Polské zákony nade vše? Útok na EU, chtějí odejít, zní z Francie a Německa

  • 969
Verdikt polského ústavního soudu zpochybňující nadřazenost unijního práva nad polskými zákony je útokem na Evropskou unii a možnou reakcí bloku je uvalení sankcí vůči Varšavě, prohlásil francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune. Německá média považují rozhodnutí za další krok Polska k odchodu z Evropské unie. Premiér Mateusz Morawiecki ubezpečuje, že místo Polska je a bude v EU.

„Je to nesmírně vážné (...) Je tu de facto riziko (polského) odchodu z Evropské unie,“ řekl Beaune televizi BFM TV a dodal, že by si takový krok Varšavy nepřál.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas v médiích skupiny Funke řekl, že „být členem Evropské unie znamená, že máme stejné hodnoty, profitujeme ze silného společného vnitřního trhu a mluvíme jedním hlasem“. „Znamená to ale také, že se i se všemi důsledky, které z toho vyplývají, držíme společných pravidel, která tvoří základy Evropské unie,“ uvedl.

„Vývoj v Polsku je velice, velice znepokojivý. Musíme jasně říci, že si tato vláda zahrává s ohněm,“ poznamenal lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn při příchodu na unijní setkání v Lucemburku. „Nadřazenost evropského práva je zásadní pro evropskou integraci a společný život v Evropě. Pokud bude tento princip porušen, pak Evropa tak, jak ji známe, jak byla vybudována Římskými smlouvami, přestane existovat,“ dodal.

Také šéf unijní diplomacie Josep Borrell připomněl, že princip přednosti unijního práva před zákony jednotlivých členských zemí je „jedním z pilířů Evropské unie“. 

Podle šéfky Evropské komisy Ursuly von der Leyenové rozhodnutí polského ústavního soudu je hluboce znepokojující. Komise jej rychle prostuduje a rozhodne o dalších krocích, dodala.

Rakouská ministryně pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerová verdikt polského ústavního soudu považuje za „dramatický“, neřekla by ovšem, že Polsko je na cestě z EU, protože jeho obyvatelé jsou „jasně proevropští“. Je potřeba se pokusit přivést Polsko na cestu dodržování principů právního státu. Je to věc, „která nás kromě demokracie a lidských práv v Evropské unii spojuje. Na jejich dodržování je třeba tlačit všemi dostupnými prostředky, včetně těch finančních,“ řekla Edtstadlerová podle agentury APA.

Krok k „polexitu“, míní německá média

Německá stanice Deutsche Welle (DW) uvedla, že zatímco opozice a velká část odborníků je otřesená, národně-konzervativní vláda vedená stranou Právo a spravedlnost (PiS) je naopak spokojená. „Ústavní soud, který nyní v choulostivé otázce rozhodoval, sám čelí podezření z předpojatosti, neboť jeho personální složení bylo změněno v rozporu s předpisy,“ uvedla DW.

List Süddeutsche Zeitung polský verdikt označil za ránu. „Ústavní soud ve Varšavě rozhodl, jak si autoritářská vláda přála – proti smlouvám o EU,“ napsal deník s tím, že takový výsledek se očekával. „A co udělá nyní Brusel? Sotva něco rázného. Od roku 2015 Brusel a Berlín nečinně sledují, jak Polsko rozebírá právní stát,“ uvedl.

Polský soud popřel nadřazenost práva EU, ohrožuje tak unijní stabilitu

Jako řešení, jak na Varšavu možná citelně zatlačit, aby nedostatky v zásadách právního státu napravila, vidí Süddeutsche Zeitung pozastavení miliard eur unijní koronavirové pomoci. „Bohužel ale dosavadní zkušenosti a oznámení naznačují, že EU se nakonec opět spokojí s kosmetickými ústupky,“ míní ovšem list.

Na fond obnovy po pandemii nemoci covid-19 poukázal i deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Že je Polsko jedním z největších příjemců koronavirové pomoci, to polská vláda PiS vydávala v minulých měsících za úspěch svého tvrdého postupu v EU. Peníze se nyní stanou základem rozsáhlého sociálního programu, který by mohl PiS pomoci vyhrát parlamentní volby v roce 2023,“ napsal deník.

To, že Polsko svým postupem učinilo další krok k odchodu z EU, se domnívá řada německých médií včetně FAZ či Der Tagesspiegel. „Polská vláda chce zničit právní řád EU a míří k soudnímu polexitu,“ napsal Der Tagesspiegel s použitím anglického výrazu pro odchod Polska z EU. 

Deník v komentáři uvádí, že evropský blok by se s odchodem dalšího velkého členského státu po Británii nedokázal vyrovnat. Polsko sice nedávno přijalo rezoluci potvrzující unijní členství, pro Varšavu ale příslušnost k EU není podle deníku zase tak samozřejmá.

Der Tagesspiegel uvedl, že PiS své spory s Bruselem přirovnává k boji za národní suverenitu. „Poláci by se ale neměli nechat zlákat na špatnou cestu. Otázka, zda nějaký právní systém odpovídá standardům EU, nebo ne, se týká celého společenství. Proto by bylo logické, kdyby Evropská komise na verdikt ústavního soudu na neomezenou dobu zablokovala Polsku miliardy z koronavirové pomoci,“ dodal deník.

Další munice pro vládu, píší v Polsku

„Jde o verdikt, který může utvrdit politiku polské vlády vůči Bruselu a dodat jí munici pro další spory,“ píše polský list Rzeczpospolita. Na domácí scéně může být rozhodnutí ústavního soudu základem pro disciplinární řízení s těmi soudci, kteří se dosud odvolávali na rozsudky unijního tribunálu ve věci soudů.

Polsko řeší nadřazenost své ústavy nad EU. Polexit nehrozí, říká expert

Podle portálu onet.pl se verdikt ústavního soudu stane záminkou pro politiky vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), aby se řídili výlučně těmi rozsudky Soudního dvora EU, které se jim zamlouvají. „Jiné budou ignorovat a alibi k tomu jim dá rozhodnutí ústavního soudu,“ předpovídá onet.pl.

Liberální a vůči vládě velmi kritický deník Gazeta Wyborcza obviňuje PiS, že se v politice chová jako padouch a v podobném stylu chce jednat i s Evropskou unií, protože si myslí, že se jí lekne a do posledního centu vyplatí Polsku to, na co má nárok. „EU nemůže ustoupit, protože by ztratila tvář. Po čtvrtečním verdiktu je jisté, že proud unijních peněz mířící do Polska bude vysychat,“ upozorňuje Gazeta Wyborcza.

7. září 2021

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video