Wang, Li, Čang, Liou nebo Čchen. Celkem 30 procent čínské populace nosí jedno z těchto pěti příjmení. A to i přesto, že v Číně žije nejvíce obyvatel na světě, uvedla CNN.
Například Spojené státy americké, ve kterých žije přibližně 328 milionů lidí, zaznamenaly při sčítání lidu v roce 2010 celkem 6,3 milionu různých příjmení. Každé jedno příjmení má navíc ve většině případů právě jednoho nositele.
Příjmení se měnilo i kvůli pověrám
Ne vždy byl ale počet užívaných příjmení v Číně takto nízký. Podle Čchen Ťia-wej, docentky na Pekingské pedagogické univerzitě, zaznamenala země během své dlouhé historie více než 20 tisíc různých příjmení.
Barvité dějiny Číny plné migrace, politických bouří a válčení mohou za to, že se lidé často přemisťovali z místa na místo – a proto velké množství příjmení zmizelo.
Pokud bylo příjmení soustředěno v určité oblasti a nebylo dostatek mužských potomků, mohlo jméno také zmizet přirozeně, jindy se lidé zřekli příjmení kvůli pověře a naopak si vzali to, o kterém se věřilo, že přinese štěstí.
Vaše jméno je problematické, přejmenujte se
Menší různorodost čínských příjmení má několik dalších důvodů. Zaprvé, Čína je méně rasově rozmanitá než například Amerika, kde bohatství menšinových skupin zvyšuje i rozmanitost příjmení. Zadruhé, má to co do činění s jazykem. V čínském abecedním systému nelze přidat náhodný tah k čínskému znaku a vytvořit tak nové příjmení, jak se dá provést celkem jednoduše například v angličtině, kdy často stačí přidat písmeno a nové příjmení je na světě.
Neopomenutelným faktorem, který s sebou přinesl změnu, jsou pak moderní technologie. Mnoho současných systémů se spoléhá na omezený seznam standardizovaných čínských znaků. To znamená, že vzácná příjmení, která obsahují neobvyklé znaky, systém mnohdy nedokáže napsat. V roce 2017 bylo podle státní zpravodajské agentury Sin-chua v databázi čínských znaků zaznamenáno asi 32 tisíc znaků – což znamená opomenutí desítek tisíc dalších.
Spoustu klasických úkonů, jako nákup jízdenek nebo plánování schůzek, se přesunulo do online světa. Lidé se speciálními znaky v příjmeních se však do internetových aplikací často nemohou dostat. Podle tamní agentury této situaci v roce 2017 čelilo až 60 milionů čínských občanů. Někteří lidé tak byli nepřímo donuceni změnit si své příjmení na jedno z těch uživatelsky přívětivějších.
O jeden takový příběh se v roce 2009 podělila s americkým deníkem The New York Times Ma Čcheng, rodačka z Pekingu. Její průkaz totožnosti s ručně psaným znakem pozbyl platnosti, jenže úředníci jí odmítli udělit průkaz nové generace. Se znakem v jejím příjmení si vládní počítačová databáze totiž nedokázala poradit. Řekli jí tedy, aby si změnila jméno, protože bylo „problematické“.
Tyto limitované systémy podle ministerstva školství „způsobují obtíže v životech lidí a je nutné je vylepšit“. Čínská vláda nesmí zapomínat na to, že příjmení jsou součástí lidské identity. Uchovávají příběhy o původu, odhalují historické vzorce migrace a představují přímou vazbu na předky a dědictví člověka. Zříci se příjmení znamená oddělit část rodinné historie, která se může natahovat po celá staletí.
