Rozsáhlé manévry probíhají ve Spielfeldu na hranicích se Slovinskem. „Tímto cvičením na hranicích Rakouska a Slovinska se chceme připravit na všechny možné scénáře vývoje a vyslat jasný signál, že už nikdy tu nikdo nebude moci volně procházet bez kontroly jako v roce 2015,“ odkázal na rok migrační krize rakouský vicekancléř a ministr vnitra Heinz-Christian Strache (FPÖ).
Strache spolu se slovinským protějškem sledoval, jak si nová pohraniční jednotka Puma poradila s davem figurantů, kteří představovali uprchlíky pokoušející se překročit hranici. Jednotka by měla mít až šest set příslušníků.
„Důvodem pro toto cvičení je debata o uzavření hranic mezi evropskými zeměmi, kterou spustilo Německo, ale i současný vývoj na uprchlických trasách na Balkáně,“ zmínil Strache rostoucí počet migrantů v Albánii a Bosně.
S možností uzavření hranic počítá i rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Budeme připraveni a uděláme vše pro to, abychom ochránili naše hranice. To by znamenalo zajištění hranice v Breneru, ale i na dalších místech,“ prohlásil podle Deutsche Welle Kurz.
Evropa řeší krizi v německé vládě
Rakouské politiky znepokojuje vládní krize v Berlíně. Německý ministr vnitra Horst Seehofer chce začít na hranicích vracet migranty, kteří už byli registrováni v jiné evropské zemi.
Kancléřka Angela Merkelová naopak tvrdí, že by to bylo proti právu Evropské unie a spustilo by to dominový efekt, protože stejně by se zachovaly ostatní země na migračních trasách. Merkelová si vyjednala odklad do unijního summitu, který se bude konat tento čtvrtek a pátek.
V úterý připustila, že na schůzce se evropského řešení nedočká. „Do pátku nedospějeme k řešení celého azylového balíku, tedy pro všech sedm směrnic,“ prohlásila Merkelová po setkání s novým španělským premiérem Pedro Sanchézem.
Expert: Seehofer vládu položit nechce, ale jeho hru už přebrali jiní |
Dva návrhy směrnic, nad nimiž nepanuje shoda, se podle ní týkají azylového řízení a takzvaného Dublinu IV, tedy reformy azylových pravidel EU.
„To bude vyžadovat ještě nějaký čas,“ poznamenala. Kancléřka se proto znovu vyslovila pro bilaterální dohody jednotlivých států EU se zeměmi původu a tranzitními zeměmi.
Merkelová se proto chce soustředit na bilaterální dohody o vracení migrantů s dalšími zeměmi jako je Rakousko, Řecko či Itálie. „Proto mluvím o spolupráci se zeměmi, které jsou ochotné spolupracovat na všech dimenzích migrační politiky - španělský premiér mluvil o vnější dimenzi a já o vnitřní dimenzi. V tomto duchu povedeme rozhovory i v dalších dnech,“ řekla Merkelová.
Průmysl je znepokojen
Nehorší krize třináctiletého vládnutí Angely Merkelové znepokojuje i německý byznys. Představitelé největších průmyslových svazů vyzvali vládu, aby hádky kolem vracení migrantů vyřešili.
„Obávám se, že v hlavních otázkách panuje mezi koaličními stranami čím dál více rozdílů,“ prohlásil šéf průmyslové asociace BDI Dieter Kempf a zdůraznil, že německá vláda by se v nejistých časech neměla nechat pohltit vnitřními spory.
Předseda svazu německých živnostníků Hans Peter Wollseifer varoval, že případný pád vlády by měl těžké společenské a ekonomické dopady. „Mocenské a politické taktizování nesmí mít navrch,“ vzkázal politikům.
Německá vláda by se měla k jednání sejít v úterý večer. Seehofer už dal najevo, že pokud kancléřka na summitu nedosáhne žádných výsledků, je připraven od neděle začít vracet běžence na hranicích. Merkelové by pak zřejmě nezbylo nic jiného než vzpurného ministra a šéfa CSU odvolat, což nejspíš vedlo k pádu celé vlády.
