V Izraeli dále prezident bude jednat s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou, ministrem obrany Joavem Galantem nebo členem válečného kabinetu Bennym Gancem. Pavel se také setká s rodinami rukojmích, případně s propuštěnými rukojmími.
V Kataru bude Pavel hovořit s emírem a dále s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou. Setká se také s krajany na českém velvyslanectví v Dauhá.
Izrael zahájil ofenzivu v Gaze v reakci na teroristický útok hnutí Hamás, které v oblasti vládne od roku 2007 a jehož ozbrojenci 7. října napadli izraelské pohraničí, kde povraždili na 1200 lidí a asi 240 osob unesli. Stovku rukojmích propustili koncem listopadu a na 130 lidí dál zadržují. Rozsáhlá izraelská vojenská operace v Gaze podle tamních úřadů zabila přes 23 000 Palestinců, včetně členů Hamásu.
V Izraeli by měl Pavel navštívit také jednu z napadených vojenských základen u Pásma Gazy. Izrael s ČR by zároveň měly podepsat memorandum o kybernetické spolupráci.
Krátce po útoku Hamásu navštívil Izrael jako první z evropských státníků ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). V říjnu do Izraele přiletěl také premiér Petr Fiala (ODS), na začátku prosince pak předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně se šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).
Česko-izraelské vztahy - Česká republika patří mezi nejsilnější spojence Izraele v rámci Evropské unie.
- Česká diplomacie se staví za klidné řešení blízkovýchodního konfliktu. Česká vláda i prezident Pavel ihned po brutálním útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael loni 7. října jednoznačně podpořili Izrael a jeho právo na sebeobranu.
- V Izraeli byli po roce 1990 všichni českoslovenští i čeští prezidenti. Z izraelských prezidentů posledních 35 lety byli v Československu či v ČR všichni až na Mošeho Kacava.
- Po masakrech Hamásu v Izraeli loni 7. října přijel do židovského státu jako první zahraniční státník 10. října český ministr zahraničí Jan Lipavský. Izrael poté loni 25. října navštívil též premiér Petr Fiala a 4. prosince předseda Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
- Vztahy Československa od jeho vzniku v roce 1918 a sionistického hnutí, z jehož popudu vznikl o 30 let později Stát Izrael, byly více než vstřícné až do začátku 50. let. Po druhé světové válce, kdy zahynulo nejméně 80 000 ze 118 000 židovských obyvatel Čech a Moravy, pak Praha aktivně podporovala vznik izraelského státu. Československá vláda uznala Stát Izrael 19. května 1948, pět dnů po jeho vyhlášení, a diplomatické styky byly navázány o dva měsíce později. Praha také výrazně pomohla mladému židovskému státu dodávkami zbraní, a to i přes embargo OSN.
- S počátkem studené války se ale vzájemné vztahy začaly ochlazovat. Až do roku 1989 nepovolovalo Československo, jako jediná země vedle SSSR, izraelským občanům vstup na své území. Hospodářské kontakty se začaly oživovat ve druhé polovině 80. let. Opětovné sblížení přinesl až pád totalitních režimů ve střední a východní Evropě koncem 80. let. Od znovunavázání diplomatických styků židovského státu a Československa v únoru 1990 jsou vzájemné vztahy téměř bezproblémové a ekonomická spolupráce stoupá.
- Česko-izraelský vzájemný obchod má v posledních letech rostoucí tendenci, daří se zejména českému automobilovému průmyslu. ČR sice nepatří mezi největší obchodní partnery Izraele, ale vysoce pozitivní obchodní bilance ve prospěch ČR vypovídá o tom, že se čeští exportéři umějí prosadit na tamním náročném trhu.
- Česko také s Izraelem v poslední době vyjednalo několik velkých armádních zakázek. V říjnu 2021 podepsalo české ministerstvo obrany smlouvu o nákupu izraelského protiletadlového raketového systémy Spyder, který ve výzbroji nahradí přes 40 let starý protiletadlový komplet 2K12 KUB sovětské konstrukce a výroby.
|
