Průzkum v USA zrealizovala výzkumná společnost IPSOS ve spolupráci s agenturou Reuters a zahrnuje odpovědi voličů demokratické i republikánské strany. Většina obyvatel USA je, jak se zdá, nakloněna větší podpoře Ukrajiny. Kromě zavedení bezletové zóny nad zemí, v níž se válčí, se Američtí občané v průzkumu vyslovili také pro přísnější sankce proti Rusku.
Na 77 procent respondentů uvedlo, že by Spojené státy měly zabavit aktiva ruských oligarchů spojených s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. A něco přes šedesát procent lidí souhlasí s tím, že platit více za pohonné hmoty a plyn stojí za obranu jiné demokratické země.
Pokud by USA přestaly nakupovat ruský plyn a ropu nebo by zavedly další sankce směřované na Putina a jeho okolí, důsledky v podobě vyšších cen by přitom byly pro běžné Američany téměř jisté.
Bezletovou zónu, kterou v průzkumu podpořilo 74 procent lidí, NATO i USA zatím odmítají. Podle výroků představitelů Spojených států by se takový krok rovnal přímému konfliktu vojsk NATO s Ruskem.
NATO žádost odmítá
„Spojenci se shodují, že bychom neměli mít letouny NATO operující v ukrajinském vzdušném prostoru ani vojáky NATO na území Ukrajiny,“ uvedl po pátečním jednání Severoatlantické aliance její šéf Jens Stoltenberg.
Po ochraně vzdušného prostoru nad Ukrajinou důrazně volá tamější prezident Volodymyr Zelenskyj a další představitelé Ukrajiny. „Pouze zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou zajistí, že Rusko nebude moct útočit na jadernou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj.
Bezletová zóna by nás vtáhla přímo do války s Moskvou, obává se NATO |
Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena je jediným způsobem, jak nad Ukrajinou zavést bezletovou zónu, poslání vojsk NATO do ukrajinského vzdušného prostoru, aby sestřelovala ruská letadla.
Odmítavě se k bezletové zóně vyslovil i český ministr zahraničí Jan Lipavský.
