Podle úterní zprávy tiskové služby Kremlu ruský prezident oficiálně informoval Radu federace (horní komora ruského parlamentu), Státní dumu (dolní komora) a ruskou vládu o návrzích krymského parlamentu a zastupitelského sboru Sevastopolu o přijetí Krymu včetně Sevastopolu do Ruské federace a tedy o vytvoření nových subjektů v rámci Ruska. Toto oznámení je dalším procedurálním krokem na cestě k přičlenění Krymského poloostrova k Rusku.
Ruská Státní duma následně v úterní rezoluci přivítala výsledky krymského referenda a připravila návrh prohlášení, které reaguje na protiruské sankce USA (více o sankcích se dočtete zde). Pro rezoluci podporující výsledky krymského referenda hlasovalo 441 poslanců, jeden se hlasování zdržel.
Dokument vítá "svobodnou volbu krymského národa a jeho snahu o znovusjednocení s Ruskem". Státní duma očekává, že krymské orgány státní moci budou dbát na zachování náboženského smíru a jazykové mnohotvárnosti poloostrova. Ruští poslanci se zavazují, že maximálně přispějí k sociálnímu a ekonomickému rozvoji Krymu.
Krize na UkrajiněON-LINE: Dění na Krymu a Ukrajině podrobně SANKCE: Rusové si z trestu Západu nic moc nedělají REFERENDUM: Drtivá většina zvolila připojení k Rusku PODNĚSTŘÍ: Separatisté chtějí také k Rusku KOMENTÁŘ: Putin chce být apoštolem nového pořádku PUTINŮV MODERÁTOR: Změníme USA v jadernou poušť REPORTÁŽ: Na Krymu vládne napětí a strach KRYMSKÝ TATAR: Už se odsud ani nehnu POLITOLOG: Putin dělá jenom to, co od něj Rusové očekávají MOBILIZACE: Kyjev povolal do zbraně 40 000 záložníků |
Ruský prezident již v pondělí svým dekretem uznal nezávislost Krymu. Zmíněný prezidentský dekret uvádí, že s ohledem na vůli obyvatel Krymu, kterou vyjádřili v referendu, Rusko uznává suverenitu a nezávislost Krymské republiky, v jejímž rámci má Sevastopol zvláštní status. Dekret vstoupil v platnost dnem podpisu, tedy v pondělí (více o krymském referendu o odtržení od Ukrajiny se dočtete zde).
Na pondělní podpis klíčového dekretu by měl Putin podle ruských médií navázat ve svém úterním projevu. "V úterý Putin a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov podepíší dohodu o vstupu této republiky do Ruské federace," předpověděl internetový list gazeta.ru.
Stejný či obdobný dokument by měl podepsat i starosta krymského města Sevastopol, které se chce v Rusku těšit zvláštnímu postavení, jaké už mají Moskva a Petrohrad. Podpisová ceremonie by se podle "zdrojů blízkých Kremlu" měla odehrát právě v rámci prezidentova mimořádného vystoupení.
V dalších dnech by měl následovat souhlas ústavního soudu a jednání obou komor parlamentu, aby vše završily prezidentovy podpisy pod ratifikací příslušných smluv a ústavními zákony o vstupu Krymu a Sevastopolu do Ruské federace.
I přes očekávanou netradiční náplň však bude mít vystoupení Putina obvyklý rámec, tedy čeká se tradiční publikum v podobě členů vlády, vedení prezidentské kanceláře, poslanců, senátorů a dalších významných hostů. Projev také tradičně zazní v Georgijevském sále Velkého kremelského paláce.
Do NATO nechceme, militantní skupiny odzbrojíme, hlásí Kyjev
Na situaci na Ukrajině v úterý reagoval předseda vlády Arsenij Jaceňuk. Ten uvedl, že ukrajinské vedení nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. "Otázka připojení k NATO není na pořadu dne," oznámil. Proti sbližování Kyjeva s NATO se několikrát vyslovilo také Rusko. Vojenskou spolupráci Ukrajiny se Západem hodnotí jako projev nežádoucího rozšiřování vlivu aliance do postsovětského prostoru.
Jaceňuk také prohlásil, že ukrajinská vláda se zasadí o odzbrojení všech militantních skupin "bez ohledu na jejich cíle". Odzbrojení ukrajinských polovojenských skupin, které Moskva označuje za fašistické a nacistické, je jedním z hlavních požadavků obsaženém v pondělním pětibodovém ruském plánu na vyřešení ukrajinské krize. Rusko rovněž žádá vyklizení objektů obsazených demonstranty, zavedení ruštiny jako druhého státního jazyka, federalizaci Ukrajiny, mezinárodní záruky její neutrality a uznání nezávislosti Krymu.
Podle agentury Reuters může Jaceňukův záměr odzbrojit radikály platit i na skupiny proruských aktivistů, kteří se dopouštějí násilností na východě země, zejména v Charkově, Doněcku a Luhansku. Útoky promoskevských skupin si v minulých dnech ve východoukrajinských regionech vyžádaly tři mrtvé.
Kvůli nasazení ruské armády na Ukrajině sedm nejvyspělejších zemí světa ukončilo spolupráci s Ruskem v rámci skupiny G8. Oznámil to v úterý francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. "Co se týče skupiny G8... rozhodli jsme se pozastavit Rusku členství. Předpokládá se, že všech ostatních sedm zemí se bude scházet bez Ruska," prohlásil bez dalších podrobností Fabius.
Skupina G8 sdružovala doposud Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Japonsko, Británii, Spojené státy a Rusko.
