Rusko pochopitelně své letouny do Běloruska neposílá, aby zaútočily na Českou republiku, přesto ale jeho krok mimoděk připomíná, jak blízko Česku se odehrává krize na Ukrajině.
Do konce roku 2014 chce Rusko mít na základně u města Baranoviči na jihozápadě Běloruska rozmístěný celý stíhací pluk, tedy 24 letounů Su-27. "Úkolem stíhaček bude protivzdušná obrana a zajištění nedotknutelnosti vzdušného prostoru svazu Ruska a Běloruska," citovala agentura ITAR-TASS velitele ruského letectva Viktora Bondareva.
Rozmístěním stíhacího pluku v Baranoviči se takto silná jednotka ocitne blíže českým hranicím než jakákoliv jiná. V Kaliningradu, enklávě obklopené Polskem, Litvou a Baltem, Rusko podle dostupných zpráv letouny Su-27 nemá.
Rusko má v Baranoviči momentálně čtyři stroje tohoto typu, na počet dvou letek se během roku dostane postupně. Z letiště bude zároveň operovat letoun A-50, zajišťující včasnou výstrahu (západní terminologie tyto letouny označuje zkratkou AWACS). Vychází z Iljušinu Il-76.
Rusko a Bělorusko totiž sdílejí vzdušný prostor a jeho ochranu. Běloruské vojenské zdroje označily začlenění A-50 s typickým diskem obsahujícím radar do střežení vzdušného prostoru za výraznou posilu pro činnost ruských a běloruských stíhačů.
Krátce před uplynulým víkendem navíc Rusko do Běloruska, na základnu Bobrujsk, vyslalo dalších šest Su-27. Reagovalo tak na oznámení, že Američané posílají šest stíhaček F-15 do Pobaltí a dvanáct F-16 na cvičení do Polska.
Prověřený a modernizovaný, jak až to jde
Přísun stíhacího pluku na základnu Baranoviči zhruba 150 kilometrů od bělorusko-polských hranic není bezprostřední reakcí na krizi na Ukrajině. Už během roku 2013 Rusové plánovali přesun letadel na základnu. Server DefenseNews začátkem prosince 2013 napsal, že do Baranoviči přiletěly první čtyři stíhačky a další budou rozmístěny do roku 2015 (článek v angličtině čtěte zde).
Krize na UkrajiněON-LINE: Dění na Krymu a Ukrajině podrobně SANKCE: Rusové si z trestu Západu nic moc nedělají REFERENDUM: Drtivá většina zvolila připojení k Rusku PODNĚSTŘÍ: Separatisté chtějí také k Rusku KOMENTÁŘ: Putin chce být apoštolem nového pořádku PUTINŮV MODERÁTOR: Změníme USA v jadernou poušť REPORTÁŽ: Na Krymu vládne napětí a strach KRYMSKÝ TATAR: Už se odsud ani nehnu POLITOLOG: Putin dělá jenom to, co od něj Rusové očekávají MOBILIZACE: Kyjev povolal do zbraně 40 000 záložníků |
Letoun Su-27 poprvé vzlétl v roce 1977, určením byl do jisté míry odpovědí na americký letoun F-15. Je to výkonný, extrémně dobře manévrující těžký stíhač zaměřený na vybojování vzdušné nadvlády. Ruské letectvo postupně na verzi označenou SM modernizuje své vlastní suchoje.
Zároveň už disponuje desítkami letounů Su-35, jak je označovaná finální modernizace Su-27. "Představují nejvyšší úroveň, na niž lze upravit stroj se základní konstrukcí z poloviny 70. let (...) Velká část přístrojového vybavení je shodná s tím, které se má objevit v prvních sériích letounů páté generace označovaných PAK FA," uvedl před několika lety vojenský publicista Lukáš Visingr.
I přes relativní stáří zůstává modernizovaná Su-27 jednou z nejlepších stíhaček současnosti. Aerodynamické řešení se ukázalo jako nadčasové, modernizace letounu daly pokročilou avioniku i zbraňové systémy. Proti předešlým sériím má verze SM3 výkonnější motory s dvojnásobnou životností i vylepšený radar. Může také nést výkonné rakety R-77, srovnatelné s rozšířenými západními střelami AMRAAM, které mají ve výzbroji i Češi.
Silnější, ale větší
Oproti jednomotorovým letounům, například gripenům českého letectva (nebo polským F-16) je dvoumotorový Su-27 letounem vyšší výkonnostní kategorie. V některých parametrech - třeba stoupavosti, dostupu či maximální rychlosti (při jejím zachování je teoreticky základna Baranoviči jen 15 minut letu od českých hranic) - je předčí, zároveň platí za velmi obratný v manévrovém boji. Ten je ale jen nejzazší možností soudobé taktiky leteckých soubojů.
Pro boj vedený za hranicí viditelnosti je Su-27 ve verzi SM3 vybaven - co se radaru či raketové výzbroje týče - zhruba srovnatelně jako české gripeny. Na rozdíl od nich nicméně má výrazně větší "radarový odraz" (tedy je pro radary případných protivníků zpozorovatelný z větší dálky než letouny s odrazem malým). Faktorů majících vliv na efektivitu nasazení letounů však pochopitelně je celá řada.
