Jak jsem včera psala příspěvek o zanedbání mé apendicitidy v tehdejší Jugoslávii, následně ruptuře apendixu a rozjetí hnisavé peritonitidy, měla jsem znovu po těch letech husí kůži. Poslední den pobytu v Jugoslávii nám totiž do bungalovu vlezl potkan, mně do postele a pokousal mě na rukou. Ne moc, ale mírně to krvácelo. Naši, jak jsem psala, mě přivezli do Česka už víc mrtvou než živou (mmch. tu hrůůůznou bolest při peritonitidě nepřekoná nic na světě) a hned v noci (kolem 2.h ranní) se na sále bojovalo o můj život. Ještě v noci ale naši lékařům zmínili i to pokousání (ony to byly spíš jen takové škrábance zuby) a lékaři řekli, že k tomu všemu budu muset podstoupit očkování proti vzteklině. No jo, jenže tehdy byla v ČSSR jen sovětská vakcína s množstvím NÚ. Jediné balení francouzské vakcíny s malými NÚ bylo u vojenské posádky v Mar. Lázních. A táta ještě tu noc, co dořídil z Jugoslávie, přes nějaké konexe vakcínu zajistil a z jižní Moravy zajel do M. Lázní tu vakcínu vyzvednout a non-stop zase auto otočil a látku přivezl do brněnské nemocnice. Nikdy v životě jsem mu tu tehdejší rodičovskou lásku, kdy se absolutně vydal ze všech svých sil, nezapomněla...

Apendicitida u dětí může probíhat extrémně extrémně zrádně. Beznaděj rodičů 4leté dívky si snad ani nechci představovat...

A? Co se marně snažíte sdělit?

Pardon - špatně se zařadilo.

Snad naše soudy "nevyrobí" další případ "Kramný".

Stačí pokorný případ.

Jako táta dvouch malejch rošťáků v tomhle věku tu regulérně bulim. Všechny moje myšlenky patří rodině :-(.

https://m.youtube.com/watch?v=SSl6Rm9LTSw

Hrozné. To nechceš zažít.

Strašný

Tragédie, na kterou slova nestačí. Nezbývá než vážit si každé hodiny každého dne, neboť už zítra může být vše jinak.

Stat se neco takoveho me, z dovolene uz bych se nevratil ani ja...

Proč?

To je zas titulek, tak určitě tam nebyla sama