Stavbu památníku, který stojí blízko pravoslavného kostela na Olšanských hřbitovech - blízko vojenského pohřebiště, financovalo sdružení veteránů války v Afghánistánu, Afganvet.
Žulový pomník byl odhalen 15. února letošního roku. Na desce je nápis v azbuce "Na věčnou slávu a památku padlým vojínům internacionalistům a mírotvorcům".
Podle Ruského střediska vědy a kultury v Praze byl odhalen k 25. výročí odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu. Podle organizace je to památník všem internacionalistům, včetně pěti českých, kteří zahynuli v Afghánistánu.
Pojem internacionalista má ale podle Igora Zolotareva, místopředsedy vládní rady pro národnostní menšiny, širší význam.
"Pod pojmem internacionalista se v Rusku rozumí voják, který poskytoval internacionální bratrskou pomoc v Československu v roce 1968, v Afghánistánu v 80. letech nebo nyní na Krymu," vysvětlil serveru Zolotarev, který žádá odstranění pomníku.
Podle něj je památník v Praze výsměchem a znamená i zneuctění hrobů ruských porevolučních emigrantů a obětí bolševického teroru, které jsou v blízkosti pomníku.
Podobně hovoří i Sergej Jukanov z Koordinační rady ruských krajanů v ČR: "To je památník určený mírotvůrcům. V šedesátém osmém roce to nebyli žádní mírotvůrci," řekl Jukanov MF DNES.
Historik: Je to provokace
Přímo za provokaci pak nápis na památníku považuje historik Vojenského historického ústavu v Praze Jindřich Marek.
"Jako občan bych to bral jako drzou až nestydatou provokaci. V Rusku byli za internacionalisty považováni vždycky vojáci, kteří byli v roce 1968 u nás a pak v Afghánistánu," řekl Marek iDNES.cz.
Tabulku považuje za projev ruské rozpínavosti v České republice. A jako urážku padlých českých vojáků v Afgánistánu. "Oni přece nebyli žádní internacionalisté," dodává Marek.
Za mírnými slovy řečeno nešťastnou pak považuje Marek také český ekvivalent ruského nápisu: "Na památku padlých v mírových misích v novodobých válečných konfliktech".
"Oba nápisy se textově dost liší. Internacionalisti jsou pánové z Kábulu a z Prahy," pokračoval Marek. Otázkou je podle něj pak účast Rusů v mírových misích, kterých se účastní spíše jako pozorovatelé.
"Proč tedy těm několika málo jejich vojákům, co v nich zemřeli, neudělají pomník někde v kasárnách v Moskvě?" ptá se historik.
Za nepatřičné pak považuje i umístění pomníku v oblasti vojenského pohřebiště, kde je pochováno 400 sovětských vojáků. "To pohřebiště je naprosto důstojné a dostačující. Přidávat tam další prvky s kontroverzními texty je jen projev provokace a nestydatosti," dodal Marek.
Padlé nekádrujeme, vzkázala hřbitovní správa
Hřbitovní správa Olšany však žádost Zolotareva o odstranění či přemístění památníku zamítla. "Padlé nekádrujeme. Mrtvý voják nepřátelské strany není nepřítel," cituje server vedoucího Hřbitovní správy Olšany Jaroslava Šejvla.
Na fotografiích z odhalení pomníku jsou podle Zolotareva vojáci v uniformách české armády nebo, senátor Jaroslav Doubrava.
Od podpory stavby památníku se distancuje české ministerstvo obrany.
"Osoby ve vojenských uniformách, které jsou na snímcích z odhalení pomníku, jsou příslušníci občanských sdružení, bývalí vojáci z povolání, kterým bylo při odchodu do zálohy povoleno nosit vojenský stejnokroj. Resort obrany na tuto akci nikoho nevyslal," vysvětlil serveru Jiří Celetka z tiskového odboru ministerstva.
Od akce afghánských veteránů dává ruce pryč i Senát."Jde o soukromou aktivitu senátora Doubravy, který jako každý senátor může podpořit jakoukoliv akci," uvedla pro server Eva Davidová z tiskového odboru Senátu.
Pomník prý nepodpořil ani magistrát. Podle mluvčího Jakuba Stadlera se jedná o hrobové místo, jako kterékoliv jiné. Na hřbitovní správu byla doložena žádost o pronájem prostoru ke zřízení pietního místa, které bylo řádně zaplaceno.
"Podle zákona o pohřebnictví není podmínkou, aby text napsaný v cizím jazyce korespondoval textu v češtině. Stejně tak hřbitovní správa neposuzuje gramatickou správnost textu, to je záležitost majitele hrobového zařízení," uvedl pro MF DNES Stadler.
"Podle sdělení správy pražských hřbitovů nápisové destičky na předmětném hrobovém místě nevzbuzují obavu z projevu sympatií či podpory takového hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka a nehlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob," dodal mluvčí magistrátu.
Podle oficiálních ruských zdrojů zahynulo v roce 1968 při invazi do Československa 98 sovětských vojáků. Většinou šlo o oběti nehod, dvanáct vojáků ale mělo být podle moskevských pramenů "zavražděno příslušníky kontrarevoluce".
Tuzemští historici ovšem možnost podobných krvavých incidentů vůči Sovětům odmítají, uvádí Echo24.cz.
