"Vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině, ohrožení životů občanů Ruské federace, našich krajanů, a příslušníků ozbrojených sil Ruské federace na ukrajinském území v Autonomní republice Krym (...) podávám návrh na použití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny až do normalizace společensko-politické situace v této zemi," stojí v Putinově prohlášení, které Kreml zveřejnil.
Putinova žádost"Vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině a ohrožení životů občanů Ruské federace, našich krajanů a příslušníků vojenského kontingentu ozbrojených sil Ruské federace, dislokovaných v souladu s mezinárodní smlouvou na ukrajinském území (Autonomní republika Krym) na základě písmena g odstavce 1 článku 102 Ústavy Ruské federace předkládám Radě federace Federálního shromáždění Ruské federace žádost o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi." Článek 102 ruské ústavy se v odstavci 1 věnuje pravomocem Rady federace (horní komory ruského parlamentu), mezi kterými jako písmeno g uvádí: "rozhodování o možnosti použití ozbrojených sil Ruské federace mimo území Ruské federace". |
Agentura Interfax krátce po zveřejnění textu zveřejnila, že Putinovo rozhodnutí posvětila i horní komora ruského parlamentu. Po hodině ale informaci stáhla s tím, že Duma stále o vyslání vojáků jedná. Ruská televize nakonec odvysílala živě finální hlasování, které bylo jednomyslné.
Mluvčí Kremlu však večer uvedl, že Putin ještě o vyslání vojsk na Ukrajinu nerozhodl s tím, že Moskva doufá, že události na Ukrajině už nebudou dále eskalovat. Informaci přinesla agentura Interfax.
Že se Putin k takovému návrhu odhodlá, bylo poznat už během sobotního dopoledne z některých prohlášení ruských představitelů. Například šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková prohlásila, že by situaci na Krymu mohlo vyřešit vyslání "menšího vojenského kontingentu" (více zde).
V ulicích krymského Simferopolu stříleli neznámí ozbrojenci:
Situace na krymském poloostrově během soboty značně eskalovala. Proruské jednotky postupně obsadily několik budov a letišť v regionu a samotné Rusko tam přesunulo na šest tisíc vojáků. Ozbrojenci přitom byli nejdříve bez identifikace a teprve později vláda přiznala, že jde o ruské vojáky.
Kyjev sice oznámil, že nebude na provokace Rusů na tomto autonomním poloostrově vojensky reagovat, ministerstvo obrany nicméně uvedlo armádu v oblasti do pohotovosti. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk mezitím opětovně vyzval Moskvu, aby se zdržela všech vojenských přesunů na Krymu.
Situace na Krymu |
"Je nepřijatelné, když ruská obrněná vozidla jsou v centrech ukrajinských měst," citoval Reuters Jaceňuka před schůzkou vlády v Kyjevě. Podle vlády Rusko přispívá k napětí na poloostrově.
Z vyhrocování situace se Rusko a Ukrajina viní navzájem. Ruské ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo "extrémní znepokojení" nad krymským vývojem, který prý jen dokazuje "touhu prominentních politických kruhů z Kyjeva" situaci na poloostrově destabilizovat. Moskva také varovala Kyjev před nezodpovědnými kroky. Jako příklad ruské ministerstvo zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedlo údajný noční pokus obsadit krymské ministerstvo vnitra, za kterým prý stáli ozbrojenci řízení Kyjevem.
Na Krymu jsou přítomny ruské ozbrojené jednotky. Kamery zachytily přesun kolony s ruskými poznávacími značkami:
