„Musel jsem se štípnout do ruky,“ přiznal šedesátiletý Wilders ve svém vítězném projevu. „Voliči řekli, že toho mají dost, že je jim zle,“ pokračoval s tím, že se vydává na misi, jež ukončí „azylové tsunami“. „Nizozemsko bude zase na prvním místě. Lidé musí dostat svůj národ zpět,“ dodal.
Charismatický lídr a obratný rétor bývá (jako mnozí jiní výřeční nacionalisté) přirovnáván k Donaldu Trumpovi. To je tou blond kšticí a stylem vystupování. Geert Wilders však v politice působí mnohém déle než Trump. Už čtvrtstoletí. A znají ho i čeští sympatizanti krajní pravice. Wilders byl v Česku několikrát hostem Tomia Okamury. Na konferenci krajně pravicových stran v Praze před šesti lety nabádal k zastavení masové migrace. „I kdybychom měli vybudovat nějakou zeď,“ řekl.
Šok v Nizozemsku. Liberály ve volbách rozdrtila Wildersova krajní pravice |
Nabádal, že Evropa nesmí nechávat imigrantům otevřené dveře a okna, jinak bude pětina obyvatel Německa a Rakouska islámská. O dva roky později zase i s francouzskou lídryní extremistů Marine Le Penovou podpořil kampaň Okamurovy SPD před volbami do Evropského parlamentu. „Evropská unie je nedemokratická. Je to příšera, která udupává naši národní identitu. Musíme bojovat, abychom nepodlehli Bruselu,“ varoval.
„Bez silných národních států není demokracie,“ hřímal i na Okamurově demonstraci na Václavském náměstí. Aplausu části diváků se tam dočkal za slova, že islám a svoboda nejsou kompatibilní. Své vystoupení v angličtině zakončil slovy: „Ať žije Česká republika...“ Přidal i jedno české slovo: „A svoboda.“
Nakresli Mohameda, navštiv islámské safari
Rodák z Venlo nedaleko německých hranic byl vychováván v římskokatolickém duchu. V době dospívání však víru opustil. Jeho matka pocházela z Indonésie, někdejší nizozemské kolonie, otec byl ředitelem tiskárny. Wilders je ženatý a jeho žena je Maďarka, děti nemají.
Kariéru začínal v sociálním a zdravotním pojišťovnictví a socioekonomická politika jej přivedla do politiky. V roce 1997 jej zvolili do rady města Utrecht a o rok později poprvé po parlamentu. Když v září 2004 odešel z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), protože se nemohl smířit s jejím pozitivním postojem ke vstupu Turecka do EU, založil Stranu pro svobodu (PVV).
Dosud největším triumfem partaje bylo 24 mandátů v roce 2010. Do roku 2012 wildersovci podporovali menšinovou vládu premiéra Marka Rutteho, pak přešli do opozice. Ve volbách před dvěma lety jim pak voliči zajistili 10,6 procenta a sedmnáct mandátů. Až letos však přišel opravdový průlom. Ve středu strana kandidovala už v šestých volbách a její volební zisk se více než zdvojnásobil.
Zemětřesení, píše tisk o triumfu Wilderse. Ale bude s ním někdo vládnout? |
Takřka okamžitě po vstupu do politiky Wilders začal bojovat proti islámu. Už v roce 2008 vytvořil a vydal kontroverzní film Fitna (Rozvrat), v němž záběry z násilných scén a teroristických činů doprovodil verši z koránu. Islám pak popsal jako „fašistický“ a Korán přirovnal k Hitlerově knize Mein Kampf.
V roce 2015 se mu zase podařilo protlačit karikatury Mohameda do veřejnoprávní televize. Ta spot PVV odvysílala během pásma určeného k propagaci politických stran. Diváci mohli zhlédnout desítku karikatur. Na jedné z nich byl krví pocákaný svět a vedle stojící Mohamed se zakrvácenou dýkou a šavlí, na další jel Prorok na jednokolce a žongloval s uřezanými hlavami.
„Udělal jsem to, protože musíme ukázat, že stojíme za svobodou projevu a nikdy se neskloníme před násilím. Svoboda slova musí vždy převážit nad násilím a terorem,“ řekl Wilders. V té době už ho několik let střežila ochranka, právě pro jeho výroky na adresu přistěhovalců, muslimů a islámu. Svobodu slova naplno využil i později. „Mohamed je příkladem pro jednu miliardu muslimů. Mohamed byl pedofil, masový vrah, terorista a blázen,“ prohlásil.
2. listopadu 2017 |
Mimochodem, Wilders se ve svém boji proti islámu nikdy nenechal omezit hranicemi Nizozemska. V sousední Belgii plánoval prohlídku „islamizací nejzasaženějších míst Bruselu“. Konkrétně šlo o tamní čtvrť Molenbeek, která se do povědomí dostala v souvislosti s teroristickými útoky islamistů v Evropě.
„Líheň džihádistů“, jak se čtvrti obývané z velké části muslimskými přistěhovalci přezdívalo, Wilders přirovnal k syrskému městu Rakká. Tedy k někdejší baště Islámského státu. „Molenbeek ještě nebyl osvobozen,“ poznamenal a avizovanou procházku prezentoval jako „islámské safari“. Starostka Molenbeeku Françoise Schepmansová nakonec dosáhla policejního zákazu akce. A pokud jde o Belgii, tu by Wilders nejraději rozpustil – v minulosti totiž oživil myšlenku připojení Flander k Nizozemsku.
Wilders provokuje rád. O rok později například ohlásil kreslířskou soutěž na téma „prorok Mohamed“. Zobrazovat po Alláhovi druhou nejvýznamnější postavu islámu přitom mají muslimové přísně zakázáno, souboj v malování tak měl velmi vyhrocenou odezvu. Pákistánské ministerstvo zahraničí si předvolalo nizozemského velvyslance, kterému vyřídilo své „hluboké znepokojení nad tímto záměrným a zlomyslným pokusem o hanobení islámu“.
Smažte Wildersovi účet, vyzvali nizozemští muslimové Twitter |
Pákistánský parlament pak také přijal rezoluci, ve které soutěž odsoudil, a tamní krajní pravice uspořádala protestní pochod. Wilders ovšem své aktivity coby provokaci nevnímal. „Svoboda projevu je ohrožena, speciálně u kritiků islámu. Nikdy bychom to neměli přijmout. Svoboda projevu je naší nejdůležitější svobodou,“ vysvětloval tehdy. Nakonec však celou soutěž zrušil s tím, že nebezpečí útoků na nevinné lidi by bylo příliš vysoké.
Policie tehdy zadržela muže, který údajně na Wilderse plánoval útok. Jeden z pákistánských hráčů kriketu zase v souvislosti se soutěží na Facebooku vypsal odměnu 24 tisíc dolarů za zabití Wilderse i jeho stranických kolegů. „Moje tvrzení o netolerantní povaze islámu se tímto potvrdilo,“ poznamenal politik. A o rok později se soutěží přišel znovu. Tehdy dokonce stihl vybrat i vítěze.
„Marocká špína“ a marocký bodyguard
Skandální výroky na adresu přistěhovalců také Wilderse opakovaně dovedly před soud. Poprvé byl obžalován už v lednu 2009 z podněcování nenávisti a diskriminace na základě prohlášení ve filmu Fitna a též jeho komentářů v médiích. Proces začal v lednu 2010, ale v červnu 2011 byl Wilders zproštěn všech obvinění.
Vyhoďte teroristu Erdogana z NATO, žádá Wilders. Turecký vládce ho žaluje |
Problémy má prominentní osobnost evropské krajní pravice i se zmiňovaným Tureckem, kvůli kterému kdysi vystoupil z VVD. Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nazval teroristou a nizozemskou vládu vyzval, aby vyhostila tureckého velvyslance. Volal i po vykopnutí Turecka z NATO. Turecké úřady v únoru 2021 zareagovaly a spustily vyšetřování, což kritizoval i nizozemský premiér Rutte s tím, že politik jen uplatňuje své právo na svobodu slova.
Pohled na RuskoKontroverzní však nejsou jen Wildersovy výroky o islámu. V minulosti tento krajně pravicový populista označil ruského diktátora Vladimira Putina za „opravdového patriota“, později chtěl bojovat s „hysterickou rusofobií v nizozemské vládě“. Veřejnost ho kritizovala i za návštěvu Ruska vzhledem k tomu, že v Ruskem sestřeleném letadle MH17 bylo mnoho nizozemských obětí. A přestože Wilders oficiálně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, napadené zemi odmítá posílat zbraně a z Nizozemska by nejraději udělal neutrální stát. Ukrajinští hackeři pak vypustili do světa dokumenty, které dokazují kontakty mezi Kremlem a Wildersovou partají. |
„Tento fašista, který napadl našeho prezidenta, by byl zatracený nacista, kdyby žil za druhé světové války. A kdyby teď žil na Blízkém východě, byl by vrahem z Daeše,“ kritizoval však mluvčí Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje Ömer Çelik. Daeš je arabský akronym pro Islámský stát. Erdogan už o rok dřív podal trestní oznámení na Wilderse za dvě karikatury. Jedna vládce Turecka popisovala jako teroristu, druhá posílala ke dnu loď s tureckou vlajkou.
V červenci 2021 pak nizozemský Nejvyšší soud potvrdil odsuzující verdikt nad Wildersem za urážku Maročanů coby skupiny. Té se šéf PVV dopustil v předvolební kampani v roce 2014, když na setkání s občany prohlásil, že se zasadí o snížení počtu přistěhovalců z Maroka a nazval je „špínou“.
Mimochodem, z Maroka zřejmě pocházel i člen jeho ochranky, který podle zjištění nizozemské tajné služby vynášel citlivé informace. Média tehdy informovala o „marocké zločinecké skupině“.
Wilders nicméně u soudu tvrdil, že pouze řekl otevřeně to, co si myslí většina Nizozemců. Kromě faktu, že několikrát vyhrál cenu nizozemského Politika roku, to částečně potvrdily i středeční volby. Wildersova PVV po sečtení 97,9 procenta hlasů měla 23,5 procenta. Druhé místo zaujala společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s bývalým eurokomisařem Fransem Timmermansem v čele. Favorizovaná VVD vedená ministryní spravedlnosti Dilan Yeşilgöz-Zegeriusovou skončila až třetí.
V programu Wilders vyzýval k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie a k posílení vazeb Nizozemska s Izraelem – mimochodem tam v mládí dva roky žil, židovský stát označil za „první obrannou linii Západu proti islámu“ a sousední Jordánsko by ideálně přejmenoval na Palestinu, čímž by vyřešil izraelsko-palestinský konflikt.
Žádá také absolutní zastavení přijímání žadatelů o azyl v Nizozemsku. Mezi navrhovaná protiimigrační opatření PVV patří například obnovení hraničních kontrol, zadržování a vyhošťování nelegálních přistěhovalců, vracení syrských žadatelů o azyl či opětovné zavedení pracovních povolení v rámci EU.
„Nizozemsko není islámská země. Žádné islámské školy, korány a mešity,“ píše se v programu partaje. Wilders navrhoval i zákaz nošení šátků ve vládních budovách. V poslední předvolební debatě, jež se odehrála v úterý v noci, nicméně svou protiislámskou rétoriku zmírnil a prohlásil, že „by chtěl být premiérem všech Nizozemců, bez ohledu na jejich náboženství či původ.“
A pokud sestaví vládu, ukáže se, zda je skutečně „politickým pyromanem“, jak jej kdysi nazval jeho stranický exkolega Rutte. „Jen zapálí oheň a jde pryč,“ dodával a odkazoval tak na Wildersův styl, který podle něj nenabízí žádná praktická řešení problémů Nizozemska.
„Hlavními důvody, proč voliči v těchto volbách podpořili Wilderse, jsou jeho protiimigrační agenda spolu s jeho postoji ke krizi bydlení a k zdravotnictví,“ míní podle portálu Politico amsterdamská politoložka Sarah de Lange. Upozorňuje, že mainstreamové politické strany „legitimizovaly Wilderse tím, že si z imigrace udělaly hlavní téma“. „Voliči si mohli říkat, že pokud teď jde právě o tohle, proč nehlasovat raději pro originál než pro pouhou kopii?“
Netherlands, national parliament election:
98.5% counted
Seats
PVV→ID: 37% (+20)
GL/PvdA-G/EFA|S&D: 25 (+8)
VVD-RE: 24 (-10)
NSC→EPP: 20 (new)
D66-RE: 9 (-15)
BBB-*: 7 (+6)
…
+/- vs. 2021 election
➤ https://t.co/dz1X5eQdmV #verkiezingen2023 https://t.co/Onltwijb83
