hizballáh ovládl kolem tři sta kilometrů čtverečních a v oblasti zasáhla i libanonská armáda, která se podle expertů obává přílišných územních zisků hnutí.
„V pohoří Kalamún v současné době Hizballáh do jisté míry spolupracuje s vládními jednotkami, které na několika kilometrech od něj bojují proti společnému nepříteli. Úplná spolupráce to ale není,“ řekl International Business Times izraelský bezpečnostní analytik Aaron Balšan.
„Jsme jediní, kdo stojí proti sunnitským islamistům“
Bratrské pouto mezi Hizballáhem a syrským režimem sahá ještě do dob občanské války. „Spolupráce Hizballáhu se Syřany v různých formách se datuje již od vzniku hnutí v roce 1982, tehdy to nebylo tak otevřené jako dnes,“ vysvětluje Daniel.
Syrské tajné služby dlouhé roky využívaly Hizballáh jako nástroj pro udržení vlivu v Libanonu. Hizballáh na druhou stranu mohl na syrském území skladovat zbraně a přes Damašek dostával vojenské zásilky z Íránu. „Hizballáh se zapojil do války v Sýrii, aby si toto strategické zázemí zachoval, zásadní vliv na to měl však i Írán,“ dodal český odborník.
Bojovníci Hizballáhu to však vidí jinak a tvrdí, že jsou jedni z mála, kdo se zbraní v ruce bojuje proti extremistům z Islámského státu či fronty an-Nusrá „Zabíjíme teroristy a chráníme Libanon od teroristů, kteří mohou za masakry napříč Irákem a Sýrii,“ řekl webu Foreign Policy člen Hizballáhu a poslanec Naváf Músaví.
Hizballáh v minulosti své vojenské angažmá v Sýrii popíral. V roce 2013 však jeho vůdce šajch Hasan Nasralláh řekl, že „Sýrie patří k opravdovým přátelům a Hizballáh nedovolí, aby padla do rukou USA, Izraele nebo skupinám takfírů (sunnitských extremistů, pozn. red.)“.
Ztráta renomé
Kromě ztrát na bojišti má vojenské angažmá po boku Asadova alávitského režimu pro Hizballáh ještě jeden negativní dopad - v arabském světě ztrácí oblibu, kterou si vydobyl po stažení Izraelců z jihu Libanonu v roce 2000 a ve válce s židovským státem o šest let později.
Rok bez prezidentaV květnu uplynul rok, kdy je Libanon bez hlavy státu. Parlament se k jeho volbě sešel již 24krát. Podle ústavy jím musí být křesťan. Hizballáh prosazuje svého spojence Michela Aouna a odmítá kohokoliv jiného. Podle českého experta jednání mezi hlavní sunnitskou stranou a Hizballáhem nikam nevedla a všechny strany se navzájem obviňují z blokování volby a rozbíjení politického systému. |
„Z jednoho z nejpopulárnějších arabských hnutí je náhle organizace, na kterou většina sunnitského obyvatelstva regionu nahlíží jako na nepřátelskou,“ myslí si odborník na Blízký východ Charles Lister.
S tím souhlasí i Jan Daniel. „Svou roli mimo podpory skutečně velmi nenáviděného Asadova režimu samozřejmě hraje i vyostření sunnitsko-šíitského napětí a spory mezi Saúdskou Arábií a Íránem a na obě strany navázaná propaganda,“ upozornil český odborník.
Zapojení Hizballáhu v Sýrii navíc polarizuje libanonskou společnost a někteří analytici tvrdí, že na úkor válkou vyčerpaného Hizballáhu politicky posilují ostatní šíitská hnutí. Přesto Hizballáh nadále zůstává součástí vládní koalice. Je třeba také mít na paměti, že toto militantní hnutí v Libanonu plní řadu sociálních funkcí - provozuje například vlastní školy a nemocnice.
Podle některých analytiků je jedno, jak válka v Sýrii dopadne, Hizballáh z ní každopádně vyjde na straně poražených. „Nezdá se, že by se válka v Sýrii chýlila k rychlému konci, a tak se zdá pravděpodobné, že Hizballáh v ní bude krvácet ještě nějakou dobu. Ať již po boku Asada, nebo v boji proti džihádistům snažícím se proniknout do Libanonu,“ myslí si Daniel.
