Pro Blinkena to byla již čtvrtá cesta po Blízkém východě od začátku války Šéf americké diplomacie navštívil Jordánsko, Katar, Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Egypt a na začátku cesty také Řecko a Turecko.
„Naši partneři jsou připraveni podniknout kroky k tomu, aby přijali závazky nezbytné jak pro budoucnost Gazy, tak pro dlouhodobý mír a bezpečnost regionu,“ prohlásil Blinken.
Američtí představitelé pod podmínkou anonymity pro agenturu AP přiznali, že soukromé diplomatické rozhovory, které Blinken v úterý vedl v Izraeli, byly nejobtížnější na celé cestě. Byly však úspěšné: Izrael souhlasil s návštěvou inspekčního týmu OSN v severní části Gazy, který posoudí, zda je bezpečný návrat obyvatel, kteří uprchli před izraelskou ofenzívou.
Arabská podpora amerických plánů je podmíněna nejen ukončením konfliktu, ale také vytvořením cesty pro vznik nezávislého palestinského státu. Také podle Blinkena je nejlepším způsobem, jak stabilizovat Blízký východ a izolovat Írán a jeho spojence, nabídnout Palestincům možnost vzniku samostatného státu.
Írán jako nepřítel Izraele podporuje Hamás, libanonské šíitské hnutí Hizballáh a podle britských a amerických zástupců také jemenské povstalce Húsíe, kteří svými útoky už týdny ohrožují námořní dopravu v Rudém moři.
„Je to nejlepší způsob, jak izolovat, jak odsunout na okraj dění Írán a jeho spojence, kteří nám a v podstatě všem ostatním v regionu působí velké potíže,“ prohlásil Blinken o vytvoření samostatného palestinského státu.
„Máme závazek palestinské samosprávy, že bude usilovat o smysluplnou reformu,“ dodal Blinken, podle kterého úřady přislíbily jmenování nové technokratické vlády, potlačení korupce či reformu soudnictví. Izraelský premiér Netanjahu však přesto tuto myšlenku odmítá.
Dvoustátní řešení
Administrativa prezidenta Joea Bidena podporuje tzv. dvoustátní řešení konfliktu na Blízkém východě – vznik samostatné Palestiny, které by vládla eventuálně reformovaná Palestinská autonomie. „Druhou cestou je být nadále svědky terorismu, nihilismu a destrukce ze strany Hamásu, Húsíů, Hizballáhu, všech podporovaných Íránem,“ dodal Blinken.
Při jedné ze svých prvních návštěv Izraele po začátku konfliktu šéf americké diplomacie poznamenal, že diplomatické sbližování Izraele a Saúdské Arábie v uplynulém roce mohlo být jednou z příčin, proč se Hamás rozhodl na Izrael zaútočit.
Pavel pojede do Izraele za Herzogem, v Kataru ho čeká schůzka s emírem |
Egypt se společně s Katarem snaží zprostředkovat jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, který USA a Evropská unie označují za teroristickou organizaci. Sísí podle prohlášení svého úřadu Blinkena informoval o nejnovějším vývoji.
Izrael přistoupil na několikadenní příměří výměnou za propuštění desítek rukojmích koncem listopadu, od té doby však přes četné výzvy pokračuje v operaci proti Hamásu v Pásmu Gazy. Při ní již podle úřadů v Gaze řízených Hamásem zemřelo přes 23 000 lidí. Útok Hamásu, který vyvolal izraelskou odvetu, připravil 7. října o život na 1 200 lidí.
Okupace nebude trvalá
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum. Premiér tak odmítl výzvy některých krajně pravicových politiků, kteří volají po rozšíření izraelských osad na okupovaných územích a podpoře palestinské emigrace.
Krátký projev v angličtině Netanjahu zveřejnil na síti X ve středu, v předvečer prvního jednání Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu o podnětu Jihoafrické republiky ohledně údajné genocidy Palestinců v Pásmu Gazy.
Izrael se obává, že Hamás propašuje rukojmí ven z Gazy, píší v Libanonu |
„Izrael v Pásmu Gazy bojuje s teroristy hnutí Hamás, ne s palestinskými civilisty, a činíme tak v plném souladu s mezinárodním právem,“ uvedl Netanjahu. „Naším cílem je zbavit Gazu teroristů a osvobodit naše rukojmí. Jakmile toho dosáhneme, Gaza může být demilitarizována a deradikalizována, což přinese možnost lepší budoucnosti pro Izrael i Palestince,“ pokračoval.
Řada izraelských představitelů, včetně Netanjahua, prozatím odmítá výzvy, podle kterých by v poválečném Pásmu Gazy měla vládnout eventuálně reformovaná Palestinská autonomie, jež nyní v čele s předsedou Mahmúdem Abbásem působí na Západním břehu Jordánu, druhé části palestinských území.
JAR na straně Palestiny. Lídry Izraele v Haagu vinili z „genocidní rétoriky“ |
Netanjahu rovněž zdůraznil, že izraelské síly „dělají maximum pro to, aby umenšily počet civilních obětí, zatímco Hamás dělá maximum, aby počet zvýšil“, když civilisty používá jako lidské štíty a „se zbraní u hlavy“ jim často brání v odchodu do Izraelem vytyčených bezpečných zón.
Haagský soud OSN ve čtvrtek začíná projednávat žádost JAR, podle níž se Izrael v Pásmu Gazy dopouští genocidy, což izraelští nebo američtí představitelé odmítají.
Naopak například Turecko či Organizace islámské spolupráce krok JAR podporují. ICJ zatím nebude rozhodovat o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne. Dnes a v pátek si pouze vyslechne argumenty obou stran a rozhodnutí vynese zřejmě během týdnů. Samotný proces by pak mohl trvat několik let.
