Prezidenti a premiéři členských zemí EU se včera shodli na další podpoře Ukrajiny, konkrétně by měly státy postupovat jednotně, a to při společných nákupech vojenského materiálu. EU uvolní dvě miliardy eur na nákup milionu dělostřeleckých granátů, které Kyjevu dodá v následujících dvanácti měsících. Díky společným nákupům se urychlí jejich dodávky Ukrajině.
„Jsem rád, že i po roce trvání ruské agrese na Ukrajině je pozice Evropské unie jednotná, silná a velmi rozhodná a nijak se neoslabuje naše odhodlání Ukrajinu podporovat,“ komentoval v pátek premiér Petr Fiala (ODS), který Česko na summitu zastupuje. Fiala také zmínil, že se připravuje další sankční balíček pro Rusko.
Přelomovou dohodu dojednali už v pondělí ministři obrany a zahraničích věcí Evropské unie. Lídři ji pak ve čtvrtek potvrdili. V přijatých závěrech také utvrdili, že budou Ukrajinu podporovat, dokud to bude potřeba. A to nejen vojensky, ale i politicky, ekonomicky nebo humanitárně.
„Nedejte čas zlu“
Na úvodu summitu se k nim na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který přiblížil, co aktuálně Ukrajina potřebuje. V projevu si stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU, aby nedala „zlu“ čas zmobilizovat se. „Když bude Evropa čekat, zlo by mohlo mít čas se přeskupit a připravit se na roky války. Je ve vašich silách tomu zabránit,“ řekl Zelenskyj o vojenské podpoře ze strany EU. Tu podle něj provází „méně úspěchů než průtahů“.
Zatknou Putina na summitu v JAR? Bylo by to vyhlášení války, varuje Medveděv |
Debata se vedla také o tom, že je potřeba dohnat Moskvu k odpovědnosti za válečné zločiny, přičemž šéfové unijních států přivítali nedávnou dohodu na zřízení mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). A vzali na vědomí, že Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání uvedla, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckim zahájila iniciativu pro návrat ukrajinských dětí unesených do Ruska. „Je to hrozná připomínka nejtemnějších časů našich dějin. Tyto zločinné skutky zcela ospravedlňují vydání zatykače,“ řekla k ruským únosům ukrajinských dětí von der Leyenová.
Počet unesených ukrajinských dětí vyčíslila šéfka Komise na 16 200, domů se jich podle ní podařilo navrátit jen 300. Generální tajemník OSN Antonio Guterres, který ve čtvrtek s lídry poobědval, podle von der Leyenové slíbil v této věci spolupráci agentur mezinárodního společenství.
Rodiče se vás zřekli, tvrdili okupanti ukrajinským dětem uneseným do Ruska |
Fiala označil únosy ukrajinských dětí Ruskem za mimořádně odpornou praktiku. Rusko se tím podle něj přibližuje nejhorším režimům historie. „Musím říct, že Evropská rada to velmi silně vnímá a jsme připraveni se podílet na všech krocích, které tomu zabrání, budou tomu bránit a povedou také k potrestání těch, kteří to dělají, je to něco nesmírně odporného,“ zdůraznil Fiala.
Debata o jádru
Důležitým tématem byla i reforma energetického trhu. To, jak by mohl fungovat, navrhla minulý týden Evropská komise s cílem předejít prudkému růstu cen. Komise chce, aby dodavatelé elektřiny nabízeli dlouhodobé smlouvy s pevnými cenami.
Podle Fialy se Česku, ale i dalším zemím, daří dostávat do debat lídrů sedmadvacítky také téma jaderné energetiky. „Vítám to, že v nových návrzích, týkajících se energie, je zmíněné jádro a že můžeme podporovat jadernou energetiku,“ přiblížil s tím, že v tomto vidí výrazný posun. „Pokud chceme jako EU naplňovat klimatické cíle, tak musíme počítat i s jadernou energetikou,“ dodal.
Tribunál v Haagu vydal zatykač na Putina, obvinil ho z válečných zločinů |
Projednávalo se také téma posilování konkurenceschopnosti EU, a to i kvůli tomu, že například v oblasti průmyslu čelí Evropa velké konkurenci ze strany amerických a čínských podniků, které mají tu výhodu, že jim Peking a Washington poskytují státní finanční podpory. Evropský trh má proto obtížnější pozici, aby dotovaným trhům odolal.
„Za Českou republiku jsem rád, že v závěrech je silné přihlášení se k jednotnému trhu, to je věc, na které naší zemi velmi záleželo. Jsem také rád, že se vedla debata o obchodních vztazích se třetími zeměmi,“ vypíchl Fiala.
Nyní šéfové unijních států jednají o hospodářské a měnové unii eurozóny. Ta se letos rozšířila na dvacet zemí, po vstupu Chorvatska. Eurosummit je rozšířený i o státy, které mají vlastní měnu.
