„Volební výsledek je pro nizozemské muslimy šokující. Nečekali jsme, že strana s programem, který je proti základním principům právního státu, bude tak úspěšná,“ uvedl Muhsin Koktas z muslimské organizace CMO.
Wilders a jeho Strana pro svobodu předčili všechna očekávání a ve středečních parlamentních volbách si zajistili 37 ze 150 míst v nizozemském parlamentu. Partaj porazila alianci sociálních demokratů a zelených i konzervativce odcházejícího premiéra Marka Rutteho.
Vítězný Wilders bodoval umírněnější rétorikou, vývoj mu dal za pravdu |
„Byla to velká rána, kterou musím vstřebat,“ řekl agentuře Reuters pětačtyřicetiletý Abessamad Taheri, komunitní pracovník v Schilderswijku, multietnické čtvrti Haagu. Převládající emocí je podle Taheriho zklamání.
„Částečně je vzkaz takový, že mnoho lidí je xenofobních a nechtějí cizince nebo muslimy. Ale jiná zpráva je ta, že lidé jsou velmi zklamáni ze třinácti let Rutteho vlády,“ dodal Taheri, který je členem sociálnědemokratické Strany práce. Zároveň dodal, že to nedokáže oddělit od všech „nestydatostí“, které Wilders řekl o zákazu muslimských šátků nebo o uzavírání mešit.
Tak dlouho strašil islámem, až to vyšlo. Wilders výhře nevěřil, musel se štípnout |
Přestože Wilders se před volbami svou protiislámskou rétoriku krotil, změna tónu je podle Köktase jen malou útěchou. „Máme velké obavy o budoucnost islámu a muslimů v Nizozemsku,“ řekl listu The Guardian.
Wilders je od roku 2004 pod stálou policejní ochranou a v roce 2016 byl odsouzen za diskriminaci poté, co na předvolebním shromáždění označil Maročany za „spodinu“.
„Trápení a strach jsou obrovské“
Vůdce Strany pro svobodu po svém volebním vítězství řekl, že chce být premiérem všech Nizozemců bez ohledu na jejich náboženství či původ, ale podle Reuters tím neutišil obavy z toho, co by mohl činit později.
Šokován je z Wildersova vítězství i jednačtyřicetiletý řemeslník Mehdi Koc. „Pokud řeknete Wildersovi ano nyní, pak mu budete muset říct ano i později, až uzavře všechny mešity, protože pak to nemůžete vzít zpět,“ tvrdí Koc a varuje, že Wilders nepustí ze zřetele své konečné cíle.
„Trápení a strach jsou obrovské,“ řekl The Guardianu Habib El Kaddouri, který vede organizaci zastupující nizozemské Maročany. „Wilders je známý svými názory na muslimy a Maročany. Bojíme se, že nás bude vykreslovat jako občany druhé kategorie,“ uvedl.
Wilders je varování, EU potřebuje azylovou reformu, burcuje bavorský premiér |
„Nevím, jestli jsou muslimové v Nizozemsku stále v bezpečí. Mám o tuto zemi obavy,“ prohlásil El Kaddouri.
Někteří muslimové se však domnívají, že nizozemský systém koaličního vládnutí znamená, že Wilders bude muset činit kompromisy ohledně svých nejradikálnějších názorů, což předpokládají také političtí analytici.
„Nebude dělat zákony sám, ostatní se připojí a budou muset spolupracovat. Bude to dobré,“ doufá čtyřiapadesátiletý Kemal Yildiz.
VVD do koalice nepůjde
Strana současného nizozemského premiéra Marka Rutteho, pravicová liberální VVD, do případné vlády vytvořené Wildersovou krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) nevstoupí. Novinářům to řekla šéfka strany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová před příchodem na setkání, kde se měly začít řešit varianty možné vládní koalice. Wilders reagoval, že je rozhodnutím „zklamaný“ a že to práci na vytvoření nového kabinetu „neusnadňuje“, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.
PVV ve středečních parlamentních volbách překvapivě zvítězila se ziskem 37 mandátů, druhá skončila společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 25 mandáty a teprve třetí právě Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD). Na čtvrtém místě se umístila strana Nová společenská smlouva (NSC) poslance Pietera Omtzigta, která vznikla teprve letos v srpnu.
Zemětřesení, píše tisk o triumfu Wilderse. Ale bude s ním někdo vládnout? |
„Velkými vítězi jsou PVV a NSC, po 13 letech nám přísluší jiná role,“ uvedla Yeşilgözová-Zegeriusová. „Umožníme ale vznik středopravicové vlády. Podpoříme konstruktivní návrhy, takže je to určitá forma tolerance,“ dodala šéfka strany, o které se původně hovořilo jako o možné příští nizozemské premiérce.
Lídr PVV Wilders dal v reakci na tato slova najevo své zklamání. „Vytváření vlády tak nyní může trvat měsíce. Paní Yeşilgözová to svým voličům neusnadnila,“ dodal.
Jak šéfka VVD poznamenala, její strana přišla o deset parlamentních křesel. „To je téměř třetina a je to určitý signál od voličů,“ dodala Yeşilgözová v Haagu. Právě tam začaly v pátek dopoledne rozhovory o vytvoření příští koaliční vlády.
V první fázi formování kabinetu by předsedkyně dolní komory po konzultaci s předsedy jednotlivých stran zastoupených v nové sněmovně měla určit takzvaného „scouta“ či „průzkumníka“. Ten má pak za úkol zjistit možnosti zformování různých koalic a na základě jednání se zástupci všech stran vyhodnotit, která koalice má největší šanci na úspěch, respektive získání většiny v dolní komoře. O výsledcích a návrhu dalšího postupu poté na plenárním zasedání informuje sněmovnu.
Šok v Nizozemsku. Liberály ve volbách rozdrtila Wildersova krajní pravice |
Jednou z nejčastěji zmiňovaných variant nové vlády byl kabinet tvořený PVV, právě VVD a s nimi NSC a další menší strany. Jestliže VVD ve vládě být nechce, Wildersovi už nezbývá příliš možností, uvedl zpravodaj televize NOS. Variantou může být koalice krajní pravice PVV spolu s Novou společenskou smlouvou a protestní stranou zemědělců (BBB). Ty mají ale dohromady jen 64 mandátů a pro většinu ve 150členném parlamentu jich potřebují 76.
Vůdkyně Strany zemědělců Caroline van der Plasová dorazila na jednání stylově, v zeleném traktoru, napsala agentura Reuters. Jak už dříve uvedla, domnívá se, že Wilders umírní svou rétoriku a vypustí ze svých plánů ty nejkontroverznější s cílem získat podporu. „Wilders slíbil, že bude umírněnější, teď to musí ukázat.“
Ve svém současném programu Wilders vyzývá například k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie či k absolutnímu zastavení přijímání žadatelů o azyl v zemi.