Starověké řecké sochy z aténského Parthenonu patří mezi kontroverzní historické předměty, o něž se Velká Británie a Řecko přou již léta. Nyní diplomatická roztržka nabrala dalších obrátek.
Atény podle mluvčího britského premiéra přislíbily, že o požadavcích na navrácení takzvaných Elginových mramorů nebudou během návštěvy vůbec veřejně hovořit, píše tisk The Telegraph India. Podle Sunaka ale tuto podmínky nedodržely, a proto neviděl důvod setkat.
To ovšem Atény tvrdě odmítly. Podle řeckého mluvčího nikdy nebylo pochyb, že téma vrácení původní sochařské výzdoby athénského chrámu Parthenón při setkání přijde na přetřes. „Postoj Británie svědčí o absenci respektu k premiérovi a naší zemi,“ dodal později mluvčí.
Starověké sochy nevrátíme, řekl britský premiér Řecku. To je chce už 190 let |
Řeckému premiérovi byla jako náhrada nabídnuta schůzka s britským vicepremiérem Oliverem Dowdenem.¨Tu ale athénská delegace odmítla. Zhruba polovina dochovaných parthenónských soch je ve sbírkách Britského muzea v Londýně, zbytek se nachází v athénském muzeu.
Mitsotakis v neděli v rozhovoru s BBC naléhal, aby Britové zbývající mramory vrátili Řecku. Současnou situaci přirovnal k roztrženému obrazu Mona Lisy, z něhož by polovina byla vystavena v pařížském Louvru a druhá polovina v Britském muzeu.
Kritika ze strany labouristů
Konzervativce Sunaka teď tepou členové Labouristické strany, podle nichž je „šokující“, že vláda zahajuje boj se spojencem ze Severoatlantické aliance (NATO).
“Vyvolat boj se spojencem v NATO kvůli novinovému titulku ukazuje, jak slabý je Rishi Sunak. Měl mluvit o ekonomice, imigraci, Blízkém východě, to by země od lídra očekávala, ale Rishi Sunak není žádný lídr,“ řekl BBC mluvčí labouristů.
Řecko roky bojuje s Londýnem o návrat soch, spor teď přiživuje brexit |
Opoziční strana, která v současné době vede v průzkumech veřejného mínění, tvrdí, že pokud by Britské muzeum a řecká vláda dospěly k dohodě o půjčce, budoucí labouristická vláda by tomu nestála v cestě. Sunak však o ničem takovém jednat nechce, dodávají labouristé.
Parthenonské mramory vyvezl z Athén na začátku 19. století tehdejší britský velvyslanec v Cařihradu (dnešním Istanbulu) Thomas Bruce, hrabě z Elginu. Tvrdil, že k tomu dostal povolení úřadů osmanské říše, pod níž tehdy řecká metropole spadala. Sochy pak v roce 1816 zakoupila britská vláda a umístila je do Britského muzea.
Spor o mramory připomíná kauzu slavného diamantu Koh-i-Noor, který v roce 2015 požadovala od britské královny nazpět pro změnu Indie. Bollywoodské filmové hvězdy a podnikatelé tehdy královnu zažalovali. Nelíbilo se jim, že právě diamant, který byl v minulosti ve vlastnictví indických šáhů, si v koloniálních dobách přivlastnila Velká Británie a umístila ho na své korunovační klenoty.