Ze závěrů vyšetřování, které začalo v roce 2015, vyplývá, že vraždu provedli na povel ruské kontrarozvědky FSB tajní agenti Andrej Lugovoj a Dmitrij Kovtun. Podle třísetstránkové zprávy jednali na přímý rozkaz zpravodajské služby FSB. Vražda se stala v hotelu Millennium v Mayfairu v listopadu 2006.
Kovtun se podle agentury Interfax nechce k obvinění vyjadřovat, dokud nebude mít více informací. Lugovoj se naopak krátce po čtení závěrů vyjádřil, že veškerá obvinění vznesená proti němu jsou absurdní. Britská policie už požádala ruskou stranu o vydání obou mužů.
Fotogalerie |
„Po zvážení všech důkazů a analýz, které jsem měl k dispozici, jsem došel k závěru, že operaci FSB s cílem zabít Litviněnka byla schválená panem Patruševem a také prezidentem Putinem,“ uvádí slova soudce Roberta Owena BBC. Nikolaj Patrušev byl tehdejším šéfem FSB a nyní předsedá ruské Bezpečnostní radě.
Moskva se proti obvinění důrazně ohradila. Proces je podle ruského ministerstva zahraničí zpolitizovaný a zastíněný vzájemnými vztahy Ruska a Velké Británie.
„Je nám líto, že čistě kriminální případ byl politizovaný a zastíněný atmosférou bilaterálních vztahů...Proces nebyl průhledný...Není důvod myslet si, že byl objektivní a nestranný,“ uvádí prohlášení ministerstva. „Taková kvazivyšetřování jako je toto mohou dále zhoršit atmosféru našich vzájemných vztahů,“ varoval později Londýn mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Britská vláda si kvůli kauze už předvolala ruského velvyslance. Chce mu vyjádřit „hlubokou nelibost“ se současnou situací. K případu se již vyjádřil i britský premiér David Cameron. Ten důkazy o státní zakázce Litviněnkovy vraždy označil za naprosto otřesné.
Jeho mluvčí ve čtvrtek oznámila, že Británie zvažuje další kroky vůči Rusku. Britská vláda už také prozradila, že zmrazila aktiva obou podezřelých. Cameron ale zároveň na příkladu potřeby společně řešit například syrskou krizi doložil, že britsko-ruské styky nelze přerušit úplně.
Putin a jeho okolí měli k vraždě Litviněnka své důvody
Soudce Owen uvedl u soudu motivy, které Kreml k zabití Litviněnka měl. Figuruje mezi nimi Litviněnkova práce pro britskou tajnou službu, kritika FSB i jeho osobní spory s Putinem.
Marina Litviněnková, vdova po zavražděném bývalém ruském agentovi Alexandru Litviněnkovi (21.1.2016)
Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a pak pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
Na smrtelné posteli obvinil 43letý Litviněnko Putina, že jej nechal zabít.
Kreml vždy popíral, že by byl do případu zapleten, stejně jako Lugovoj a Kovtun, které Rusko odmítlo vydat.
„Jsem potěšená, že poslední slova mého manžela, ve kterých obvinil Putina, se ukázala jako pravdivá u britského soudu, který má nejvyšší nároky na nezávislost a spravedlivost,“ nechala se u soudu slyšet vdova po Litviněnkovi Marina.
Zároveň vyzvala britskou vládu, aby ze země vykázala ruské diplomaty, uvalila na Rusko ekonomické sankce a zákaz cestování pro Patruševa a Putina.
Řadu důkazů o ruském podílu na Litviněnkově smrti Britové nezveřejnili. Už v roce 2007 ale britská policie oznámila, že má videozáznam z letiště Heathrow zachycující přílet údajného vraha. A loni v lednu londýnská média oznámila, že britská kontrašpionáž má odposlech konverzace mezi ruskými agenty v Moskvě a vrahy. Rozmluva prý dokazovala, že ruská vláda má na činu podíl.
